Téměř všechny vládní garnitury touží z různých důvodů po tom, být moderní a proto v posledních letech povinně přibalují do své programové výbavy vzdělání jako prioritu. Má to i své racionální ekonomické důvody, bez vyšších investic do školství a vědy se naše schopnost hospodářsky konkurovat rozplyne, jakmile zmizí stávající výhoda nízkých mezd. Stejně to s prioritami udělala i Topolánkova vláda a nemám důvod nevěřit stávající ministryni školství Daně Kuchtové, že pro „své“ školství udělá co bude v jejích silách. Po včerejšku to však bude mít nesmírně těžké. Vláda rozhodla o tom, že platy učitelů v roce 2008 (ale také 2009 a 2010) porostou meziročně jen o jeden a půl procenta. Při uvažované inflaci 3,5 až 4% (viz změny nepřímých daní) tak ve skutečnosti poprvé po téměř deseti letech mzdy ve školách reálně poklesnou o 2-2,5%. Pokud to má být méně, musí ze školství odejít až 20 tisíc pedagogických pracovníků. I v takovém dramatickém případě (ve skutečnosti asi nikdy nenastane tak masivní propouštění ) by však platy vzrostly nejvýše o 4,5%, reálně by tedy v podstatě stagnovaly. Takové dilema neměl po roce 1989 asi žádný ministr školství. Minulá ministryně Petra Buzková sice musela také v letech 2004 a 2005 snížit počty zaměstnanců, měla však současně vládou garantován slušný růst reálných mezd učitelů. Platy v základním a středním školství vzrostly v roce 2005 po odečtení inflace o 6,5 % a o rok později o 6 procent ( rostly tak rychleji než u jiných zaměstnanců veřejného sektoru). Vláda se rozhodla v příštích třech letech šetřit i na školství. Je to chyba. Takový nový způsob rozpočtové stabilizace nás dlouhodobě poškodí. Naše prozatím dosti rigidní střední a základní školství prochází zásadními modernizačními reformami. Školy získaly mnohem větší volnost v oblasti náplně a způsobu výuky. Tuto „malou školskou revoluci“ ale musí provázet i rozumný, uměřený pokrok v odměňování učitelů. Jinak mnoho reformních záměrů, zejména pokud jde o další vzdělávání učitelů, vyjde naprázdno. Školství opustí další odborníci a dále se sníží již beztak malá atraktivita pro mladé absolventy pedagogických fakult. Pokládám za lepší změnit strukturu uvažovaných reforem, odložit další snižování daní právnickým osobám (tím pádem přibude v roce 2010 do rozpočtů plus 27 miliard) a nejvyšším příjmovým skupinám a platy ve školství tím pádem nesnižovat. Pro dlouhodobou prosperitu a hlavně konkurenceschopnost se mi to jeví jako lepší varianta než to co včera udělala vláda. Co vy na to?