Řekl by asi Galileo veškeré té oteplovatelské inkvizici, od Nobelova laureáta Al Gora (“nevíra v oteplování se rovná rasismu”) po profesora Jima Hansena z Nasa institutu (“klimatická změna je morální problém na úrovni otroctví”). Ten ještě 10. dubna při přijímání prestižní ceny za vědu vyzýval k okamžitému celosvětovému zavedení “uhlíkové daně”.

Tím dnešním Galileem se o týden později stal někdejší klimatický arciinkvizitor James Lovelock, když v interview pro internetovou stránku americké televizní sítě NBC (msnbc.com) oznámil, že to s tím oteplováním není tak horké, jak se domníval. Jeho obrácení na nevíru má podobný vědecký, politický, ekonomický a morální dopad, jako kdyby Mojžíš po tříapůltisíciletém tvrzení “nepokradeš” nakoukl do (například) české politiky a zjistil, že se mýlil. Lovelock je totiž už půl století prvotním a hlavním prorokem klimatických změn a ekologických katastrof působených lidskou činností.

Jako první zjistil v ovzduší plyny CFC a propočítal, že při současných emisích by planeta mohla být neobyvatelná koncem tohoto století. Ve svých bestsellerových knížkách o hrozící smrti planety Gaia nás ještě před pěti lety strašil škvařením. Byl otcem ekologického hnutí a zelené politiky, našeho nejnovějšího náboženství, z něhož se stal astronomicky profitabilní business a totalitní systém na ždímání daní. Naštěstí se ve zdraví dožil dvaadevadesáti let, aby ještě stačil na své nohsledy udělat dlouhý nos a sobě vrátit trochu vědecké cti. Taky mohl jako oni dál lhát a vzít si to do hrobu.

Není divu, že jsou z toho všichni rozpačití. Takhle jim zkazit hrátky, děděk zatracený, vždyť už měl být dávno mrtvý.

“Nějaké oteplování stále probíhá,” pokusil se je Lovelock ještě trochu uchlácholit, aby hned neskákali na dlažbu z mrakodrapů. “Ale ne tak rychle, jak jsem se domníval,” dodal poctivě. A pak už se jen kaje: “Moje odhady byly příliš extrapolované a alarmistické.” A aby se v tom netopil sám, přifařil k tomu i “odhady jiných klimatických komentátorů jako Al Gore”.

Na otázku, jaké že přesné oteplování tedy probíhá, objasnil s vědeckou přesností, že “nevíme, co vlastně klima dělá”. Z čeho tedy vznikla celá teorie? Inu, “před dvaceti lety jsme si mysleli, že to víme.” No, a hlavně tím byly jeho knížky napínavější, “pochybnosti by je pokazily”. A co tedy víme dnes? “Klima si hraje svoje obvyklé triky”. Tak co se tedy opravdu děje? “Nic moc se zatím neděje”.

A nakonec těm chudákům politováníhodným, kteří si z jeho proroctví udělalí pohodlná živobytí, bezohledně podává holá nezpochybnitelá fakta, která by mohla mnohé z nich poslat do vězení za podvod, falešný poplach a podvodné vymáhání peněz: “Už jsme měli být na půl cesty k škvaření. Ale od začátku tisíciletí se svět moc neoteplil. Dvanáct let zůstala teplota stejná, ačkoli měla růst.”

Stal se tedy Lovelock klimaskeptikem?

“To záleží na tom, jak definujete skepsi,” odpovídá, “Rozhodně ale nejsem popírač.”

Ze slovutného vědce se nám tedy vyklubal geniální dramatik se smyslem pro komediální zápletku.

A vyhrává Václav Klaus, jemuž Lovelock na stříbrném tácu servíruje novou roli světového proroka neglobálního neoteplování.

Vyšlo v MFDnes