Jak pomáhat střední třídě
Nedávno jsem odpovídal na novinářské dotazy ohledně dopadů inflace na střední třídu a co s tím má vláda dělat. Do výsledného článku se nakonec vešly jen fragmenty, takže jsem odpovědi doladil a sdílím takto.
A nezapomeňte na studenty!
Vysoká inflace, a ještě vyšší růst nákladů na bydlení se bytostně dotýkají i našich vysokoškoláků. Nejde pouze o to, že česká inflace patří nyní v rámci EU i OECD k nejvyšším. Jde také o to, že český systém finanční podpory vysokoškoláků je dlouhodobě velmi chatrný.
Imigrační trivium: bydlení - vzdělání - práce
S naším on-line nástrojem se snadno a rychle dozvíte, jaké je regionální rozmístění imigrantů z Ukrajiny. Tento blog je stručným návodem, jak na to.
Bez spojení není velení, bez informací nebude integrace
Armádní velitelé dobře vědí, že bez spojení není velení. Podobně bez dat a informací není efektivního řízení. A to bude platit tuplovaně při zvládání obrovské imigrační vlny vyvolané vojenskou agresí ruského režimu na Ukrajině. Proto by v zájmu úspěšné integrace utečenců vláda měla co nejrychleji dobudovat systém průběžného sběru a integrace dat a analytické nadstavby nad nimi.
Andrej Babiš si zvykl obědvat zadarmo
Poslanec Andrej Babiš na Twitteru doporučuje 12 opatření proti drahotě. Hledal jsem podrobnosti v tiskových zprávách Hnutí ANO, ale nenašel nic. A předposlední tisková zpráva Hnutí ANO má datum 28. listopadu 2021....
Systém finanční podpory vysokoškoláků je zastaralý
Český systém finanční podpory vysokoškoláků je podfinancovaný a vysokoškolákům moc nepomáhá. Navíc je velmi rovnostářsky a ty skutečně potřebné nepodporuje dostatečně. Průměrná výše podpory na studenta je nízká. Podpora studentů z chudých poměrů není o moc vyšší a nadané zájemce z chudých poměrů od studia odrazuje. Pouze 1,5 % veřejných výdajů na vysokoškolské vzdělání jde přímo studentům, zatímco v EU násobně vyšších 18 %. Veřejná podpora průměrného studenta činí pouze 5 % jeho příjmů, zatímco evropský průměr je 14 %. Věková hranice nároku na většinu podpor 26 let je nastavena příliš nízko. Potřebnost podpory mezi potenciálními zájemci o studium a zacílení podpory se systematicky nesledují. Občasné valorizace nereagují přímo na růst životních nákladů studentů. Neuspokojivou situaci jsme nedávno podrobně zmapovali ve studii think-tanku IDEA při CERGE-EI. Její velký ohlas je dobrým znamením. Odezva přišla i v tiskové zprávě Ministerstva školství. Bez přiznání si problému a veřejné diskuse se totiž k systémovým změnám neposuneme.
Platy učitelů rozvrátí veřejné finance. Opravdu?
Pokud by prošel návrh zákona zavazující budoucí vlády k udržení učitelských platů na úrovni 130 % průměrných mezd v ekonomice, bylo by to za cenu brutálních škrtů ve státním rozpočtu. Takto nedávno poslancům hrozila ministryně financí Alena Schillerová. Uzákonění poměru učitelských platů k průměrné mzdě Sněmovna schválila koncem ledna na návrh Pirátů, když pro to hlasovali poslanci všech stran s výjimkou ANO. Snahu Pirátů zakotvit vyšší platy učitelů zákonem ministryně označila za nezodpovědnou. Piráti prý oponovali, že to nevymysleli oni, ale CERGE-EI. Ministryně zároveň připomněla, že současná vláda již slib zvýšit učitelské platy na 150 % jejich původní výše (v roce 2017) splnila, a že průměrný plat učitelů je dnes 46 tisíc korun měsíčně. Návrh zákona Sněmovna po jeho návratu ze Senátu neschválila. Na místě je do věci vnést více světla.
Informovanost o šíření covid-19 vázne
Česká vláda i půl roku po příchodu nákazy covid-19 do země hluboce podceňuje význam veřejné informovanosti o šíření nákazy. Informace, které veřejnosti poskytuje, jsou spíše na parádu a pro zajímavost, než aby byly pro lidi a firmy užitečné. Fungování společnosti a ekonomiky spočívající na každodenním rozhodování a plánování deseti milionů lidí by mohlo být mnohem efektivnější, kdyby bylo informovanější. Ubylo by lidí, kteří jsou zbytečně moc vyplašeni i těch, kteří jsou naopak přehnaně laxní. A informovanost veřejnosti nikdo jiný než vláda nezajistí, protože nikdo jiný potřebná data a pravomoci nemá. Na východ od nás s daty covid-19 často účelově manipuluje. U nás se občané od informací covid-19 pouze izolují a sděluje se jim pouze to, co se zrovna hodí.
500 neviditelných miliard ve školství
Zhruba čtvrtrok školní výluky, tak to podivné období v časech covid-19 pro jednoduchost nazývejme, může představovat ztrátu až 500 miliard korun. Každý další den výluky nás potom stojí možná až dvě miliardy. To že ty ztráty nevidíme ještě neznamená, že nejsou a že k nim každý další den výluky nedochází.
Problémy českých vysokých škol: 10 let a nic
Dobře jsem si minulý týden popovídal s redaktorem Petrem Kainem o tom, jaké problémy českého vysokého školství se za deset let od časů Bíle knihy terciárního vzdělávání podařilo vyřešit. Moc toho bohužel není. Zde je mnou redigované shrnutí rozhovoru i s obrázky.