Před 25 lety se v maďarském Visegrádu setkal Václav Havel se svým polským protějškem Lechem Walesou a maďarským premiérem Jozsefem Antallem a iniciovali vznik formátu regionální spolupráce, o který se česká zahraniční politika opírá dodnes. Toto z dnešního pohledu historické setkání se uskutečnilo nedlouho poté, co se naše země vyprostily ze sevření východního bloku a železné opony - k formálnímu rozpuštění Varšavského paktu došlo o deset dní později. Konec rozdělení Evropy nastolil otázku nového uspořádání našeho regionu, střední Evropa se po více než 40 letech znovu objevila jako politický pojem.

Představitelé mladých středoevropských demokracií se setkali na místě, kde v roce 1335 rokovali o uspořádání střední Evropy český, polský a uherský král, a vyzdvihli tím tak historická pouta mezi našimi národy. Jejich úvahy nicméně mířily do budoucna a dalece přesahovaly regionální hranice.

Cílem Visegrádské skupiny nebyla pouze regionální spolupráce, ale zejména společný návrat do Evropy - vzájemná podpora při rozvoji společnosti založené na demokratických hodnotách a aktivní zapojení do procesu evropské integrace.

Dnes visegrádské země zasedají s ostatními 24 členskými státy u společného evropského stolu a podílejí se na rozhodnutích Evropské unie. Jsme také aktivními a respektovanými spojenci v NATO. Pevné zakotvení v euroatlantických strukturách je pro nás, státy střední Evropy, zárukou bezpečnosti a svébytného rozvoje v historicky jedinečné míře.

Visegrádská skupina si získala v Evropě pozornost a respekt partnerů a v evropských diskusích představuje hlas, se kterým je nutné počítat. Členství v EU a NATO si vyžádalo novou intenzitu koordinace mezi zeměmi V4 při prosazování společných zájmů a sdílení zkušeností s praktickými otázkami souvisejícími se členstvím.
Visegrádská skupina je dnes opravdu dynamickým rámcem spolupráce odvíjející se na různých úrovních, od premiérských summitů přes setkání ministrů i expertů účastnících se zasedání pracovních skupin v Bruselu až po aktivity na úrovni občanské společnosti.

Visegrádská spolupráce má také důležitý podíl na dnešních vynikajících sousedských vztazích mezi zeměmi střední Evropy. Ty nejsou, jak ukazuje pohled do složité historie 20. století, zdaleka samozřejmé a představují hodnotu, o kterou musíme společně pečovat.

V řadě oblastí máme s visegrádskými partnery podobnou zkušenost a blízké názory či zájmy také u témat, která se dotýkají celé Evropy. Dlouhodobě se společně zasazujeme o posilování energetické bezpečnosti EU, skloubení účinné klimatické politiky s podporou konkurenceschopnosti evropského průmyslu či nediskriminační zacházení s jednotlivými energetickými zdroji, včetně jaderné energetiky.

Velkou pozornost věnujeme efektivnímu fungování politiky soudržnosti EU a sdílení vzájemných zkušeností s čerpáním z evropských fondů. Intenzivní visegrádská spolupráce se rozvíjí také v oblasti obrany a bezpečnosti - jejím výsledkem je bojové uskupení EU, tvořené jednotkami armád zemí V4, které je v pohotovosti pro případné operační nasazení v krizových oblastech v průběhu 1. pololetí roku 2016.

V neposlední řadě klade Česká republika během svého současného předsednictví V4 důraz také na témata související s konkurenceschopností našeho regionu, jako jsou digitalizace či podpora inovací.

Skutečným lídrem v rámci EU je V4 v oblasti rozvoje spolupráce se zeměmi tzv. východního partnerství a regionu západního Balkánu. Je v zájmu ČR, V4 a celé EU z hlediska bezpečnosti i hospodářského rozvoje, aby se země v sousedství EU těšily stabilitě a prosperitě.

Zkušenosti, které středoevropské státy získaly v průběhu demokratické transformace a v rámci přípravy na přistoupení k EU, představují jedinečný kapitál, který nyní můžeme využít k podpoře zemí, jež podobnými procesy procházejí nyní.

V případě západního Balkánu je perspektiva evropské integrace a motivace k reformám, kterou představuje, nejlepší zárukou toho, že se nebude opakovat násilí, jehož jsme zde byli svědky v 90. letech. Podpora pokračování rozšiřování EU je morálním závazkem a důležitým posláním visegrádské spolupráce.

Tradiční blízké kontakty se zeměmi západního Balkánu jsou pro Visegrádskou skupinu výhodou i při řešení aktuální otázky migrace. Balkánské státy nesou velkou zátěž související s poskytováním humanitární pomoci uprchlíkům a jsou důležité z hlediska zajištění ochrany vnější hranice EU a regulace migračního tlaku.
Z tohoto důvodu jsem také pozval představitele Bulharska a Makedonie na mimořádný summit V4 dne 15. února v Praze, abychom se zabývali možnostmi další pomoci visegrádských zemí státům na balkánské migrační trase. Zajištění efektivní ochrany vnější hranice EU je nezbytné pro zachování funkčního schengenského prostoru.

Státy Visegrádské skupiny sdílejí přesvědčení o zcela zásadním praktickém přínosu schengenu pro podniky i občany v jejich každodenním životě, ale také symbolickém významu pro projekt evropské integrace. Snažíme se proto praktickými kroky přispět k nalezení takového společného evropského řešení, které zajistí zachování funkčního schengenu jako jednoho ze základních kamenů dnešní EU.

Rozsah spolupráce v rámci Visegrádské skupiny narůstá a Visegrád podle mého názoru zažívá v posledních letech své nejúspěšnější období v historii.
V4 samozřejmě nikdy nebyla a nebude monolitickým blokem - vždycky budou existovat otázky, na které máme rozdílné názory. Naopak velká míra flexibility, otevřenosti a neformálnosti, na které je visegrádská spolupráce založena, je podle mého názoru její velkou devízou. Soustředíme se na rozvoj spolupráce v otázkách, u kterých máme silný společný zájem a kde to pro nás znamená společný přínos. Takových témat je mnoho a stále nacházíme nová.

Zároveň je zásadní udržet vysokou míru komunikace a vzájemné důvěry, a to i v situacích, kdy se naše názory rozcházejí. To vyjadřuje motto českého předsednictví „V 4 Trust“, což by se dalo přeložit jako „Společná důvěra“.

Možná že si ani Václav Havel a jeho partneři v roce 1991 neuvědomovali, že pokládají základní kameny pro tak dlouhodobou a intenzivní spolupráci. Visegrádské partnerství je dnes téměř neodmyslitelnou součástí vztahů ČR se sousedy v regionu i naší evropské politiky.

Zároveň se ale V4 neuzavírá do sebe, Visegrád je naopak založen na otevřenosti vůči okolním zemím i světu a je tak důležitou platformou pro spolupráci států střední Evropy s partnery v Evropě i mimo ni. Ústřední myšlenkou zakladatelů V4 bylo zapojení se do budování sjednocené Evropy založené na myšlenkách svobody, demokracie a práva. To musí zůstat hlavní vizí visegrádské spolupráce i do budoucna.

Zdroj: Právo 15.2.2016