Není to vůbec vyloučená věc. V posledních týdnech přibývá náznaků toho, že námluvy Hradu a KSČM už začaly. První výkop provedl prezident Václav Klaus, když se veřejně přimlouval za referendum v otázce umístění radaru USA na našem území. Deklarace to byla vcelku neškodná, ODS má v Senátu pohodlnou většinu na to, aby velmi rychle ukončila jakékoli snahy o prosazení referenda (nejen k radaru). Ale byl to potřebný signál k tomu, aby tuzemské komunistické ledy začaly tát. Předseda KSČM Vojtěch Filip za tuto „odvahu“ Václava Klause obratem pochválil a naopak zkritizoval možného protikandidáta Václava Pačese, který na referendu k radaru nijak netrvá. Další dobrou zprávou pro současného prezidenta pak byla vyjádření některých komunistických poslankyň o tom, že se jim prezident V.K. buď líbí, či ho dokonce volily už při minulé prezidentské volbě.

Pokud to tak půjde dál, může jednou i Vojtěch Filip vystoupit po boku Václava Klause na balkon zámku v Lánech, tak jak se to už jednou ( v souvislosti s minulou prezidentskou volbou) povedlo jeho předchůdci Miroslavu Grebeníčkovi. Bude to jistě pěkná fotografie, ale vsadil bych se, že ji V.K. nezařadí do dalšího dílu svých knižně vydávaných sebraných projevů. Bude se za ni jistě trochu stydět. Byla to přece ODS, kdo postavil i minulou volební kampaň na strašení před návratem komunistů. A byl to dokonce V.K osobně, kdo po volbách velmi zásadově odmítl vládu, která by byla jen tolerována nějakým komunistickým poslancem.

Dokážu si představit, že kdyby vůči našim komunistům podobně „pragmaticky“ postupoval v roli prezidentského kandidáta třeba Jiří Paroubek, konala by se na Václavském náměstí antikomunistická demonstrace (pochopitelně za účasti umělecké fronty) proti novému Únoru 48. A Martin Komárek by do Mladé fronty napsal burcující komentář, volající po čtvrtém odboji nejlépe se zbraní v ruce. Nevím, co na současný pragmatismus Václava Klause budou říkat senátor Štětina, disident Hučín nebo třeba poslanec Marek Benda, ale věřím tomu, že Martin Komárek nás bude přesvědčovat o tom, jaký je V.K. vlastně pašák a jak dobře to s těmi komunisty opět zaonačil.

Nemám žádnou ambici mluvit KSČM do toho, koho má či nemá prosazovat na prezidentský stolec, je to jejich svaté právo parlamentní strany. Koneckonců pokud zvolí znovu Václava Klause, bude to pro ČSSD velmi pochopitelný důvod, proč se v další oblasti distancovat od současné komunistické strany. Sociální demokracie V.K. totiž volit nebude.

Zatímco probíhají tyto zajímavé námluvy, na poslaneckém klubu ČSSD se představili všichni tři vážní konkurenti současného prezidenta, Dienstbier, Pačes i Švejnar. Je příjemné sledovat, že všichni tři možní protikandidáti, kteří se ocitli v hledáčku KDU, ČSSD i SZ, mají velmi slušnou úroveň. Vystupují zkušeně, solidně, nedělají žádné školácké mediální chyby. Jsou to lidé úspěšní, s čitelnou minulostí a srozumitelnými plány. Jsem rád, že máme povícero důstojných kandidátů, je to dobré pro demokracii. Volby z více kandidátů jsou příležitostí k debatě a odstranění zatuchliny a mýtů, jež se permanentně usazují kolem prezidentského úřadu.

Kandidovat na prezidenta proti Václavu Klausovi chce občanskou odvahu. Zejména v situaci, kdy je silná tendence prezidenta V.K. zaživa svatořečit. Nevyčítám to členům a fanouškům ODS, ale některá média by neměla budování kultu V.K.tolik přehánět, nebo se to zvrhne do úplné frašky. Václav Klaus je člověk z masa a kostí, je velký politický profesionál, ale má i své chyby a rozporuplnou ( často neúspěšnou) premiérskou minulost. Bylo by chybné zcela ztotožnit autoritu prezidentského úřadu, která je v naší zemi velmi vysoká a od doby T.G.M tak trochu dědičná ( předsedové vlád mohou jen tiše závidět), se současným prezidentem Václavem Klausem.

A na závěr dvě otázky do diskuse. Myslíte si (jako já), že by bylo dobře mít při volbě prezidenta alespoň dva kandidáty, nebo by neměl proti V.K. nikdo kandidovat? A vadí vám, že V.K. možná zvolí komunističtí poslanci?

PS. Děkuji za všechny odpovědi a reakce na položené otázky. Souhlasím s častým tvrzením diskutujících o tom, že zřejmě všichni kandidáti na prezidenta budou potřebovat nějakou podporu poslanců KSČM. To je logická úvaha, která vychází z rozložení sil ve Sněmovně a Senátu, jež odráží výsledky demokratických voleb. Myslím ale, že pouze u V.K. vyzní tato podpora ze strany KSČM absurdně a bude v naprostém rozporu s antikomunistickou rétorikou jeho mateřské ODS a jejího předsedy Topolánka. Pokládám za vhodné na tento paradox poukázat, konečný názor si jistě učiní každý sám. Třeba až bude ODS před volbami v roce 2010 zase strašit komunisty.