Chci lidem popisovat lumpárny EU
Deník Mladá fronta DNES mne požádal o rozhovor. Kandiduji do Evropského parlamentu, taková nabídka se neodmítá ;-) A říkal jsme si, že by odpovědi možná mohly zajímat i některé čtenáře mého blogu.
* Jste spisovatel a publicista. Proč jste vstoupil do politiky? Doteď jste ji navíc často tvrdě kritizoval.
Zatím jsem na politiky spíše posměvačně pokřikoval, ale politika je jednou z věcí, na kterou jsem se ještě nepodíval pořádně zevnitř. Chci v Evropském parlamentu působit jako novinářská záškodnická pátá kolona. Budu to brát i jako námět pro své psaní.
* To tam budete hodně osamocený.
Letos má šanci dostat se do parlamentu více lidí, kteří jsou velmi kritičtí k fungování EU. Bude nás víc, kdo se chtějí pokusit změnit její vnitřní mechanismy. Vždyť se tam mrhají peníze na obrovské úrovni, o které se českým korupčníkům nezdá. Chtěl bych zprůhlednit neprůhledné financování. Přeorat Brusel, lidově řečeno.
* Půjde to vůbec sladit? Být současně novinářem i europoslancem?
Mezi politikou a novinařinou je konflikt zájmů. Jednou z povinností novináře je hlídat politiky, protože nehlídaný politik je škodná. V jedné osobě se to možná bude těžko dávat dohromady. Chci se ale prokousat do útrob Evropské unie. Prozkoumat její mechanismy, abych je mohl lépe kritizovat. Vidět, jakým způsobem tam rozhodnutí vznikají, kdo je dělá, co jsou to za anonymní tváře, o kterých často nic nevíme.
* Někteří lidé to už zkusili před vámi – byli novináři, stali se europoslanci či nějak jinak působili v souvislosti s Unií. To není tak nové.
Ano. Například Brit Daniel Hannan z Konzervativní strany. A pak dva další: Christopher Booker a Richard North. Byli hlavně novináři, pak se dostali do funkcí v Evropské unii. Především díky těmto třem lidem vlastně víme, jaké absurdity se v EU často dějí.
* Kdo vlastně přišel s myšlenkou, že vstoupíte do politiky?
Když Petr Mach, se kterým jsem se několikrát setkal při besedách se studenty, oznámil, že zakládá novou stranu, tak jsem si říkal – zkusím to, pomohu mu, potřebují konzervativní pohled mezi těmi liberály. On to přijal a chtěl, abych za ně kandidoval. Opět jsem si říkal – pokud je to cena za to, že se budu pár měsíců bavit při zakládání nové strany a budu mít trochu vliv na její program, tak to beru.
* Je zábavné zakládat politickou stranu? To jsem nevěděl.
Ano. Je to skoro jako psát hru.
* Kolik má dnes strana členů?
Kolem 800 platících. Je to skoro zázrak, protože jsme ji založili v polovině února a už máme ve všech regionech pobočky. Byl jsem na ustavujícím sjezdu překvapený, kolik kvalitních praktických lidí, manažerů, podnikatelů, se tam sjelo. Běželo mi hlavou: Zaplať pánbůh, že tady nejsme samí intelektuálové.
* Nástup vaší strany byl razantní, ale pak se Strana svobodných občanů jakoby vytratila. Proč?
Péče o stranu vyžaduje hodně mravenčí práce, kterou zvenčí nikdo nevidí. Například při vzniku regionálních sdružení. O tom média nepíší, a proč by také psala? Nemáme sice peníze, zato máme v každém městě hrstku lidí, kteří se aktivně angažují. Ještě nás uvidíte.
* Může ve volbách uspět strana, která nemá peníze?
Počkejme si. Věřím, že se do Evropského parlamentu dostaneme. Když oslovujeme lidi na ulicích, tak hned říkají, že o politicích nechtějí nic slyšet. Když pak zjistí, že četli jednu z mých knih, tak se ze zvědavosti podívají na vystoupení či letáček a vyslechnou si argumenty.
* Petr Mach, váš předseda, byl mnoho let spolupracovníkem Václava Klause. Jenže prezident teď naznačuje, že mu vaše strana moc „nevoní“. Znáte důvod?
