"Je to za hranicí skandálnosti. Sněmovna nemůže postupovat jinak, než odvolat pana Johna ze všech funkcí, ze všech pozic, ze všech výborů," řekl včera razantně předseda ODS Petr Nečas v rozhovoru pro ČT v reakci na fakt, že Radek John nastupuje jako novinář do nakladatelství podnikatele Jaromíra Soukupa. Dvouletý vztah premiéra k podnikatelskému projektu VV tak vrcholí ve znamení přepjaté zásadovostí, kterou na straně Petra Nečase vídáme jen málokdy.

To co udělal Radek John je nevkusné a ukazuje smutný fakt, že předseda verbálně jindy tak puritánských VV ani po dvou letech nepochopil, co to je konflikt zájmů. Pokud splývá svět politiky, novinařiny a mediálního podnikání, poškozuje to demokracii, nezávislost médií i spravedlivou politickou soutěž. Například Andrej Babiš buduje své mediální impérium zcela očividně a účelově jako nástroj privátního politického vlivu. Nevšiml jsem si, že by premiér, vládní poslanci či novináři, kteří včera všichni velmi rozčíleně reagovali na Johnovo trapné uklouznutí, věnovali jen zlomek této energie kritické analýze postupu československého miliardáře na jeho cestě získat politickou moc.

Ta hysterie je zkrátka tak přehnaná, až je nevěrohodná. Platí, že pokud by poslanec John cokoliv vyzradil z utajovaných skutečností, ke kterým by se jako poslanec dostal, vystavuje se sankcím bez ohledu na to, jestli si k poslaneckému platu ještě bude přivydělávat jako novinář.

Mimochodem, byl to Petr Nečas, který po volbách v roce 2010 s najatým předsedou VV Radkem Johnem vytvořil vládní koalici. Musel tehdy alespoň tušit, co jsou VV zač. Na jejich vzniku a financování se s vysokou pravděpodobností podílela část pražských kmotrů ODS. I proto byla po parlamentních volbách tak rychle ruka v rukávě. S ČSSD, která tehdy volby těsně vyhrála, se VV ani neobtěžovaly jednat. Dohodly se s dinosaury.

A byl to Petr Nečas, kdo souhlasil s tím, aby se Radek John stal ministrem vnitra. Ačkoliv ČSSD upozorňovala na klíčovou roli, kterou ve VV hraje firma ABL a její majitel Vít Bárta, který pak ministerstvo fakticky řídil. Na naše varování, týkající se bezpečnostních rizik, premiér nereagoval. Musely přijít mediální skandály a obvinění z korupce.

Byla to ODS, která po odchodu Radka Johna z ministerstva vnitra v prosinci 2011 zcela účelově rozdělila branně bezpečnostní výbor, jen aby Johnovi zajistila náhradní trafiku. ČSSD tehdy hlasovala proti ( pro bylo na plénu Sněmovny 56 a proti 48 poslanců). Nejen proto, že vládní koalice nejprve populisticky bojovala za sloučení výborů, aby je později zase rozdělila. Také proto, že podle našeho názoru Radek John neměl po fiasku na ministerstvu vnitra morální ani odborné právo na to, aby výbor vedl. Ale Petr Nečas si prosadil svou a instaloval Radka Johna proti vůli opozice do čela bezpečnostního výboru. Nyní ho pro změnu navrhuje odvolat.

Pikantní je, že premiér odhodlaně velí k odvolání Radka Johna v situaci, kdy vládní koalice ve Sněmovně ztratila většinu a spolehlivě disponuje možná jen 99 hlasy. Skutečný cíl celé operace „pryč s novinářem Johnem“ bude tedy asi poněkud jiný. A to Radek John před očima veřejnosti uštvaný, rezignující na poslanecký mandát. Jako náhradník za poslance Johna pak do Sněmovny přijde (provládní) ministr Kamil Janovský z LIDEM. No není to úžasná náhoda?