19. března jsem tady obsáhle psal o riziku, které pro veřejné rozpočty představuje výběrové řízení na hromadnou úhradu starých ekologických škod. Mezitím padla Topolánkova vláda, která toto pochybné výběrové řízení začala organizovat, nicméně ministerstvo financí v soutěži pokračuje, jakoby se nic nestalo.

Proti dokončení výběrového řízení se překvapivě vyslovil bývalý ministr Topolánkovy vlády Martin Bursík, který na jeho přípravě spolupracoval s Miroslavem Kalouskem. Již nesvázán vládní a koaliční odpovědností tvrdí, že byla chyba zveřejnit částku 114 miliard korun (jako maximální plnění ze strany státu) a hovoří dokonce o tom, že lze sanace provést mnohem levněji. Vyjádření napraveného „spolupachatele“ Martina Bursíka tak výrazně zvyšuje pochybnosti o zvoleném způsobu řešení a jeho efektivitě.

Myslím, že pro zrušení výběrového řízení hovoří zejména následující skutečnosti:

- nejsou nijak objektivizovány ani aktualizovány informace o skutečném stavu starých ekologických zátěží a stát tak vlastně neví, kolik má zaplatit. Chyba může být i v řádu desítek miliard korun v neprospěch státního rozpočtu
- přechodná úřednická vláda by neměla realizovat takto rozsáhlé výběrové řízení, neboť za jeho výsledek a mnohaletou následnou realizaci neponese nikdo skutečnou politickou odpovědnost
- náklady tohoto řešení jednorázově zvýší deficit veřejných financí v roce 2009 až o 1 - 2 procenta HDP
- existují pochybnosti o správnosti celé zvolené koncepce a schopnosti státu uhlídat kvalitu sanací v takovém rozsahu během krátkého časového období

Nejlepší řešení, které mohu novému strážci státní pokladny panu Janotovi doporučit, je výběrové řízení zrušit a pokračovat v odstraňování ekologických škod sice rychle, ale standardní a transparentní cestou.