Školné je mediální superstar
Dojednávání budoucí vlády se vede i o dalším směřování českého školství. Veškerou mediální pozornost v této záležitosti na sebe jako obvykle a ne zcela zaslouženě strhlo téma školné (doufám že kolegové blogeři ostatní důležitá témata školství zvednou co nevidět ze země). Mediální pozornost vyvolává hlad po dalších informacích o školném, takže tady jsou.
Možný model školného pro Českou republiku jsem s kolegy popsal již dříve v Bílé knize terciárního vzdělávání (BKTV). Níže najdete ty nejdůležitější principy. Od dokončení BKTV již uběhla nějaká doba, některé koncepty byly dále upraveny, ale podstata zůstává stejná. Na řadu již klasických otázek a kritik školného jsem odpovídal již dříve blogu, stejně tak ohledně financování vysokých škol 1 | 2. O celé reformě zde.
Odložené a kontingenčně splácené školné (dle BKTV na stránkách 49-51)
117. Princip odloženého a kontingenčně spláceného školného, jak funguje například ve Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu a Holandsku (OECD 2008d/289) spočívá v tom, že studenti si mohou odložit splátky školného do doby po absolvování školy (odložené školné), a to formou procentní výměry z jejich příjmů převyšujících určitou minimální úroveň (kontingenční splácení).[26] V následujícím je stručně popsána podstata mechanismu. Poznámky k možnému rámci institucionální realizace v České republice jsou uvedeny v samostatné sekci.
118. Student bude mít možnost školné zaplatit škole okamžitě (přímé školné). Ochota či schopnost platit školné okamžitě nesmí škola zohledňovat při přijetí studenta. Je možno zvážit zavedení motivace k okamžitým platbám školného formou snížené sazby školného: (i) čím více bohatých studentů zaplatí školné hned, tím více prostředků zbude ve fondu půjček na fi nanční pomoc ostatním potřebnějším studentům, tj. na půjčky pro větší počet zájemců nebo vyšší stropy půjček, (ii) díky neúročení půjček během studia získávají příjemci půjček slevu také, ač nepřímo. Student bude mít vždy možnost získat odklad platby školného až na období budoucích příjmů. V takovém případě škola obdrží část školného za studenta hned ze systému průběžného financování půjček (záloha na odložené školné). Druhou část školného bude škola získávat se zpožděním (zpětné platby) z kontingenčních splátek absolventa. Podíl zálohovaného školného je třeba nastavit. Každé nastavení má svá pro a proti. Čím větší podíl přímého školného, tím vice prostředků budou mít školy okamžitě a s jistotou k dispozici, ale o to větší budou fi nanční nároky na založení průběžně fi nancovaného systému půjček. Naopak, čím větší podíl budou mít zpětné platby školného, tím nejistější budou tyto příjmy, ale tím více budou školy zainteresované na tržní úspěšnosti svých absolventů a na budování svých absolventských sítí. V počátečním období reformy je žádoucí dát velkou váhu přímému školnému s ohledem na kratší horizont manažerského rozhodování na školách a s ohledem na nejistoty generované přechodným obdobím. Posléze, jak se bude usazovat nový systém řízení škol a začnou fungovat nové konkurenční samoregulační mechanismy, bude možné posilovat váhu zpětných plateb školného.
119. Na veřejných vysokých školách je velice žádoucí stanovit stropy školného, a ponechat tak prostor pro nákladovou konkurenci směrem dolů. Stropy je vhodné odstupňovat podle míry soukromých výdělkových výnosů ze vzdělání v daném oboru. Strop školného v bakalářských programech by měl být nižší než u magisterských programů. Stropy školného na další školní rok je třeba určovat s dostatečným předstihem, aby školy mohly závazně oznámit výši školného pro nové studenty před začátkem přihlašovacího období. Školné takto stanovené by mohla škola studentovi zvyšovat během jeho studia pouze o oficiální index inflace. Zvyšování školného nad míru inflace by mělo být možné pouze u nově začínajících studií. Účtované školné musí být stejné pro všechny studenty daného studijního programu. Výše školného na soukromých vysokých školách by neměla být omezena stropy, ale nárok na případný vzdělávací grant by byl podmíněn účtováním školného do maximální výše stropu školného v odpovídajícím programu veřejné vysoké školy.
