Česká republika bude v roce 2009 čelit výraznému globálnímu hospodářskému zpomalení. Světová finanční krize, jejímž viditelným počátkem byla hypotéční krize v USA, se díky dosavadním rekordním ztrátám finančních institucí a kapitálových trhů, rozsáhlé nejistotě ve věci dalšího vývoje na finančních trzích a úvěrové restrikci, přelévá stále více do reálné ekonomiky. Většina ekonomik světa podle dostupných odhadů MMF a OECD v příštím roce zpomalí, v USA a EU se očekává stagnace či dokonce mírná recese.

Toto zpomalení se prostřednictvím významného poklesu zahraniční poptávky projeví v roce 2009 rovněž zpomalením otevřené a exportně orientované české ekonomiky. Hrozí růst nezaměstnanosti a výpadek příjmů veřejných rozpočtů. Jsem přesvědčen, že současná situace vyžaduje aktivní přístup vlády, který bude zaměřen na omezení a překonání negativních dopadů globální krize na domácí ekonomiku a životní úroveň našich obyvatel.

Konkrétní vládní opatření musí směřovat zejména k řešení problémů zaměstnanosti, podpory vzniku nových pracovních míst, zvýšení konkurenceschopnosti a posílení exportu. Vláda k tomu musí využít všechny dostupné nástroje rozpočtové politiky i dalších strukturálních politik, přirozeně v rámci snahy o udržení rozpočtové stability a dodržení cílů v oblasti deficitu veřejných rozpočtů. V této souvislosti navrhuji a doporučuji realizovat následující protikrizová opatření:

1. Změna návrhu zákona o státním rozpočtu na rok 2009

Vláda předložila nerealistický návrh rozpočtu, který zcela ignoruje existenci rizik v oblasti ekonomického vývoje a počítá dokonce se zrychlením růstu české ekonomiky v roce 2009. Návrh je nutno přepracovat a vytvořit v rámci rozpočtu rezervu alespoň 25 miliard korun pro realizaci aktivních rozpočtových opatření vlády a také na pokrytí očekávaného výpadku daňových příjmů. Tyto změny je možno provést ještě v rámci projednávání rozpočtu na půdě Poslanecké sněmovny. Vláda by měla rychle zastavit či odložit všechny zbytné výdajové projekty, které nemají v roce 2009 přímý dopad na zaměstnanost či podporu hospodářského růstu. Na příjmové straně je nutno stáhnout či zamítnout spornou novelu zákona o dani z příjmů. Škrty na výdajové straně se nesmí dotknout výdajů na sociální politiku a investic do dopravní infrastruktury, vědy a vzdělání.

2. Posílení prostředků na aktivní politiku zaměstnanosti a čerpání prostředků z Fondu
přizpůsobení globalizaci

V rámci rozpočtu na rok 2009 je nutno posílit plánované prostředky na aktivní politiku zaměstnanosti. Stát musí mít k dispozici dostatečné zdroje na aktivní podporu lidí, kteří v důsledku ekonomické krize ztratí své pracovní místo a to jak formou rekvalifikací, tak poskytováním dotací na vytváření nových míst, včetně obecně prospěšných prací pro obce či kraje. V tomto ohledu je také nutno posílit využívání prostředků z rozpočtu EU, včetně prověření možnosti čerpat prostředky z Fondu přizpůsobení globalizaci na podporu propouštěných zaměstnanců. Vláda musí také věnovat zvýšenou pozornost otázce pracovní migrace a s ní spojených sociálních a bezpečnostních problémů. Tyto problémy mohou eskalovat v souvislosti s propouštěním zahraničních pracovníků. V důsledku změny situace na trhu práce se také otevírá prostor k přehodnocení systému tzv. zelených karet ve smyslu zpřísnění podmínek pro jejich udělování pro nekvalifikované pracovníky.

3. Stanovení termínu přijetí eura

Vláda by měla během roku 2009 stanovit termín přijetí společné evropské měny v horizontu roku 2013. Česká republika je malou otevřenou ekonomikou s převažujícím exportem do zemí eurozóny. I v budoucnu lze očekávat kolísání kurzu, nelze také vyloučit pokračování trendu nepřiměřeného posilování naší národní měny. Koruna může být také snadným cílem finančních spekulací. To přináší nejistotu nejen pro naše exportéry, ale také pro přímé zahraniční investory. Relativně brzké přijetí eura vyloučí opakování podobných nejistot a podpoří domácí exportně orientovaný průmysl.

