Je hmyz maso?
Hmyz je zdravý a může vyřešit hlad ve světě. To není nutně doporučení Pravicové kuchařky (Kurasův sloupek v týdeníku Euro), jen informace, co nového se děje v kulinárním světě. Oznamuje to jeden z nejslavnějších japonských kuchařů Šoiči Učijama v nově vydané kuchařské knížce „Lahodné broučí recepty“. Brouci, píše maestro, „mají mírně ořechovitou chuť a když se do nich zakousnete, křupou jako krevetky“.
A jsou „přírodní zdroj proteinu, který může lidstvu prospět“. Netrpí žádnou chorobou šílených krav či ptačí chřipkou, ani parazity. Navíc je jich všude plno a dají se snadno pěstovat ve velkém, a to i v neúrodných a nehostinných krajinách. Mravenců a larev je plná příroda. Švábí farmu si můžete založit v jakékoli díře, do níž padá jakákoli organická hmota včetně třebas netopýřích výtrusů i mrtvých netopýrů, kteří se už na stropě jeskyně neudrželi. V podzimní sezóně si maestro Učijama pochvaluje, jak dobře se daří pavoukům. „Jsou v této době urostlí a samičky mají plné břicho mláďat, takže jsou masité, šťavnaté a zdravé.“
Jestli se vám z toho dělá nanic, připomeňte si, že i ty vaše oblíbené krevety a krabi jsou vlastně jen obrnění vodní brouci a krmí se podobně: tlejícími zdechlinami a organickou hnilobou. Čímž jsem vám nechtěl znechutit kraby, jen trochu rozšířit kulinární obzor. Ostatně i jedna z nejpřísnějších hygienických diet, Mojžíšova, dovoluje jíst sarančata a cvrčky. Těmi se také krmili pouštní jeskynní mystikové sekty Esénů, mezi nimiž vystudoval Jan Křtitel. Prý chutnají jako krevetky, které naopak Mojžíš zakázal a Jan Křtitel nejedl. Takže nějací ti „cvrčci podle Jana Křtitele“, italsky „grilli di Gianbattista“ (japonsky to neumím) by se mohli v recepturách maestra Učijamy brzy objevit v luxusních restauracích po celém světě.
Kobylkové invaze, jaké třeba Mojžíš připravil Egyptu a jaké občas zažívají jižní státy USA nebp Afrika, by se daly na potravinářském trhu hodně dobře zpeněžit. A protože cvrčků a kobylek není dost pro všechny labužníky světa, nahrazovaly by se uměle pěstovanými šváby, jako se lesní houby nahrazují ve sklepě na humusu pěstovanými žampiony. Hanácký bavič a kuchař Petr Novotný mně jednou nabízel, že mně lahodně po čínsku udělá sršně, které si přivezl z Číny, má jich prý plný mrazák. A prý nepoznám, zda jím kuře nebo rybu. Zatím jsem si na ně netroufl, ale až najdu odvahu, podám zprávu.
Ale stejně si myslím, že na hmyz nás nikdo nenachytá. Máme přece za kamaráda brouka Pytlíka.
A jsou „přírodní zdroj proteinu, který může lidstvu prospět“. Netrpí žádnou chorobou šílených krav či ptačí chřipkou, ani parazity. Navíc je jich všude plno a dají se snadno pěstovat ve velkém, a to i v neúrodných a nehostinných krajinách. Mravenců a larev je plná příroda. Švábí farmu si můžete založit v jakékoli díře, do níž padá jakákoli organická hmota včetně třebas netopýřích výtrusů i mrtvých netopýrů, kteří se už na stropě jeskyně neudrželi. V podzimní sezóně si maestro Učijama pochvaluje, jak dobře se daří pavoukům. „Jsou v této době urostlí a samičky mají plné břicho mláďat, takže jsou masité, šťavnaté a zdravé.“
Jestli se vám z toho dělá nanic, připomeňte si, že i ty vaše oblíbené krevety a krabi jsou vlastně jen obrnění vodní brouci a krmí se podobně: tlejícími zdechlinami a organickou hnilobou. Čímž jsem vám nechtěl znechutit kraby, jen trochu rozšířit kulinární obzor. Ostatně i jedna z nejpřísnějších hygienických diet, Mojžíšova, dovoluje jíst sarančata a cvrčky. Těmi se také krmili pouštní jeskynní mystikové sekty Esénů, mezi nimiž vystudoval Jan Křtitel. Prý chutnají jako krevetky, které naopak Mojžíš zakázal a Jan Křtitel nejedl. Takže nějací ti „cvrčci podle Jana Křtitele“, italsky „grilli di Gianbattista“ (japonsky to neumím) by se mohli v recepturách maestra Učijamy brzy objevit v luxusních restauracích po celém světě.
Kobylkové invaze, jaké třeba Mojžíš připravil Egyptu a jaké občas zažívají jižní státy USA nebp Afrika, by se daly na potravinářském trhu hodně dobře zpeněžit. A protože cvrčků a kobylek není dost pro všechny labužníky světa, nahrazovaly by se uměle pěstovanými šváby, jako se lesní houby nahrazují ve sklepě na humusu pěstovanými žampiony. Hanácký bavič a kuchař Petr Novotný mně jednou nabízel, že mně lahodně po čínsku udělá sršně, které si přivezl z Číny, má jich prý plný mrazák. A prý nepoznám, zda jím kuře nebo rybu. Zatím jsem si na ně netroufl, ale až najdu odvahu, podám zprávu.
Ale stejně si myslím, že na hmyz nás nikdo nenachytá. Máme přece za kamaráda brouka Pytlíka.