XOZ
XOZ
MF DNES 11.6. Školné a studentské půjčky mají zajistit peníze na studia i živobytí. Těší se na ně banky, které chtějí studentům s podporou státu půjčovat. Studenti ale musí začít počítat, aby se nedostali do dluhové pasti. Některé školy navíc nemají představu, jak by se školným naložily
Student, který půjde za tři roky na vysokou školu, by měl začít počítat. V době, kdy už zřejmě poběží státem podporované studentské půjčky, po něm univerzita zároveň může začít chtít školné - až deset tisíc za semestr. Jen pečlivá úvaha, jak s půjčkami i školným naloží, ho může zachránit od budoucí dluhové pasti.
Co platit dřív: školné, či půjčku?
Školné sice bude činit nejvýše sto tisíc korun za pět let studia, ale za stejnou dobu si student bude moci s podporou státu napůjčovat až 270 tisíc. ODS a VV se přiklánějí k tomu, aby školné i půjčky student mohl splácet až po dokončení školy – půjčky hned po dostudování, školné, až by si začal nadprůměrně vydělávat. Do té doby by školné školám částečně posílal stát, kterému by ho pak studenti spláceli.
"Část lidí by školné nemusela platit nikdy, pokud by na takové příjmy nedosáhli," řekl Jiří Pospíšil z ODS.
Proti je jen TOP 09, podle které má význam jen školné, které se platí okamžitě. Je samozřejmě možné, aby student školné zaplatil právě z půjček, ale jde to proti jejich smyslu.
Ilustrační foto"Půjčky mají sloužit na pokrytí životních nákladů, ne na školné," říká Josef Dobeš z Věcí veřejných. Podle Jana Vituly z TOP 09 by pro studenty neměl být problém, aby si peníze na školné vydělali třeba na brigádách.
Deset tisíc za semestr je horní strop školného, konkrétní výši si určí každá škola sama. Budoucí student se ji měl dozvědět hned na začátku studií. Zatím však není jasné, zda by školy mohly částku průběžně měnit.
Roční půjčka, osm let splácení
Jisté je, že školné by se mělo týkat jen nově nastupujících studentů, ne těch, kteří už studují. Zrovna tak zatím neexistuje konkrétní představa o tom, jak dlouho by se školné splácelo. "Je ale jasné, že pokud by žena s nadprůměrným příjmem šla na mateřskou, školné by zase načas platit přestala," říká Dobeš.
U 54tisícové studentské půjčky (maximální částka za rok) se zase mluví o splácení nejvýše pětistovky měsíčně, což by znamenalo závazek asi na osm let. V případě, že by si student půjčil tuto sumu každý rok, splácel by během stejné doby dva a půl tisíce měsíčně.
Zatím se teprve ladí systém výběru odloženého školného, tedy toho, které by student splácel až po škole v momentě, kdy by dosáhl nadprůměrného příjmu. Jak by se však zjišťovalo, kolik absolvent školy bere?
Na systému by se pravděpodobně podílely finanční úřady, které už dnes u každého evidují základ daně z příjmu, a využívalo by se elektronické zpracování dat. Splácení by se vymáhalo podobně, jako když dnes někdo neplatí daně nebo nějakou komerční půjčku.
"Odložené školné se mi líbí, protože bude na mých dětech, kdy a jak si na něj vydělají. Kdybych ho měla platit hned, byl by to problém," říká Kateřina Vacková z Prahy, matka dvou budoucích studentek.
Půjčky, jejichž spuštění má o rok předcházet zavedení školného, by neposkytoval přímo stát, ale běžné banky. Stát by za ně však ručil a díky tomu mají být levnější než půjčky pro běžné spotřebitele. Výzkum ministerstva školství prokázal, ž o něco podobného by měla zájem skoro polovina studentů.
Banky se na studenty těší
iDNES http://zpravy.idnes.cz/skolne-a-pujcka-studenti-se-na-startu-do-zivota-zadluzi-hned-dvakrat-1gu-/studium.asp?c=A100610_083537_studium_taj
Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, je přesvědčen, že banky se budou v této nabídce předhánět, protože studenti jsou pro ně zajímaví jako potenciálně bohatí budoucí klienti. "Banky mají rády dlouhodobé vztahy," vysvětluje analytik Hatlapatka, který studentské půjčky považuje za fungující a v mnoha zemích osvědčený model.
Ale jsou tu i rizika. "Když v USA vypukla krize, byly to právě studentské půjčky, u kterých se objevily velké problémy se splácením, protože absolventi často nemohli najít práci," upozornil Hatlapatka.
