Je vhodný čas k tomu, uvědomit si, pojmenovat mýty, které máme v učení.

Tento článek vznikl na konci roku 2018. Nyní máme rok 2021 a to, o čem jsme pouze mluvili, nyní žijeme.

Zde je uvedeno pouze 10 mýtů, se kterými se setkávám nejčastěji. Je zde i zdroj, literatura, kde si každý může dohledat argumenty.

1. Rychlost – Ten kdo odpoví první, je nejchytřejší.
Ne vždy je první odpověď ta správná. – často jsou to pouze tipy. (J.Holt – Jak se děti učí)

2. Opakování je matka moudrosti.
Opakování ano, ale pokaždé jinak. Pouze testování bez cíle, stále jen písemné prověřování stejným stylem, nebo jen ústní prověřování vede spíše k demotivaci, než-li k osobnímu růstu v rámci učení. Pozor na stereotyp. (J. A. Komenský – didaktické zásady)

3. Čím déle se učím, tím jsem chytřejší a vím toho víc. Víc hodin znamená víc chytrosti.
V rámci promyšleného učení je velmi žádoucí střídat mentální činnost s fyzickou, promýšlet přestávky. Délka času stráveného u učeni není v přímé úměrnosti s tím, že toho víme více. (T. Buzan- Používejte hlavu – Efektivní učení – plánování)

4. Proces učení je pouze u lavice, s učitelem, ve třídě. Tam se nejvíc naučím.
Toto záleží na vnímání pojmu učení – někdo učení jako celoživotní, každodenní proces, nikdy nekončící. Někdo pouze s učitelem v lavici – J. Medina – Jak funguje mozek)

5. Známe nejlepší učební podmínky pro všechny.
Pouze se domníváme, jaké jsou. Známe pouze obecné principy, zásady, aby bylo učení efektivní, promyšlené, aby bylo v souladu s fungováním mozku. Každý se učíme jedinečným způsobem, je potřeba vnímat, sledovat, jak se učíme, jak si zapisujeme informace, jak mluvíme, na co se ptáme, jak vnímáme souvislosti, čemu věnujeme pozornost – J.Holt – Proč děti neprospívají )

6. Vždy je jen jedna správná cesta, která vede k výpočtu, ke správnému řešení. Všichni počítáme stejně.
Příklad 8+7 se dá počítat minimálně třemi způsoby.(rozklad, dopočítávání, odvozením). Můžeme se poté společně učit a obohatit v tom, které způsoby jsou výhodné, které ne a proč.

7. Je potřeba se vše učit nazpaměť.
Paměť je nedílnou součástí procesu učení, patří tam, ale je potřeba využívat a podporovat v procesu učení také myšlení v souvislosti, dokazování, odhadování, analýzu, syntézu, argumentaci, obhajobu. (Bloomova taxonomie výukových cílů)

8. IQ - hodnota je konstanta (pravděpodobně dítě rodičů s vysokým IQ, bude mít také vysoké IQ a je to určující faktor pro úspěšné učení) Inteligence je vrozená.
V rámci učení více, než-li IQ je potřeba vnímat učební potenciál, styl. Učení má předcházet vývoji. Hodnota IQ se může vhodnými podněty zvyšovat (Downův syndrom, nebo snižovat – averze na učení, statické myšlení - L.Vygotskij – Myšlení a řeč)

9. Všichni se učíme stejně.
Každý máme jedinečný mozek, někdo se učí pamětně, druhý v souvislosti. Je potřeba zprostředkovávat možnosti, cesty.

10. Porovnáváním mezi sebou zvyšuji zájem o učení. Je potřeba porovnávat. Je to motivace, být lepší.
V procesu učení je porovnávání velmi nežádoucí, dokonce velmi demotivační. Každý má jiný výchozí bod, je potřeba vědět, kde se nacházíme a pracovat s cíli, kam směřujeme. Pokud porovnávání, tak pouze každý sám se sebou. Co už umím, co jsme ještě před měsícem neuměl-a.

„Každý je génius. Ale pokud budete posuzovat rybu podle její schopnosti vylézt na strom, bude celý svůj život žít s vědomím, že je neschopná.“ Albert Einstein

Přeji vám všem krásné dny u učení a myšlení.
Terénní učitelka – Mgr. Petra Dočkalová