Nelámu si s tím hlavu. Nejdříve nás podpořil. Před nějakými dvěma týdny jsem se s Klausem potkal na koncertu a on mi řekl: „Vy jste zbabrali šanci pravicové politiky na pět let.“ Než jsem měl čas se ho zeptat, co tím myslí, nebo mu odseknout, tak mě přítelkyně odtáhla. Osobně na Klausovu podporu nespoléhám, nečekám ji, a dokonce ani nevím, zda by mi pomohla, či uškodila.
* Další lidé si myslí, že jste stranou, která má zaplnit v určitých směrech místo, které uvolnila svou současnou politikou ODS. Je to tak?
Do určité míry. Ale fungujeme jinak, jsme víc individualisté. Kolem 15 procent členů tvoří bývalí ódéesáci, ale většinou jsou to někdejší nestraníci a v mém případě bývalý člen britské Konzervativní strany.
* Je velký rozdíl mezi českou a britskou politikou? Znáte je obě.
Nikdy bych do české domácí politiky nelezl, je mně nepochopitelná. Zajímá mě evropská politika. Chci v europarlamentu narušit dosavadní konsenzus všech stran, levicových i pravicových, o tom, že EU má fungovat tak, jak funguje, a že má pokračovat dál v integraci, k větší byrokratizaci amenší pravomoci občanů a států. Jde to i jinak.
* Ptal jsem se vás na rozdíl mezi britskou a českou politikou.
Britská se začíná čím dál víc podobat české. Místo aby se po roce 1989 do Česka přelila demokracie západní, přelila se východoevropská postkomunistická korupce tam. Už i v Británii dvě hlavní strany, labouristé a konzervativci, honí především středové voliče. Konzervativci se tím začínají podobat ODS.
* Jakými jazyky hovoříte, když už chcete bourat mechanismy europarlamentu?
Kromě perfektní češtiny a angličtiny mohu i Italům a Francouzům vynadat v jejich mateřštině. Domluvím se trochu také německy, v Německu žije můj pětiletý syn, s kterým trávím vždy několik dní v měsíci. Mám rád i Portugalsko a Španělsko. Vlastně jsem takový „ideální integrovaný“ Evropan.
* Při evropských volbách se očekává malá účast. Co hlavního představíte v kampani, abyste přilákali voliče?
Máme každý trochu jinou kampaň. Já se více soustřeďuji na Moravu, a tím mimo jiné i na zemědělství. Po mnoha schůzkách a mítincích jsem dospěl k závěru, že jestli neexistuje opravdové spiknutí, tak to alespoň vypadá jako spiknutí Evropské unie, německých supermarketů a naší vlády na likvidaci českého zemědělství. Jsem dlouholetýmilovník gastronomie a taky o ní hodně píšu, zemědělství sleduji a vím, že společná zemědělská politika EU velmi uškodila Británii a pravděpodobně už klade nůž na krk i českým zemědělcům.
* Je spočítáno, že jedna evropská kráva dostává dotaci na den dvě eura. Na zemědělství dává navíc Unie několikanásobně víc než na vědu, výzkum a vzdělávání dohromady. To je sice nenormální, ale nijak rychle se to nezmění. Proto v kampani orientace i na zemědělce?
Chci hlavně mluvit s těmi, kteří jsou podobným způsobem Evropskou unií poškozeni. Naši chovatelé prasat se nedokážou zbavit svých zvířat, protože výkupci je mají levněji z Holandska. Jak je to možné? Holanďanovi doplácí jeho vláda na exportní dotaci. Do údajného společného trhu? Absurdní... Kdyby se to vyváželo do Peru nebo Číny, tak to chápu, ale tady? Jestli se nepokusíme takový systém změnit, mám strach, že české zemědělství se rychle položí na záda.
* Jaká domácí témata se u vás objeví v kampani?
Chci, aby se platilo co nejméně daní a aby se daně nesmyslně nepřerozdělovaly, a když už, tak tam, kde jsou skutečně potřebné. Uvedu příklad z malé vesnice na Jesenicku. Starostka čtyři roky žádala EU o dotaci na infrastrukturu. Nedostala ji. Prodala pak školu, vesnice už neměla děti. Za pár měsíců koupila školu stavební firma z Olomouce, přestavuje ji na relax centrum s velkým plakátem „sponzorství Evropské unie“. Absurdita! Nemají tam pořádný vodovod a silnici, ale budou mít za pomoci evropských peněz relaxační soukromé centrum.
