Vegetariánství, vegánství, abstinence, šamanismus, ateismus, pacifismus, humanismus a transsexualita budou v Británii oficiálně povýšeny na status náboženství pro účely ochrany před diskriminací. Při troše právní představivosti to ale budou třebas i satanismus, sadismus, masochismus, duchařství, voodoo, víra v placatou Zemi, v Měsíc uplácaný ze sýra, v nadvládu mimozemšťanů, v čarodějnictví inteligentních žen, v očistu duše pálením na hranici, v obětování bohům, v blahodársnost náboženských orgií, v zázračnou moc česneku proti upírům a vlastně víry či nevíry v cokoli. Musí to jen splňovat podmínku, že “ovlivňuje, jak osoba žije svůj život nebo vnímá svět”.

Zaručuje to nový zákona o rovnoprávnosti, který vstoupí v platnost letos na podzim a podle něhož “víra nemusí nutně znamenat víru běžnou či zavedenou, ani víru v Boha či bohy”, zato ale musí být “centrální pro to, čím člověk je”. A může to být “jakákoli víra náboženská či filozofická i absence víry”. S výjimkou (zákon podivuhodně specifikuje) víry politické, jako jsou marxismus nebo fašismus. Zákon také přikazuje úřadům, institucím a školám veškeré menšiny podle tohoto zákona chránit před diskriminací. Jakých všech menšin se to bude týkat, konkrétně nedefinuje, vegány a ateisty uvádí jen jako příklady toho, jak něčí víra dokáže být centrální pro jeho osobnost. Takže instituce se budou dopouštět trestného činu, když neochrání kohokoli, kdo věří či nevěří v cokoli a jakkoli to projevuje, pokud to označí za víru nebo nevíru. Budou tedy muset chránit každého před každým.

Na první pohled to vypadá jako návrat k tradiční britské toleranci excentrismu. Na druhý pohled jako skvělá recese. Na třetí pohled si člověk všimne, že rodičkou tohoto zákona je ultraseriózní nejmocnější žena v Labour Party paní Harriet Harman, držitelka největšího počtu politických funkcí: Poslankyně. Zástupce vůdce strany. Předsedkyně strany. Člen vládního kabinetu. Vůdce dolní sněmovny. Lord Keeper of the Privy Seal, což je pátá nejvyšší státní funkce, která řídí vztahy mezi vládou a monarchií. A ministryně pro ženy a rovnoprávnost.

Pozoruhodná dáma, proslavená mimořádným sebevědomím, vírou ve svou vyvolenost patřit do čela, nadaná kolosálním politickým talentem, důvtipem, pílí, břitkou myslí a hroší kůží. A bigotním feminismem s hlubokou záští k mužům, asi jen s výjimkou svých dvou synů a manžela, který je generálním tajemníkem nejlevicovějších odborů dopraváků. Už před dvaceti lety muže označila za „ne jednoznačně užitečné pro rodinu“ a v roce 2008 prohlásila, že „manželství je nerelevanrtní pro vládní politiku a neexistuje žadný idální typ domácnosti pro výchovu dětí“. V televizním interview si nedávno zavtipkovala, že kdyby se stala premiérkou, muži by nejspíš emigrovali.

Bankovní krizi podle ní způsobilo to, že banky ovládají muži. Do správních rad bank a podniků chce prosadit povinnou kvótu žen, okolo čtyřiceti procent. Připravuje uzákonit povinnost firem zaměstnávat přednostně stejně kvalifikované ženy před muži. Firmám, které se nepoženští, pohrozila „vážnější akcí, která by to zajistila“. Totiž tím, že nepoženštěné firmy by nedostávaly veřené zakázky. Ve své straně chce prosadit rovnoměrné vládnutí žen a můžů s pravidlem, že jedno ze dvou vedoucích míst musí vždycky mít žena, neboť „na muže není spolehnutí, že dokáží něco účinně řídit“. Proto prý také na funkci kandidovala. Její propagace genderové rovnoprávnosti jí vysloužila přezdívku „Harperson“.

Paní Harman je ale taky právnička, stejně jako celý její think-tank. Takže nový zákon dává dokonalý právní smysl. Zákonná povinnost bránit každého před každým vytváří situaci, v níž každé bránění práv kohokoli bude zároveň porušováním práv někoho jiného, přičemž obojí bude žalovatelné. V době hospodářské krize a vysoké nezaměstnanosti to poskytne nekonečné pracovní příležitosti právníkům.

A protože takhle chytrý zákon nemůže brzy nepřejmout celá EU, právnické fakulty typu plzeňské by se měly co nejdřív zakládat v každém okresním městě.

Vyšlo v týdeníku EURO