Podrobnější rozpis mechanismu splácení půjček
120. Vhodným stanovením parametrů splátek ZSP (základní studijní grant) je třeba nastavit rovnováhu mezi dostatečnou motivací k rychlému splácení a přiměřeným splátkovým zatížením. Přitom je nutno mít na paměti vztah „něco za něco“ spočívající v tom, že veškeré úlevy splácení nebo úročení snižují disponibilní objem půjček, které je možno poskytnout.
121. Splátková povinnost a případně i úročení závazku by měly začít poté, co student
ukončí studium. Možnost přerušení splácení by měla být umožněna za jasně a přísně
vymezených podmínek. Rychlejší splácení by mělo být umožněno.
122. Splátka by se měla určovat [27] procentem [28] částky převyšující daňově jasně určenou hranici příjmu, nejlépe vyjádřenou všeobecně srozumitelným údajem Českého statistického úřadu. Čím nižší bude příjmová hranice stanovena, tím rychleji budou půjčky spláceny, tím více prostředků bude v systému k dispozici na další půjčky, tím nižší splátkovou sazbu bude možno nastavit. Splátková povinnost by měla být odvozena od zdanitelných příjmů v daném roce, ale splátky je vhodné odvádět zálohově s ročním vyúčtováním.
123. Splátková povinnost by měla skončit splacením celé půjčky a úroků. Při nesplacení po extrémně dlouhé době (např. 25 let), kdy je pravděpodobnost splacení již nízká, je možné v zájmu snížení administrativních nákladů uvažovat o odepsání dluhu. Je také možné odmazávat dluh osobám pečujícím trvale o rodinného příslušníka nebo o dítě předškolního věku. Veškeré úlevy však musí hradit formou vyšších úroků buď ostatní držitelé půjček, nebo všichni daňoví poplatníci formou příspěvků do systému ze státního rozpočtu.
124. Zaměstnavatelé mohou podporovat vybrané studenty během studia i formou příspěvků na přímé školné.29 Absolventům mohou na splácení půjček přispívat zaměstnavatelé jako reálné vyjádření zájmu o pracovníka pro danou profesi. Tato forma podpory je možná i v těch oblastech veřejného sektoru, kde má zaměstnanost velkou společenskou důležitost a přitom stát není z nějakých důvodů schopen promítnout poptávku do konkurenceschopných mezd (např. učitelé, zdravotní personál, bezpečnostní složky).[30] Možnosti a vhodnost daňového zvýhodňování těchto forem podpory studia je třeba posoudit.
125. Reálné úročení finančních závazků by mělo být důležitým motivačním instrumentem k včasnému splácení. V případě příliš nízkého nebo dokonce nulového reálného úročení by se nejen snížila motivace k včasnému splácení, ale otevřel by se prostor pro nežádoucí finanční arbitráž. Při ní by si půjčku na živobytí brali i studenti, kteří ji fakticky nepotřebují, a peníze by ukládali do dobře úročených komerčních aktiv. Je třeba mít na paměti, že parciálně žádoucí podpora formou dotací úroků může být ve svém celkovém důsledku velice nákladná, omezující disponibilní objem půjček pro nejpotřebnější žadatele. Úročení závazku by mělo být pozastaveno za jasně definovaných situací, jako jsou dlouhodobá nemoc, invalidita, mateřská dovolená, za určitých podmínek i rodičovská dovolená apod.