* Senát tento týden schválil Lisabonskou smlouvu. Vy s ní souhlasíte?
Ne. Je to přechod od zastupitelské demokracie k nadvládě byrokratických nevolených institucí Unie vzdálených rozhodování jednotlivých států i všech občanů.
* Jenže kdybyste se dostal do europarlamentu, tak nepřímo budete muset podporovat to, co tady vehementně kritizujete. Není to naivní?
Hmm... Šance na změnu jsou možná malé, naivní to možná je, ale přece to musí alespoň někdo zkoušet. Jestliže EU nastavila systém, s nímž všichni politici souhlasí, musíme mu nastavit opozici. Když na to někdo upozorní, je označen za extremistu. Jako například Klaus.
* Takže počítáte s tím, že budete označen za extremistu?
Jistě. Už jsem byl označen kdysi za xenofoba či za extrémního pravičáka. Ale já jsem klasický konzervativec vyznávající thatcherismus, který stojí na principu neutrácej víc, než vyděláš, nespoléhej na stát a přijímej za sebe odpovědnost.
* Má obecně pro vás EU smysl?
Volný pohyb kapitálu, lidí imožnost kdekoli pracovat jsou pro Evropu velmi dobré věci. Bylo by to ideální, ale jen za podmínky, kdyby se rozrůstající byrokracii ustřihla křídla a pařáty. Do chudších regionů by firmy přece investovaly také, kdyby viděly, že tam je levněji a dá se tam víc vydělat. Proč má o proudu peněz rozhodovat horda úředníků a stovky úřadů, které kontroluje Brusel? Tím se peníze ztrácejí po cestě. Pokud už se dávají do chudších regionů, tak tam, kde jsou skutečně potřebné, ne kamarádům kamarádů. Bruselská byrokracie způsobila, že nad vším je kontrola menší a korupční příležitosti větší.
* Kdo ztratil možnost kontroly?
Jednoznačně občané, teď už i jednotlivé vlády členských zemí, a dokonce někdy ani Evropský parlament neví, co se přesně děje.
* Tak proč tam chcete?
Abych se mohl hrabat v tom neprůhledném systému vládnutí a zveřejňovat jeho absurdity a lumpárny. Pravidelně o tom psát do médií. Přestaňme krmit tučné evropské instituce. Účetnictví EU je nepřehledné. Ať si o penězích rozhodují hlavně občané, s menšími daněmi.
* Na co byste dal peníze vy, kdyby se na evropské byrokracii ušetřilo?
Když už vůbec na něco, tak v této fázi například do málo prosperujících a zpustošených vesnic. Těch jsou v Evropě pořád tisíce. Zesnadnil bych vzájemnou dopravu mezi státy. Něco zřejmě patří životnímu prostředí, zejména když to ovlivňuje více států najednou. Zrušil bych odlišné ceny mobilních operátorů za roaming. Hranice nemáme, ale za tou pomyslnou hranicí platíte za telefon všude jinak. Přitom to provozují stejné firmy jednotnou technologií. To si hrajeme na jeden trh? Zrušil bych exportní dotace na společném trhu. V zemědělství bych nejdřív vyrovnal dotace pro zemědělství, aby byly pro všechny fair, ale postupně bych je rušil.
* Kdybyste všechno zjednodušil a něco zrušil, to by nemusel být ani Evropský parlament, do kterého kandidujete.
Klidně bych byl pro jeho zrušení. Napřed se v něm ale pokusím přispět k tomu, aby EU fungovala daleko průhlednějším způsobem.
* Mnohé kritiky Unie však bruselská byrokracie požrala. To se říká dnes i o Mirku Topolánkovi, že v souvislosti s českým předsednictvím oslabují jeho výhrady k EU.
Toho se nebojím, moje averze k byrokratizaci a kolektivizaci Unie je tak silná, že by to nezměnily ani žádné peníze. Navíc já jsem si v lepších dobách vydělával i víc, než bych dostal v tom parlamentu. Na rozdíl od jiných mě plat europoslance neomračuje.