Vysoké školy, které MF DNES oslovila, zatím ke školnému přistupují váhavě. Podle Terezy Fojtové, mluvčí brněnské Masarykovy univerzity, by peníze škole posloužily k tomu, aby vůbec udržela dosavadní kvalitu vzdělávání.
"Částka, kterou školy dostávají z rozpočtu, dlouhodobě klesá, takže vzniká deficit," vysvětlila.
Michal Stehlík, děkan pražské filozofické fakulty, zatím nechce spekulovat o tom, jak by škola peníze využila. Čeká, až se školné ocitne v zákonech. Děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, který za ODS vede nynější jednání, si od školného slibuje možnost nabrat na svou školu kvalitnější učitele.
AKTUALNE http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/strany/clanek.phtml?id=670295
Praha - Studenti vysokých škol se v budoucnosti zřejmě musí připravit na placení školného.
Vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se na zavedení placeného studia shodli na dnešním jednání expertní skupiny, která má školství na starosti.
Školné by podle předběžných dohod mohlo dosáhnout 10 000 korun za jeden semestr.
Ve hře je varianta, že by ho studenti mohli splatit až po úspěšném vystudování školy. To prosazuje ODS i Věci veřejné, TOP 09 chce, aby studenti platili hned v době studia.
"Je to 20 tisíc korun za rok, to není tak strašné," říká vyjednavač za TOP 09 Jan Vitula. "Navíc každá vysoká škola by mohla říct, že má nulové školné. Byla to jen možnost."
"Pro nás je sociálně únosné odložené školné," prohlašuje naopak Kristýna Kočí z VV.
Spor o to, jak by mělo školné vypadat, se tak posune o úroveň výš.
Školné v programech
S úmyslem zavést školné šly do voleb všechny tři strany chystané vládní koalice a voliči jim dohromady svěřili 118 mandátů ve sněmovně.
ODS prosazovala systém odloženého školného, kdy student splácí až v době, kdy dosáhne na určitou výši platu, už ve dvojí sněmovních volbách před tím.
Věci veřejné pak v programu stanovily i výši platu, s nímž student začne školné splácet - musí to být víc než činí průměrný plat v zemi. Přitom také slibovaly, že na technických univerzitách se bude platit zpětně jen 50 procent stanoveného školného.
Školné platí leckdo už teď
Školné na veřejných vysokých školách už někteří studenti platí už teď. Týká se to "věčných studentů", tedy těch, kteří studium protahují víc, než je běžné doba. Platí také ti, kteří souběžně studují třeba dva bakalářské nebo magisterské programy.
Vysoké školy také mohou vybírat další poplatky spojené se studiem.
Peníze pro mladé učitele? Střet!
Naopak se experti stran rodící se koalice neshodli na penězích, které by Věci veřejné rády daly začínajícím učitelům. Jejich nápad škrtnout 10 miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany a dát je na školství ale rozhodně nevyvolal nadšení jejich partnerů.
"Je to nesmysl," prohlásil jeden ze členů vyjednávacího týmu v oblasti obrany ze zbylých dvou stran. "Musíme jim to vysvětlit."
"Ano, to už je dneska jasné, že je to velmi střetové téma a že je budeme muset řešit na nejvyšší úrovni," připustila vyjednavačka Věcí veřejných Kristýna Kočí.
Sama Kočí ale přiznává, že 10 miliard se třeba nenajde hned na příští rok. "Ale na druhou stranu je pro nás toto téma klíčové," dodává.
V tuto chvíli je tak jasné, že na škrtech na obraně ve prospěch školství se vyjednávací tým neshodne a bude muset rozhodnutí předat o úroveň výš.
Vrcholoví vyjednavači všech tří stran ve formě K9 se sejdou už zítra.
HN http://domaci.ihned.cz/c1-44174010-pospisil-student-si-sam-zvoli-kdy-bude-platit-skolne
Odložené, nebo přímé školné? Rýsuje se kompromis. Studenti nejspíš dostanou na výběr, jakým způsobem chtějí školné hradit - jestli okamžitě, tedy za každý započatý semestr zvlášť, nebo formou splátek až poté, co školu dokončí.
HN to včera řekl hlavní vyjednavač ODS pro oblast školství Jiří Pospíšil. "Pokud někdo bude chtít školné platit hned, bude to samozřejmě možné. Pokud si jej bude chtít odložit, může si jej odložit. Chceme dát studentům možnost volby," řekl Pospíšil.
Zavedení školného na vysokých školách si do volebních programů napsaly všechny tři strany, které nyní vyjednávají o budoucí vládě - ODS, TOP 09 i Věci veřejné. Neshodly se jen na formě. ODS a VV propagovaly odložené školné, TOP 09 zase přímé.