126. Reálná míra úročení půjček by měla pokrývat náklady dluhové služby, administrativní náklady systému půjček a ztráty způsobené neúplným výběrem splátek, případně udělenými úlevami. Poslední položku je třeba chápat jako sdílení nákladů rizika výnosů investic do vzdělání. Tyto náklady je možné diverzifikovat nejen mezi absolventy, ale i mezi daňovými poplatníky formou pravidelného příspěvku státního rozpočtu. Splátky zpožděné části školného je možno úročit nižší sazbou, o které mohou rozhodovat samotné školy v okamžiku stanovení školného (jako cenový nástroj konkurence).
127. Závazek (dluh) by se měl umořovat v následujícím pořadí: dluh vůči systému průběžného financování (půjčka na odložené školné), dluh vůči vysoké škole (zpožděné školné), dluh vůči komerční instituci (komerční půjčky, pokud budou do systému zahrnuty). V případě, že pohledávky (zpožděné školné) za studentem bude mít více škol, splátky by se odváděly podle časové souslednosti vzniku závazku nebo v poměru dlužných částek.
128. Po zprovoznění celého systému je možno uvažovat o jeho rozšiřování. Např. by bylo možné výběr splátek v rámci DPFO rozšířit na studijní půjčky poskytované komerčními subjekty, samozřejmě s nižší prioritou při splácení, než budou mít závazky vůči system průběžného financování a školám.
OECD. 2008d. Thematic Review of Tertiary Education. Synthesis Report. Paris: OECD. V textu jsou odkazy na jednotlivé paragrafy této publikace značeny jako TRkapitola/paragraf.
Některá související doporučení BK
d) Zavést systém odloženého školného především jako zdroj cenových signálů a nástroj reálné zainteresovanosti škol na dlouhodobé kariérní úspěšnosti absolventů. Stropy školného je možné zvýšit z nuly až po plném zprovoznění systému půjček a splátek, což představuje horizont 2–3 let po zavedení půjček. Školné bude vzhledem k potřebě zachovat podmínky již přijatých studentů vhodné zavádět postupně, pouze pro nově nastupující kohorty studentů do bakalářských a magisterských programů. To také umožní rozložit finanční nároky v čase. Z hlediska škol to umožní postupný přechod usnadňující hledání rovnováhy systému bez zbytečných oscilací.
e) Po plném zprovoznění systému je možné uvažovat o rozšiřování nároku na půjčku (pro studenty bez nároku na vzdělávací grant, pro kurzy celoživotního vzdělávání a pro studium v zahraničí).
f) Paralelně je třeba připravit, implementovat a dále zdokonalovat jednotný informační systém o terciárním vzdělávání včetně jeho výstupů pro veřejný web (on-line), který by měl obsahovat jak povinné indikátory a další informace o všech školách a všech jejich studijních programech ve standardizované podobě, tak informace nepovinné a nestandardizované. V institucionální spolupráci by měla být každoročně publikována detailní statistická analýza o vstupu a průchodnosti studentů terciárním systémem (na úrovni fakult-programů) a analýza finančních záležitostí (údaje účetní, daňové správy a veřejné rozpočty) na základě agregátních ekonomických údajů o výdělcích a inflačním vývoji.
g) Reformní kroky musí vycházet z kvalitních odhadů jejich finančních nároků v čase. Odhady musí zohledňovat především vývoj poptávky (tj. předpokládaný demografický vývoj, odhady odložené či v minulosti neuspokojené poptávky), příliv financí ze školného, náklady na zavedení fondu půjček, zrovnoprávnění studentů soukromých škol, zpřísnění a posílení normativního financování, zahrnutí některých vyšších odborných škol do systému financování atd.).
Poznámky pod čarou
[26] Například vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec se mzdou ve výši 150 % mzdy středoškolsky
vzdělaného zaměstnance bude po splátce školného ve výši 10 % (mzdy převyšující středoškolskou mzdu) pobírat čistou mzdu ve výši 145 % mzdy středoškoláka.
[27] V tomto aspektu se odložené školné zásadně odlišuje od normálních spotřebních půjček nebo hypoték.
[28] S možností progrese.
[29] Tuto možnost předjímají změny v připravovaném zákoně o daních z příjmů.