* Jaká je podle vás ideální Evropa? Jednotná, ale různá podle regionů?
Rozdíly by se měly zachovat, glajchšalt škodí. Vadí mi třeba, že když jedu do Portugalska, tak mi tam dávají holandský sýr, a ten portugalský, skvělý domácí ovčí a kozí, už na mnoha místech není, nebo je dražší. Nechal bych věci víc přirozenému vývoji jednotlivých států. Portugalci s pomocí dotací vyrábějí věci, které kdysi nevyráběli, Holanďaně dotují export a vytlačují z portugalského trhu místní sýraře. V Česku se děje totéž s vepřovým a mlékem. Šílenství.
* Ve svých článcích zpochybňujete i celkový vývoj v Evropě. Máte obavu, že euroatlantická civilizace slábne, přestože si EU hraje na velmoc?Evropská unie by nám mohla v konkurenci s Amerikou, Čínou, Indií a dalšími mocnostmi pomoci, kdyby její správa byla tak štíhlá, jakou má NATO. Jinak asi skončíme tak, že všichni budeme pracovat pro nějakou evropskou instituci a otáčet si budeme daně mezi sebou. Vliv Evropy ve světě slábne. Pozoruji u Evropanů dokonce stud za to, že patří k západní civilizaci. Ten stud nám oslabuje pud sebezáchovy.
* Přispěla k tomu i konkrétní rozhodnutí Evropské unie?
Bohužel. Regulace a zákony o xenofobii v podstatě zakazují lidem v Evropě být hrdí na svůj národ. Označují je za šovinisty a extremisty.
* V Česku není moc známo, že jste napsal i 16 divadelních her. Není EU dobrým námětem na další?
Dovedu si představit komedii, která se odehrává v nějaké evropské instituci. Třeba šašek Berlusconi vedle šaška Blaira. A dovedu si představit, že se hraje ve všech hlavních městech Evropy.
* To byste měl možná víc peněz než za místo v Evropském parlamentu.
No vidíte! Díky za nápad.
Autor: Viliam Buchert
Mladá fronta DNES 9. 5. 2009, rubrika: SOBOTNÍ ROZHOVOR, strana: 12
* Jste spisovatel a publicista. Proč jste vstoupil do politiky? Doteď jste ji navíc často tvrdě kritizoval.
Zatím jsem na politiky spíše posměvačně pokřikoval, ale politika je jednou z věcí, na kterou jsem se ještě nepodíval pořádně zevnitř. Chci v Evropském parlamentu působit jako novinářská záškodnická pátá kolona. Budu to brát i jako námět pro své psaní.
* To tam budete hodně osamocený.
Letos má šanci dostat se do parlamentu více lidí, kteří jsou velmi kritičtí k fungování EU. Bude nás víc, kdo se chtějí pokusit změnit její vnitřní mechanismy. Vždyť se tam mrhají peníze na obrovské úrovni, o které se českým korupčníkům nezdá. Chtěl bych zprůhlednit neprůhledné financování. Přeorat Brusel, lidově řečeno.
* Půjde to vůbec sladit? Být současně novinářem i europoslancem?
Mezi politikou a novinařinou je konflikt zájmů. Jednou z povinností novináře je hlídat politiky, protože nehlídaný politik je škodná. V jedné osobě se to možná bude těžko dávat dohromady. Chci se ale prokousat do útrob Evropské unie. Prozkoumat její mechanismy, abych je mohl lépe kritizovat. Vidět, jakým způsobem tam rozhodnutí vznikají, kdo je dělá, co jsou to za anonymní tváře, o kterých často nic nevíme.
* Někteří lidé to už zkusili před vámi – byli novináři, stali se europoslanci či nějak jinak působili v souvislosti s Unií. To není tak nové.
Ano. Například Brit Daniel Hannan z Konzervativní strany. A pak dva další: Christopher Booker a Richard North. Byli hlavně novináři, pak se dostali do funkcí v Evropské unii. Především díky těmto třem lidem vlastně víme, jaké absurdity se v EU často dějí.
* Kdo vlastně přišel s myšlenkou, že vstoupíte do politiky?
