S blížícím se obdobím pololetního vysvědčení a v reakci na současné dění v našich školách, nabízíme učitelům podporu a možnost, jak uchopit závěrečné (sumativní) hodnocení tak, aby bylo přínosné pro všechny. Co takhle pojmout ho formou diskuse se žákem na základě jeho dotazníkového sebehodnocení, a to bez zbytečného stresu pro žáky i učitele?

Na webu ČTK České noviny (v článku z 11. 12. 2020 Psycholožka: Školy testují žáky na známky, chybí pokyn k hodnocení) je citován ministr školství Robert Plaga: "Je jasné, že nemůžeme srovnávat průběh výuky za běžného režimu a nyní. Není možné všechny známky dohnat na poslední chvíli...” Navzdory tomuto jeho vyjádření, skutečná realita na mnoha školách je zcela opačná. Někteří učitelé využili dočasného uvolnění na konci prosince k tomu, aby na poslední chvíli nasbírali známky. V některých školách to vypadalo tak, že žáci psali každý den několik testů, klidně 4 nebo 5. Učitelé pravděpodobně měli strach, že nebudou mít dostatečný počet známek k tomu, aby mohli žáky na konci prvního pololetí ohodnotit. Nejistota prezenční lednové výuky a blížící se pololetní vysvědčení tento strach ještě umocnil.

V důsledku toho byly děti vystresované a frustrované. Navíc věděly, že pokud se jim v tomto jednom jediném týdnu testy nepodaří, ovlivní to jejich celkové hodnocení na pololetním vysvědčení. Cílem závěrečného hodnocení by však mělo být zjistit žákovo uchopení a osvojení učiva a jeho porozumění za celé pololetí. Takto ve stresu a pod tlakem nasbírané známky v krátkém období ale tento cíl nesplňují a nemají proto skutečnou vypovídací hodnotu.

Ten, kdo nejlépe ví, čemu porozuměl, co umí, kam se v rámci konkrétního učiva posunul a dostal a také kolik úsilí svému učení ve skutečnosti věnoval, je jedině žák. Proč toho tedy nevyužít jako východiska pro závěrečné hodnocení.

Pro tento účel nabízíme dotazníkové sebehodnocení, které je podkladem pro následnou společnou diskusi učitele se žákem. Tento způsob představuje možnost, jak hodnotit žáky bez zbytečného stresu, ať už slovně nebo známkami.

Náš návrh vychází z několika zásadních předpokladů:

● žák sám je zodpovědný za své učení, tedy i za výsledky svého učení
● žák sám nejlépe ví a dokáže posoudit to, jak na tom v učení je
● hodnocení se zaměřuje na to, co žák zvládl v rámci daného konkrétního učiva
● hodnocení respektuje individuální možnosti žáka (neporovnává žáky mezi sebou)
● diskuse se žákem je vedena nenásilnou komunikací a respektujícím způsobem


Podrobný návod na závěrečné pololetní hodnocení

1. Vytvoření dotazníku
Dotazník slouží jako podklad pro sebehodnocení žáka, společnou diskusi a závěrečné hodnocení. Učitel se na základě vyplněného dotazníku dozví, jak své učení a výsledky vidí žák. Jedná se v podstatě o sumář konkrétního učiva, se kterým se žáci v průběhu pololetí setkali. Učitel tvoří jednotlivé položky dotazníku (kritéria hodnocení) tak, aby byly pro žáka co nejvíce pochopitelné.

2. Proces vyplňování dotazníku
Vytvořené dotazníky učitel zašle elektronicky nebo rozdá žákům předem, aby si je mohli v klidu doma vyplnit. Kopii vyplněného dotazníku zašlou žáci učiteli zpět. Učitel má tak prostor si sebehodnocení žáka pročíst před konzultací.

3. Naplánování individuálních setkání se žáky
Učitel si s žáky domluví termín individuálního setkání, či naplánuje časový harmonogram prostřednictvím online platformy, kterou při online výuce používají.

