ve středu 13. května odvrátily hlasy poslanců bývalé vládní koalice a ČSSD naprostý rozpočtový kolaps, který už v létě letošního roku hrozil České republice v důsledku chybné vládní rozpočtové politiky. Sněmovna na poslední chvíli na návrh poslance Kalouska zvýšila v zákoně o rozpočtových pravidlech limit pro dluhové financování aktuálního rozdílu mezi příjmy a výdaji státního rozpočtu ze 6 na 15 procent celkových výdajů.

Spolu s ministrem Janotou a s informovanými poslanci si hluboce oddechl zejména bývalý ministr financí Miroslav Kalousek. Ten totiž tak dlouho odmítal změny zákona o státním rozpočtu na rok 2009, až začalo hrozit, že stát bude muset na základě platných rozpočtových pravidel už v létě přestat financovat běžné výdaje. To by znamenalo kolaps celého domácího veřejného sektoru uprostřed probíhající hospodářské recese.

Proč došlo k této dramatické situaci? Topolánkova vláda na podzim roku 2008 těsnou většinou prosadila návrh rozpočtu na rok 2009, který počítal s růstem české ekonomiky v letošním roce o 4,8%. Před krajskými a senátními volbami bývalá vláda nechtěla připustit hrozbu zpomalení ekonomiky a odmítla všechny návrhy opozice na přepracování rozpočtu. ČSSD tehdy požadovala, aby byl rozpočet státu postaven na méně optimistickém výhledu. Jak se později ukázalo, měli jsme pravdu, ale skutečnost nakonec předčila i ta nejhorší očekávání.

Namísto Topolánkova a Kalouskova „růžového“ růstu HDP o 4,8% dojde v letošním roce k poklesu ekonomiky zřejmě o 2,3 až 3% HDP. Došlo k dramatickému výpadku daňových příjmů a roste rozdíl mezi skutečnými příjmy a státními výdaji, původně naplánovanými s vidinou zcela odlišného vývoje domácího hospodářství. Zákon č. 218/2000 Sb. pro takovou situaci stanoví v par. 34 závazný 6% limit, do nějž je možno financovat rozdíl mezi skutečnými příjmy státního rozpočtu a plánovanými výdaji rozpočtu buď přijetím úvěru nebo emisemi dluhopisů. Důvod je jasný, bránit tomu, aby byly předkládány zcela potěmkinovské rozpočty, podobné tomu poslednímu, který předložila Topolánkova vláda.

Ministr financí této krizi mohl předejít tím, že by rozpočet včas přepracoval a zákonem připustil vyšší deficit. To ale opakovaně odmítl. Musel by totiž přiznat, že jeho rozpočtová politika byla ve vztahu k probíhající recesi od počátku chybná. Nyní ho nevybíravě dohnala tvrdá ekonomická realita a také příslušný zákon.

V zájmu stability státu poslanci ČSSD nakonec umožnili potřebnou změnu zákona ( bývalých vládních poslanců bylo na hlasování málo) a rozpočtový kolaps nás tentokrát těsně minul. Nový ministr Janota nemusí podávat demisi a poslanec Miroslav Kalousek měl opět štěstí. Skoro jako v rozpočtové pohádce.

Jeden z kolegů z poslaneckého klubu se mi přiznal, že mu při tomto hlasování běhal mráz po zádech. Já na tom byl stejně.