[30] Výhodou mechanismu je, že se státní podpory dostane pouze těm absolventům, kteří v těchto oborech skutečně pracují.
Možný model školného pro Českou republiku jsem s kolegy popsal již dříve v Bílé knize terciárního vzdělávání (BKTV). Níže najdete ty nejdůležitější principy. Od dokončení BKTV již uběhla nějaká doba, některé koncepty byly dále upraveny, ale podstata zůstává stejná. Na řadu již klasických otázek a kritik školného jsem odpovídal již dříve blogu, stejně tak ohledně financování vysokých škol 1 | 2. O celé reformě zde.
Odložené a kontingenčně splácené školné (dle BKTV na stránkách 49-51)
117. Princip odloženého a kontingenčně spláceného školného, jak funguje například ve Velké Británii, Austrálii, Novém Zélandu a Holandsku (OECD 2008d/289) spočívá v tom, že studenti si mohou odložit splátky školného do doby po absolvování školy (odložené školné), a to formou procentní výměry z jejich příjmů převyšujících určitou minimální úroveň (kontingenční splácení).[26] V následujícím je stručně popsána podstata mechanismu. Poznámky k možnému rámci institucionální realizace v České republice jsou uvedeny v samostatné sekci.
118. Student bude mít možnost školné zaplatit škole okamžitě (přímé školné). Ochota či schopnost platit školné okamžitě nesmí škola zohledňovat při přijetí studenta. Je možno zvážit zavedení motivace k okamžitým platbám školného formou snížené sazby školného: (i) čím více bohatých studentů zaplatí školné hned, tím více prostředků zbude ve fondu půjček na fi nanční pomoc ostatním potřebnějším studentům, tj. na půjčky pro větší počet zájemců nebo vyšší stropy půjček, (ii) díky neúročení půjček během studia získávají příjemci půjček slevu také, ač nepřímo. Student bude mít vždy možnost získat odklad platby školného až na období budoucích příjmů. V takovém případě škola obdrží část školného za studenta hned ze systému průběžného financování půjček (záloha na odložené školné). Druhou část školného bude škola získávat se zpožděním (zpětné platby) z kontingenčních splátek absolventa. Podíl zálohovaného školného je třeba nastavit. Každé nastavení má svá pro a proti. Čím větší podíl přímého školného, tím vice prostředků budou mít školy okamžitě a s jistotou k dispozici, ale o to větší budou fi nanční nároky na založení průběžně fi nancovaného systému půjček. Naopak, čím větší podíl budou mít zpětné platby školného, tím nejistější budou tyto příjmy, ale tím více budou školy zainteresované na tržní úspěšnosti svých absolventů a na budování svých absolventských sítí. V počátečním období reformy je žádoucí dát velkou váhu přímému školnému s ohledem na kratší horizont manažerského rozhodování na školách a s ohledem na nejistoty generované přechodným obdobím. Posléze, jak se bude usazovat nový systém řízení škol a začnou fungovat nové konkurenční samoregulační mechanismy, bude možné posilovat váhu zpětných plateb školného.
119. Na veřejných vysokých školách je velice žádoucí stanovit stropy školného, a ponechat tak prostor pro nákladovou konkurenci směrem dolů. Stropy je vhodné odstupňovat podle míry soukromých výdělkových výnosů ze vzdělání v daném oboru. Strop školného v bakalářských programech by měl být nižší než u magisterských programů. Stropy školného na další školní rok je třeba určovat s dostatečným předstihem, aby školy mohly závazně oznámit výši školného pro nové studenty před začátkem přihlašovacího období. Školné takto stanovené by mohla škola studentovi zvyšovat během jeho studia pouze o oficiální index inflace. Zvyšování školného nad míru inflace by mělo být možné pouze u nově začínajících studií. Účtované školné musí být stejné pro všechny studenty daného studijního programu. Výše školného na soukromých vysokých školách by neměla být omezena stropy, ale nárok na případný vzdělávací grant by byl podmíněn účtováním školného do maximální výše stropu školného v odpovídajícím programu veřejné vysoké školy.