4. Společná diskuse učitele se žákem
Cílem diskuse se žákem je společně dojít k závěrečnému slovnímu hodnocení či hodnocení známkou. Žák se postupně vyjadřuje k jednotlivým položkám v dotazníku. Učitel se případně žáka doptává a vychází z toho, že žák je ten, který nejlépe ví, jak na tom s učením je. Nejedná se o monolog učitele. V tomto pojetí jde o aktivní naslouchání žákovi s respektem k jeho názoru. Učitel následně vyjádří svůj vlastní názor s přihlédnutím k individuálním možnostem žáka. Tak dojde k propojení jejich pohledů.

5. Závěrečné hodnocení
Na konci diskuse učitel s žákem společně dojdou k závěrečnému hodnocení. Pokud škola hodnotí formou slovního hodnocení, učitel použije informace z dotazníku a následné diskuse pro jeho sepsání. Pokud škola žáky klasifikuje, na konci diskuse se učitel žáka zeptá, jakou známkou by se z daného předmětu ohodnotil, a s žákem se na závěrečné známce shodnou. Známka nemá být v žádném případě pro žáka překvapením, dárkem nebo trestem. Věty typu “Nech se překvapit.”, “Uvidíš až na vysvědčení” nebo “Já se ještě rozmyslím, co ti na vysvědčení dám” vytváří v žácích stres a obavy a nemají v takto pojatém závěrečném hodnocení co dělat. Nemělo by tedy docházet k tomu, že učitel si sice žáka poslechne, ale závěrečné hodnocení rozhodne sám.


Inspirace na sebehodnotící dotazníky pro žáky

Pro inspiraci přikládáme návrhy dotazníků pro konkrétní předměty ve vybraných ročnících prvního stupně na konci prvního pololetí, které lze samozřejmě modifikovat i na druhý stupeň. Naše ukázky slouží pouze jako tvůrčí podnět. Je vhodné si jednotlivé položky dotazníku upravit tak, aby reflektovaly učivo, se kterým se žáci v průběhu prvního pololetí opravdu setkali.

Od prvního do třetího ročníku pracujeme v sebehodnocení s třístupňovou škálou, protože se domníváme, že pro hodnocení žáků v prvních třech ročnících základní školy je tato škála zcela dostačující. Používáme obrázky smajlíků, které jsou pro děti tohoto věku snadno pochopitelné. Od čtvrtého ročníku již využíváme pětistupňovou škálu, aby mohla být využita i jako východisko pro sumativní hodnocení formou známky.

Návrh dotazníku pro 3. ročník ZŠ

Udělej křížek pod smajlíkem, který odpovídá tvému pocitu:













Návrh dotazníku pro 4. ročník ZŠ

Zakřížkuj podle svého rozhodnutí:














Závěrem bychom chtěli popřát všem učitelům a žákům, aby si užívali lednovou výuku bez stresu a strachu. Zároveň přejeme závěrečnému hodnocení, aby bylo obohacující a užitečnou součástí procesu učení v našich školách.

Použité a doporučené zdroje
ČTK České noviny. Psycholožka: Školy testují žáky na známky, chybí pokyn k hodnocení. 11. 12. 2020 z webu. Dostupné online: https://www.ceskenoviny.cz/zpravy/psycholozka-skoly-testuji-zaky-na-znamky-chybi-pokyn-k-hodnoceni/1970030
Gordon, Thomas. 2015. Škola bez poražených. Malvern.
Kalhous, Zdeněk a Otto Obst. et al. 2002. Školní didaktika. Praha: Portál.

Košťálová, Hana, Šárka Miková a Jiřina Stang. 2012. Školní hodnocení žáků a studentů se zaměřením na slovní hodnocení. Praha: Portál.

MŠMT. 2017. Rámcový vzdělávací program pro základní vzdělávání. Verze platná od 1. 9. 2017. Dostupné online: www.msmt.cz/file/43792/

Petty, Geoff. 2013. Moderní vyučování. Praha: Portál.

Rosenberg, Masrhall. 2020. Nenásilná komunikace v praxi. Praha: Portál.

Slavík, Jan. 1999. Hodnocení v současné škole. Praha: Portál.

Zitková, Helena a Hezká, Martina. 2018. Rodičovské schůzky trochu jinak. Třídní učitel a vedení třídy, 2 (3), 2018. s. 32-37.


Mgr. Helena Zitková, Ph.D.
Mgr. Martina Hezká