4. Posílení proexportní politiky

U mnoha firem dojde v důsledku hospodářské krize k poklesu odbytu a ke zhoršení přístupu k úvěrům. Vláda by měla aktivně a intenzivně podpořit snahu podniků najít alternativní trhy. Je nutno pružně posílit vládní podporu exportu do těch teritorií, která budou v příštích letech zasažena ekonomickou krizí relativně méně či po kratší dobu, než USA a EU. A to jak přímou ekonomickou diplomacií členů vlády, personálním posílením obchodních zastoupení v klíčových teritoriích, otevřením nových konzulátů v hospodářsky se rychle rozvíjejících oblastech ale také finančním posílením zdrojů a aktivit ČEB, EGAP a ČMZRB.

5. Zvýšení čerpání prostředků z fondů EU

Zvýšené čerpání prostředků z fondů EU může sehrát pozitivní pro-růstovou a stabilizační roli. Tento fiskální impuls navíc nenaruší stanovené cíle v oblasti deficitu veřejných rozpočtů. Vláda by se proto měla soustředit na maximální zvýšení čisté pozice ČR při čerpání prostředků z fondů EU v letech 2009 až 2010.

6. Podpora investic do energetiky

Vláda by měla podpořit urychlené budování nových energetických zdrojů na území České republiky, včetně modernizace či rozšíření jaderných reaktorů. Vláda by rovněž měla dotačně i daňově stimulovat vyšší investice do snižování energetické náročnosti podniků i domácností, a to jak využitím domácích zdrojů (SFŽP), tak prostředků z fondů EU. Tyto nové investiční aktivity poskytnou příležitosti i českému průmyslu.

7. Veřejné investice na podporu ekonomiky a veřejná podpora

Kromě udržení tempa výdajů v oblasti budování dopravní infrastruktury by vláda měla dotačně motivovat kraje a obce k vyšší podpoře ekologické modernizace vozového parku veřejné dopravy, včetně kolejových vozidel. Vláda by rovněž měla zahájit konzultace s Evropskou komisí ve věci možné veřejné podpory těch odvětví domácí ekonomiky, které budou krizí nejvíce zasaženy (např. automobilový průmysl).

8. Změna mzdové politiky ve veřejném sektoru

V zájmu stabilizace spotřeby domácností je vhodné přehodnotit dosavadní plošně restriktivní platovou politiku vlády vůči zaměstnancům veřejného sektoru s tím, že by vláda měla nově garantovat růst reálných platů v letech 2009 až 2010. Stávající trend opakovaného snižování reálných platů je neudržitelný a zvyšuje riziko zhoršení kvality veřejných služeb.

9. Přehodnocení důchodové reformy

Ve světle nejnovějších zkušeností s rozsahem globální finanční krize je nutno přistoupit k přehodnocení připravované důchodové reformy tak, aby z ní vláda vyloučila vyvedení části povinného důchodového pojištění do soukromých penzijních fondů, které jsou závislé na vývoji na finančních trzích. Průběžně financovaný penzijní pilíř je odolnější vůči výkyvům na kapitálovém trhu než privátně spravované spoření na stáří. Totéž se týká zvažované privatizace zdravotních pojišťoven. Současně je nutno odmítnout plán vlády na plošnou liberalizaci podmínek pro investování prostředků klientů fondů penzijního připojištění. Právě konzervativně nastavená současná pravidla pro hospodaření českých fondů penzijního připojištění uchránila klienty od vysokých ztrát v důsledku dramatického poklesu kapitálových trhů.

10. Posílení role státu jako regulátora a vlastníka

Vláda by měla přehodnotit ty plánované privatizační procesy, které za současného stavu světové ekonomiky negarantují optimální výnos pro stát, zejména by měla zrušit plánovaný prodej Letiště Praha. Důležité je rovněž využít všech možností pro efektivní regulaci cen elektrické energie a plynu. Ze sociálních důvodů je vhodné zpomalit stávající tempo deregulace nájemného.

11. Náprava deformace daňového systému

Pokládám za důležité odstranit alespoň některé deformace stávajícího daňového systému. V rámci podpory spotřeby domácností navrhuji snížit sníženou sazbu DPH z 9% zpět na 5%, zrušit systém zdaňování tzv. superhrubé mzdy a příjmy vyšší než 100 000 hrubého měsíčně nově zdanit sazbou 35%.

12. Spolupráce při řešení krize s ostatními státy v rámci EU

Ukazuje se, že země EU (nejen členské státy eurozony), jsou ochotny a schopny pružně a intenzivně spolupracovat při hledání adekvátních reakcí na současnou finanční a hospodářskou krizi. Česká republika by měla využít nadcházející předsednictví k tomu, aby se z pozice věčného paušálního kritika všech navrhovaných společných opatření stala zemí, ochotnou kooperovat a pomáhat při hledání společných receptů na zmírnění negativních projevů hospodářského poklesu. ČR by rovněž měla aktivně spolupracovat při hledání efektivnějších modelů nadnárodní (např. evropské) regulace finančních trhů. Sama přitom může jít díky již provedené domácí reformě dozoru (2005- 2006) příkladem.