Podrobnější rozpis mechanismu splácení půjček
120. Vhodným stanovením parametrů splátek ZSP (základní studijní grant) je třeba nastavit rovnováhu mezi dostatečnou motivací k rychlému splácení a přiměřeným splátkovým zatížením. Přitom je nutno mít na paměti vztah „něco za něco“ spočívající v tom, že veškeré úlevy splácení nebo úročení snižují disponibilní objem půjček, které je možno poskytnout.
121. Splátková povinnost a případně i úročení závazku by měly začít poté, co student
ukončí studium. Možnost přerušení splácení by měla být umožněna za jasně a přísně
vymezených podmínek. Rychlejší splácení by mělo být umožněno.
122. Splátka by se měla určovat [27] procentem [28] částky převyšující daňově jasně určenou hranici příjmu, nejlépe vyjádřenou všeobecně srozumitelným údajem Českého statistického úřadu. Čím nižší bude příjmová hranice stanovena, tím rychleji budou půjčky spláceny, tím více prostředků bude v systému k dispozici na další půjčky, tím nižší splátkovou sazbu bude možno nastavit. Splátková povinnost by měla být odvozena od zdanitelných příjmů v daném roce, ale splátky je vhodné odvádět zálohově s ročním vyúčtováním.
123. Splátková povinnost by měla skončit splacením celé půjčky a úroků. Při nesplacení po extrémně dlouhé době (např. 25 let), kdy je pravděpodobnost splacení již nízká, je možné v zájmu snížení administrativních nákladů uvažovat o odepsání dluhu. Je také možné odmazávat dluh osobám pečujícím trvale o rodinného příslušníka nebo o dítě předškolního věku. Veškeré úlevy však musí hradit formou vyšších úroků buď ostatní držitelé půjček, nebo všichni daňoví poplatníci formou příspěvků do systému ze státního rozpočtu.
124. Zaměstnavatelé mohou podporovat vybrané studenty během studia i formou příspěvků na přímé školné.29 Absolventům mohou na splácení půjček přispívat zaměstnavatelé jako reálné vyjádření zájmu o pracovníka pro danou profesi. Tato forma podpory je možná i v těch oblastech veřejného sektoru, kde má zaměstnanost velkou společenskou důležitost a přitom stát není z nějakých důvodů schopen promítnout poptávku do konkurenceschopných mezd (např. učitelé, zdravotní personál, bezpečnostní složky).[30] Možnosti a vhodnost daňového zvýhodňování těchto forem podpory studia je třeba posoudit.
125. Reálné úročení finančních závazků by mělo být důležitým motivačním instrumentem k včasnému splácení. V případě příliš nízkého nebo dokonce nulového reálného úročení by se nejen snížila motivace k včasnému splácení, ale otevřel by se prostor pro nežádoucí finanční arbitráž. Při ní by si půjčku na živobytí brali i studenti, kteří ji fakticky nepotřebují, a peníze by ukládali do dobře úročených komerčních aktiv. Je třeba mít na paměti, že parciálně žádoucí podpora formou dotací úroků může být ve svém celkovém důsledku velice nákladná, omezující disponibilní objem půjček pro nejpotřebnější žadatele. Úročení závazku by mělo být pozastaveno za jasně definovaných situací, jako jsou dlouhodobá nemoc, invalidita, mateřská dovolená, za určitých podmínek i rodičovská dovolená apod.
126. Reálná míra úročení půjček by měla pokrývat náklady dluhové služby, administrativní náklady systému půjček a ztráty způsobené neúplným výběrem splátek, případně udělenými úlevami. Poslední položku je třeba chápat jako sdílení nákladů rizika výnosů investic do vzdělání. Tyto náklady je možné diverzifikovat nejen mezi absolventy, ale i mezi daňovými poplatníky formou pravidelného příspěvku státního rozpočtu. Splátky zpožděné části školného je možno úročit nižší sazbou, o které mohou rozhodovat samotné školy v okamžiku stanovení školného (jako cenový nástroj konkurence).
