Nižší daně měly zvýšit hospodářský růst a přilákat zahraniční investice. Jenže hospodářství klesá, investice nikde a roste jen odliv zisků z republiky.

Proč si myslíme, že normální daně (v západní struktuře, co do výše pod průměrem zdanění v rámci EU) jsou lepší? Měli jsme je a fungovalo to – podíl státního dluhu byl nízký, do země šly přímé zahraniční investice, rostl nejen HDP, ale také reálné příjmy obyvatel a stoupala i konkurenceschopnost.

Dnes máme recesi, reálné příjmy jdou dolů, stagnuje export, vývozní ceny oslabují, konkurenceschopnost klesá. To je špatně. Místo toho, abychom si lhali do kapsy tak jako ODS a TOP 09, když populisticky slibovaly, že nebudou zvyšovat daně, je lepší vrátit se k realistické daňové politice, která pomůže bojovat i se schodky státního rozpočtu.

Lámání chleba

Jestliže ekonomika stagnuje, rok co rok chybí ve státním rozpočtu dvě stě miliard korun, proti kterým nestojí žádná nová hodnota. Nejde o investici, která jednou začne vydělávat a dluhy zaplatí. Je to spíš nepromyšlené volání na linku Rychlé půjčky. Veřejný dluh už brzy atakuje rekordních 45 procent HDP!

Vždycky je to stejné, zpočátku se část této díry zapře a nadsadí se očekávané příjmy. Po pár měsících dojde na lámání chleba, příjmy nikde a musí se to nějak uhradit. Na polovinu si tedy půjčíme a zvýšíme státní zadlužení. Stále však zbývá těch druhých sto miliard. Na ty nastoupí „balíčky“. Třetina se ždímá z lidí dole nepřímými daněmi a poplatky a zbylé dvě třetiny tupými škrty, které degradují veřejné služby, dusí poptávku, sráží ekonomiku a snižují daňový výnos.

Neměli bychom se raději vrátit od Kalouskova daňového experimentu k normálu? I když vezmeme v úvahu rozumné úspory, každoročně státnímu rozpočtu minimálně sto miliard korun chybí bez jakéhokoliv smysluplného cíle, a to jsou peníze, o které pravicové vlády programově snížily úroveň zdanění svými reformami. Nechceme vytáhnout 115 miliard korun ročně „z kapes občanů“, jak před plánem na obnovu daňové progrese a zvýšení daní pro velké firmy varují politici pravice. Naopak, chceme, aby nebylo všechno naloženo jen na zaměstnance se středními a nízkými příjmy, chceme, aby z rekordních zisků největších společností něco zůstalo i u nás. Chceme víc od těch nejbohatších a nejsilnějších. Usilujeme o radikální omezení daňových úniků. Chceme zdroje pro podporu hospodářského růstu.

Zdroj: Mladá fronta Dnes