Když Petr Mach, se kterým jsem se několikrát setkal při besedách se studenty, oznámil, že zakládá novou stranu, tak jsem si říkal – zkusím to, pomohu mu, potřebují konzervativní pohled mezi těmi liberály. On to přijal a chtěl, abych za ně kandidoval. Opět jsem si říkal – pokud je to cena za to, že se budu pár měsíců bavit při zakládání nové strany a budu mít trochu vliv na její program, tak to beru.
* Je zábavné zakládat politickou stranu? To jsem nevěděl.
Ano. Je to skoro jako psát hru.
* Kolik má dnes strana členů?
Kolem 800 platících. Je to skoro zázrak, protože jsme ji založili v polovině února a už máme ve všech regionech pobočky. Byl jsem na ustavujícím sjezdu překvapený, kolik kvalitních praktických lidí, manažerů, podnikatelů, se tam sjelo. Běželo mi hlavou: Zaplať pánbůh, že tady nejsme samí intelektuálové.
* Nástup vaší strany byl razantní, ale pak se Strana svobodných občanů jakoby vytratila. Proč?
Péče o stranu vyžaduje hodně mravenčí práce, kterou zvenčí nikdo nevidí. Například při vzniku regionálních sdružení. O tom média nepíší, a proč by také psala? Nemáme sice peníze, zato máme v každém městě hrstku lidí, kteří se aktivně angažují. Ještě nás uvidíte.
* Může ve volbách uspět strana, která nemá peníze?
Počkejme si. Věřím, že se do Evropského parlamentu dostaneme. Když oslovujeme lidi na ulicích, tak hned říkají, že o politicích nechtějí nic slyšet. Když pak zjistí, že četli jednu z mých knih, tak se ze zvědavosti podívají na vystoupení či letáček a vyslechnou si argumenty.
* Petr Mach, váš předseda, byl mnoho let spolupracovníkem Václava Klause. Jenže prezident teď naznačuje, že mu vaše strana moc „nevoní“. Znáte důvod?
Nelámu si s tím hlavu. Nejdříve nás podpořil. Před nějakými dvěma týdny jsem se s Klausem potkal na koncertu a on mi řekl: „Vy jste zbabrali šanci pravicové politiky na pět let.“ Než jsem měl čas se ho zeptat, co tím myslí, nebo mu odseknout, tak mě přítelkyně odtáhla. Osobně na Klausovu podporu nespoléhám, nečekám ji, a dokonce ani nevím, zda by mi pomohla, či uškodila.
* Další lidé si myslí, že jste stranou, která má zaplnit v určitých směrech místo, které uvolnila svou současnou politikou ODS. Je to tak?
Do určité míry. Ale fungujeme jinak, jsme víc individualisté. Kolem 15 procent členů tvoří bývalí ódéesáci, ale většinou jsou to někdejší nestraníci a v mém případě bývalý člen britské Konzervativní strany.
* Je velký rozdíl mezi českou a britskou politikou? Znáte je obě.
Nikdy bych do české domácí politiky nelezl, je mně nepochopitelná. Zajímá mě evropská politika. Chci v europarlamentu narušit dosavadní konsenzus všech stran, levicových i pravicových, o tom, že EU má fungovat tak, jak funguje, a že má pokračovat dál v integraci, k větší byrokratizaci amenší pravomoci občanů a států. Jde to i jinak.
* Ptal jsem se vás na rozdíl mezi britskou a českou politikou.
Britská se začíná čím dál víc podobat české. Místo aby se po roce 1989 do Česka přelila demokracie západní, přelila se východoevropská postkomunistická korupce tam. Už i v Británii dvě hlavní strany, labouristé a konzervativci, honí především středové voliče. Konzervativci se tím začínají podobat ODS.
* Jakými jazyky hovoříte, když už chcete bourat mechanismy europarlamentu?
Kromě perfektní češtiny a angličtiny mohu i Italům a Francouzům vynadat v jejich mateřštině. Domluvím se trochu také německy, v Německu žije můj pětiletý syn, s kterým trávím vždy několik dní v měsíci. Mám rád i Portugalsko a Španělsko. Vlastně jsem takový „ideální integrovaný“ Evropan.