127. Závazek (dluh) by se měl umořovat v následujícím pořadí: dluh vůči systému průběžného financování (půjčka na odložené školné), dluh vůči vysoké škole (zpožděné školné), dluh vůči komerční instituci (komerční půjčky, pokud budou do systému zahrnuty). V případě, že pohledávky (zpožděné školné) za studentem bude mít více škol, splátky by se odváděly podle časové souslednosti vzniku závazku nebo v poměru dlužných částek.
128. Po zprovoznění celého systému je možno uvažovat o jeho rozšiřování. Např. by bylo možné výběr splátek v rámci DPFO rozšířit na studijní půjčky poskytované komerčními subjekty, samozřejmě s nižší prioritou při splácení, než budou mít závazky vůči system průběžného financování a školám.
OECD. 2008d. Thematic Review of Tertiary Education. Synthesis Report. Paris: OECD. V textu jsou odkazy na jednotlivé paragrafy této publikace značeny jako TRkapitola/paragraf.
Některá související doporučení BK
d) Zavést systém odloženého školného především jako zdroj cenových signálů a nástroj reálné zainteresovanosti škol na dlouhodobé kariérní úspěšnosti absolventů. Stropy školného je možné zvýšit z nuly až po plném zprovoznění systému půjček a splátek, což představuje horizont 2–3 let po zavedení půjček. Školné bude vzhledem k potřebě zachovat podmínky již přijatých studentů vhodné zavádět postupně, pouze pro nově nastupující kohorty studentů do bakalářských a magisterských programů. To také umožní rozložit finanční nároky v čase. Z hlediska škol to umožní postupný přechod usnadňující hledání rovnováhy systému bez zbytečných oscilací.
e) Po plném zprovoznění systému je možné uvažovat o rozšiřování nároku na půjčku (pro studenty bez nároku na vzdělávací grant, pro kurzy celoživotního vzdělávání a pro studium v zahraničí).
f) Paralelně je třeba připravit, implementovat a dále zdokonalovat jednotný informační systém o terciárním vzdělávání včetně jeho výstupů pro veřejný web (on-line), který by měl obsahovat jak povinné indikátory a další informace o všech školách a všech jejich studijních programech ve standardizované podobě, tak informace nepovinné a nestandardizované. V institucionální spolupráci by měla být každoročně publikována detailní statistická analýza o vstupu a průchodnosti studentů terciárním systémem (na úrovni fakult-programů) a analýza finančních záležitostí (údaje účetní, daňové správy a veřejné rozpočty) na základě agregátních ekonomických údajů o výdělcích a inflačním vývoji.
g) Reformní kroky musí vycházet z kvalitních odhadů jejich finančních nároků v čase. Odhady musí zohledňovat především vývoj poptávky (tj. předpokládaný demografický vývoj, odhady odložené či v minulosti neuspokojené poptávky), příliv financí ze školného, náklady na zavedení fondu půjček, zrovnoprávnění studentů soukromých škol, zpřísnění a posílení normativního financování, zahrnutí některých vyšších odborných škol do systému financování atd.).
Poznámky pod čarou
[26] Například vysokoškolsky vzdělaný zaměstnanec se mzdou ve výši 150 % mzdy středoškolsky
vzdělaného zaměstnance bude po splátce školného ve výši 10 % (mzdy převyšující středoškolskou mzdu) pobírat čistou mzdu ve výši 145 % mzdy středoškoláka.
[27] V tomto aspektu se odložené školné zásadně odlišuje od normálních spotřebních půjček nebo hypoték.
[28] S možností progrese.
[29] Tuto možnost předjímají změny v připravovaném zákoně o daních z příjmů.
[30] Výhodou mechanismu je, že se státní podpory dostane pouze těm absolventům, kteří v těchto oborech skutečně pracují.