Autor libreta k Prodané nevěstě, mimořádně talentovaný, avšak morálně desintegrovný český literát a politik Karel Sabina vstoupil do našich dějin třikrát. Poprvé tomu bylo v roce 1848, kdy na sebe strhl pozornost jako vůdčí revolucionář a vlastenec. Jeho mnohem soudnější a charakternější současník Karel Havlíček ho neměl rád; jednak ho prohlédl, jednak si byl si na rozdíl od něj vědom, že revoluce samy o sobě, bez pozitivní "revoluce mysí a srdcí" obvykle nic neřeší a že do svého čela vynášejí podivné a ctižádostivé egocentriky, kteří toho mnohdy víc pokazí než napraví. Po roce 1848 to dotvrdil Bachův (resp. Schwarzenbergův) absolutismus. A řečeno Havlíčkovými slovy, najednou „v Praze jakoby vymřelo“. Sabina byl odsouzen nejdříve k trestu smrti, potom k osmnácti letům vězení, když však doba absolutismu polevila, byl omilostněn. Proto mohl Bedřich Smetana v roce 1863 přijmout jeho naprosto skvělé libreto k Prodané nevěstě a udělat z ní skvost a dodnes trvající oporu českého umění.
Evropa a Spojené státy americké mají široké i hluboké společné kořeny, historické, sociologické, ekonomické, kulturní a hodnotové, jak jsou zapuštěny ve Starém a Novém zákoně a ve starořecké demokracii. V minulosti byly hlavní příčinou toho, že Euroamerika ostatní země předběhla a ocitla se v čele celosvětového vývoje.
Pravda se musí stále opakovat, protože i blud se kolem nás neustále hlásá,
a nehlásají ho jen jednotlivci, nýbrž i davy. Goethe
Masaryk sdílel osud všech pronikavých myslitelů, kteří v minulosti vystoupili s čímkoli novým: na jedné staně byl obdivován, na druhé straně byl nenáviděn. Bylo proti němu vysloveno mnoho mylných výhrad, které sice byly postupně jedna po druhé vyvráceny (zejména ty komunistické), avšak některé z nich stále přetrvávají, jako by měly „kočičí“ život. Občas se objeví i nové, například Kosatíkovo, že Masaryk byl rváč.