* Při evropských volbách se očekává malá účast. Co hlavního představíte v kampani, abyste přilákali voliče?
Máme každý trochu jinou kampaň. Já se více soustřeďuji na Moravu, a tím mimo jiné i na zemědělství. Po mnoha schůzkách a mítincích jsem dospěl k závěru, že jestli neexistuje opravdové spiknutí, tak to alespoň vypadá jako spiknutí Evropské unie, německých supermarketů a naší vlády na likvidaci českého zemědělství. Jsem dlouholetýmilovník gastronomie a taky o ní hodně píšu, zemědělství sleduji a vím, že společná zemědělská politika EU velmi uškodila Británii a pravděpodobně už klade nůž na krk i českým zemědělcům.
* Je spočítáno, že jedna evropská kráva dostává dotaci na den dvě eura. Na zemědělství dává navíc Unie několikanásobně víc než na vědu, výzkum a vzdělávání dohromady. To je sice nenormální, ale nijak rychle se to nezmění. Proto v kampani orientace i na zemědělce?
Chci hlavně mluvit s těmi, kteří jsou podobným způsobem Evropskou unií poškozeni. Naši chovatelé prasat se nedokážou zbavit svých zvířat, protože výkupci je mají levněji z Holandska. Jak je to možné? Holanďanovi doplácí jeho vláda na exportní dotaci. Do údajného společného trhu? Absurdní... Kdyby se to vyváželo do Peru nebo Číny, tak to chápu, ale tady? Jestli se nepokusíme takový systém změnit, mám strach, že české zemědělství se rychle položí na záda.
* Jaká domácí témata se u vás objeví v kampani?
Chci, aby se platilo co nejméně daní a aby se daně nesmyslně nepřerozdělovaly, a když už, tak tam, kde jsou skutečně potřebné. Uvedu příklad z malé vesnice na Jesenicku. Starostka čtyři roky žádala EU o dotaci na infrastrukturu. Nedostala ji. Prodala pak školu, vesnice už neměla děti. Za pár měsíců koupila školu stavební firma z Olomouce, přestavuje ji na relax centrum s velkým plakátem „sponzorství Evropské unie“. Absurdita! Nemají tam pořádný vodovod a silnici, ale budou mít za pomoci evropských peněz relaxační soukromé centrum.
* Senát tento týden schválil Lisabonskou smlouvu. Vy s ní souhlasíte?
Ne. Je to přechod od zastupitelské demokracie k nadvládě byrokratických nevolených institucí Unie vzdálených rozhodování jednotlivých států i všech občanů.
* Jenže kdybyste se dostal do europarlamentu, tak nepřímo budete muset podporovat to, co tady vehementně kritizujete. Není to naivní?
Hmm... Šance na změnu jsou možná malé, naivní to možná je, ale přece to musí alespoň někdo zkoušet. Jestliže EU nastavila systém, s nímž všichni politici souhlasí, musíme mu nastavit opozici. Když na to někdo upozorní, je označen za extremistu. Jako například Klaus.
* Takže počítáte s tím, že budete označen za extremistu?
Jistě. Už jsem byl označen kdysi za xenofoba či za extrémního pravičáka. Ale já jsem klasický konzervativec vyznávající thatcherismus, který stojí na principu neutrácej víc, než vyděláš, nespoléhej na stát a přijímej za sebe odpovědnost.
* Má obecně pro vás EU smysl?
Volný pohyb kapitálu, lidí imožnost kdekoli pracovat jsou pro Evropu velmi dobré věci. Bylo by to ideální, ale jen za podmínky, kdyby se rozrůstající byrokracii ustřihla křídla a pařáty. Do chudších regionů by firmy přece investovaly také, kdyby viděly, že tam je levněji a dá se tam víc vydělat. Proč má o proudu peněz rozhodovat horda úředníků a stovky úřadů, které kontroluje Brusel? Tím se peníze ztrácejí po cestě. Pokud už se dávají do chudších regionů, tak tam, kde jsou skutečně potřebné, ne kamarádům kamarádů. Bruselská byrokracie způsobila, že nad vším je kontrola menší a korupční příležitosti větší.
* Kdo ztratil možnost kontroly?
Jednoznačně občané, teď už i jednotlivé vlády členských zemí, a dokonce někdy ani Evropský parlament neví, co se přesně děje.
