Bude li nakonec zvolen pan Václav Klaus prezidentem České republiky i na druhé funkční období, bude mít český daňový poplatník oproti svému rakouskému, německému či slovenskému sousedovi jednu velkou výhodu. Bude přesně do posledního haléře vědět, kolik to stálo.

Totiž 270 000 000 000 korun.

Významný lidovec a ministr v Topolánkově vládě Cyril Svoboda v jednom za svých e-mailů podle iDNES napsal:“ Podpora Václava Klause dává reálnou šanci získat pro majetkové vyrovnání státu s církvemi plnou podporu poslanců a senátorů ODS…KDU-ČSL musí tento dlouhodobě odkládaný problém definitivně uzavřít. Za jeho řešení je tedy třeba zaplatit, a já věřím, že ODS pak svému závazku čestně dostojí“.

O něčem takovém se spekulovalo. Nechtěl jsem tomu příliš věřit a ve svém minulém komentáři k církevním restitucím jsem si z této možné souvislosti dělal tak trochu legraci. Ale po přečtení vyjádření Cyrila Svobody už mi to k smíchu nepřipadá.

Jde tedy o politický obchod nebývalých finančních rozměrů. Lidovci umožní zvolit pana Václava Klause prezidentem republiky a ODS zaplatí 270 miliardami korun z peněz daňových poplatníků za majetkové vyrovnání s církvemi. Topolánek nakupuje, lidovci (se) prodávají.

Žádná politická garnitura po roce 1989 si v demokratickém systému nedovolila veřejně ani tajně něco takového udělat.

Škoda, že ODS neustále odmítá podpořit přímou volbu prezidenta všemi občany. To by vyloučilo nejen podezření na možné zákulisní manipulace s hlasy poslanců a senátorů, ale i takovéto gigantické korupční obchody na úkor státu a daňových poplatníků. Pokud by totiž kandidát na prezidenta potřeboval v přímých volbách získat nadpoloviční většinu politicky aktivní veřejnosti, nikdy by si nemohl dovolit být spojen s takovýmto skandálním obchodem. Zájem na takto předraženém narovnání s církvemi má jen určitá společenská minorita, která rozhodně není voličsky rozhodující. Prezidenta ale přímo kvůli ODS volit nemůžeme a tak oněch 270 miliard korun možná pomůže panu Václavu Klausovi udržet se na Pražském hradě za pomoci hlasů poslanců a senátorů KDU-ČSL.

Zvýšení státního dluhu o 270 miliard korun ( státní garance není nic jiného než poukázka na budoucí výdaje) ve prospěch narovnání s církvemi přitom v roce 2006 neměla ve svém volebním programu žádná politická strana, zastoupená v Poslanecké sněmovně. Toto opatření má na výdajové straně mnohem větší dopad, než celá tzv. reforma veřejných rozpočtů, kterou vládní koalice s velkým humbukem těsně protlačila v polovině roku 2007. Poskytnutí takovéto garance povede k porušení konvergenčního programu, pokud jde o závaznou výši deficitu veřejných rozpočtů. Nic z toho ale obchodníkům s hlasy nevadí.

V těchto dnech jsem skutečně rád, že v Poslanecké sněmovně zastupuji ČSSD, která s tímhle vším nemá nic společného. A že můžu volit Jana Švejnara.

PS. Na konci loňského roku předložili poslanci ČSSD do Parlamentu opakovaně novelu ústavy, která zavádí přímou volbu prezidenta. Pokud by ODS tento návrh podpořila, mohl by se již příští prezident volit přímo všemi občany. Pokud ODS svůj dosavadní odmítavý přístup nezmění, bude potřeba vyčkat případné změny poměrů sil ve Sněmovně a Senátu po roce 2010.