* Tak proč tam chcete?
Abych se mohl hrabat v tom neprůhledném systému vládnutí a zveřejňovat jeho absurdity a lumpárny. Pravidelně o tom psát do médií. Přestaňme krmit tučné evropské instituce. Účetnictví EU je nepřehledné. Ať si o penězích rozhodují hlavně občané, s menšími daněmi.
* Na co byste dal peníze vy, kdyby se na evropské byrokracii ušetřilo?
Když už vůbec na něco, tak v této fázi například do málo prosperujících a zpustošených vesnic. Těch jsou v Evropě pořád tisíce. Zesnadnil bych vzájemnou dopravu mezi státy. Něco zřejmě patří životnímu prostředí, zejména když to ovlivňuje více států najednou. Zrušil bych odlišné ceny mobilních operátorů za roaming. Hranice nemáme, ale za tou pomyslnou hranicí platíte za telefon všude jinak. Přitom to provozují stejné firmy jednotnou technologií. To si hrajeme na jeden trh? Zrušil bych exportní dotace na společném trhu. V zemědělství bych nejdřív vyrovnal dotace pro zemědělství, aby byly pro všechny fair, ale postupně bych je rušil.
* Kdybyste všechno zjednodušil a něco zrušil, to by nemusel být ani Evropský parlament, do kterého kandidujete.
Klidně bych byl pro jeho zrušení. Napřed se v něm ale pokusím přispět k tomu, aby EU fungovala daleko průhlednějším způsobem.
* Mnohé kritiky Unie však bruselská byrokracie požrala. To se říká dnes i o Mirku Topolánkovi, že v souvislosti s českým předsednictvím oslabují jeho výhrady k EU.
Toho se nebojím, moje averze k byrokratizaci a kolektivizaci Unie je tak silná, že by to nezměnily ani žádné peníze. Navíc já jsem si v lepších dobách vydělával i víc, než bych dostal v tom parlamentu. Na rozdíl od jiných mě plat europoslance neomračuje.
* Jaká je podle vás ideální Evropa? Jednotná, ale různá podle regionů?
Rozdíly by se měly zachovat, glajchšalt škodí. Vadí mi třeba, že když jedu do Portugalska, tak mi tam dávají holandský sýr, a ten portugalský, skvělý domácí ovčí a kozí, už na mnoha místech není, nebo je dražší. Nechal bych věci víc přirozenému vývoji jednotlivých států. Portugalci s pomocí dotací vyrábějí věci, které kdysi nevyráběli, Holanďaně dotují export a vytlačují z portugalského trhu místní sýraře. V Česku se děje totéž s vepřovým a mlékem. Šílenství.
* Ve svých článcích zpochybňujete i celkový vývoj v Evropě. Máte obavu, že euroatlantická civilizace slábne, přestože si EU hraje na velmoc?Evropská unie by nám mohla v konkurenci s Amerikou, Čínou, Indií a dalšími mocnostmi pomoci, kdyby její správa byla tak štíhlá, jakou má NATO. Jinak asi skončíme tak, že všichni budeme pracovat pro nějakou evropskou instituci a otáčet si budeme daně mezi sebou. Vliv Evropy ve světě slábne. Pozoruji u Evropanů dokonce stud za to, že patří k západní civilizaci. Ten stud nám oslabuje pud sebezáchovy.
* Přispěla k tomu i konkrétní rozhodnutí Evropské unie?
Bohužel. Regulace a zákony o xenofobii v podstatě zakazují lidem v Evropě být hrdí na svůj národ. Označují je za šovinisty a extremisty.
* V Česku není moc známo, že jste napsal i 16 divadelních her. Není EU dobrým námětem na další?
Dovedu si představit komedii, která se odehrává v nějaké evropské instituci. Třeba šašek Berlusconi vedle šaška Blaira. A dovedu si představit, že se hraje ve všech hlavních městech Evropy.
* To byste měl možná víc peněz než za místo v Evropském parlamentu.
No vidíte! Díky za nápad.
Autor: Viliam Buchert
Mladá fronta DNES 9. 5. 2009, rubrika: SOBOTNÍ ROZHOVOR, strana: 12