Školné má činit maximálně dvacet tisíc korun za rok studia s tím, že přesnou výši si určí každá škola. "Když to přeženu, školné se může pohybovat v rozmezí od nuly do dvaceti tisíc korun," řekl Pospíšil.
Vyšší částky budou zřejmě hradit studenti žádaných oborů, jako jsou práva nebo ekonomie. Nižší školné se dá naopak čekat na technických oborech či na pedagogice.
Všechny tři strany se shodují v tom, že peníze, které univerzity na školném získají, jim také zůstanou, aby je mohly dále investovat do rozvoje studia. Stát jim nic brát nebude.
Vyjednávací tým složený ze zástupců všech tří stran se kvůli školnému znovu sejde v úterý. Už nyní je ale jasné, že mezi budoucími koaličními partnery v tomto bodě panují jen minimální neshody.
Pokud se student rozhodne pro odložené školné, bude jej formou splátek hradit až zpětně poté, co školu dokončí a najde si práci. Splácení se má navíc týkat jen těch, kteří dosáhnou alespoň průměrné mzdy. Ta nyní činí 22 750 korun. Čas na uhrazení pohledávky bude mít absolvent VŠ zřejmě do 45 let věku. "O přesné věkové hranici ale budeme ještě jednat," řekl Pospíšil.
Expertní skupina musí vyřešit například i to, jak splátky na odložené školné úročit a kdo bude školné vymáhat od případných dlužníků - zda stát nebo univerzita.
LN
http://www.lidovky.cz/studentu-je-malo-skolne-nas-znici-varuji-nektere-skoly-pgm-/ln_domov.asp?c=A100609_222201_ln_domov_kim
Studentů je málo, školné nás zničí, varují některé školy
10. června 2010 8:00
PRAHA - Navrhované zavedení školného na vysokých školách rozdělilo fakulty na dva tábory. Jedni si zavedení poplatku pochvalují, druzí jsou proti a obávají se ho.
Jak se bude platit
Maximální výše školného by byla
10 tisíc korun za semestr. Školy, o které je velký zájem, by ho měly vyšší než ty, kde zájem není. Výši by si určila každá škola sama. Stát by však výši školného mohl snížit. Škole by rozdíl doplatil. Trojkoalice uvažuje o koeficientu, kterým by stát zvýhodňoval školy, které trápí nedostatek studentů.
Těmi, kdo se zavedením školného nesouhlasí, jsou hlavně technické a přírodovědné fakulty a univerzity. Důvod je jednoduchý – již nyní je trápí nízký zájem uchazečů o studium na nich. A pokud si za ně budou muset vysokoškoláci ještě platit, zájemců by mohlo ubýt.
"Celého záměru se spíš děsíme. Zájemců máme už teď málo, když si budou platit školné, bude jich ještě méně," potvrdil obavu prorektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Pavel Hasal.
Další podrobnosti o sporech kolem školného si přečtěte ve čtvrtečním vydání deníku
MF DNES 11.6. Školné a studentské půjčky mají zajistit peníze na studia i živobytí. Těší se na ně banky, které chtějí studentům s podporou státu půjčovat. Studenti ale musí začít počítat, aby se nedostali do dluhové pasti. Některé školy navíc nemají představu, jak by se školným naložily
Student, který půjde za tři roky na vysokou školu, by měl začít počítat. V době, kdy už zřejmě poběží státem podporované studentské půjčky, po něm univerzita zároveň může začít chtít školné - až deset tisíc za semestr. Jen pečlivá úvaha, jak s půjčkami i školným naloží, ho může zachránit od budoucí dluhové pasti.
Co platit dřív: školné, či půjčku?
Školné sice bude činit nejvýše sto tisíc korun za pět let studia, ale za stejnou dobu si student bude moci s podporou státu napůjčovat až 270 tisíc. ODS a VV se přiklánějí k tomu, aby školné i půjčky student mohl splácet až po dokončení školy – půjčky hned po dostudování, školné, až by si začal nadprůměrně vydělávat. Do té doby by školné školám částečně posílal stát, kterému by ho pak studenti spláceli.
"Část lidí by školné nemusela platit nikdy, pokud by na takové příjmy nedosáhli," řekl Jiří Pospíšil z ODS.
Proti je jen TOP 09, podle které má význam jen školné, které se platí okamžitě. Je samozřejmě možné, aby student školné zaplatil právě z půjček, ale jde to proti jejich smyslu.
Ilustrační foto"Půjčky mají sloužit na pokrytí životních nákladů, ne na školné," říká Josef Dobeš z Věcí veřejných. Podle Jana Vituly z TOP 09 by pro studenty neměl být problém, aby si peníze na školné vydělali třeba na brigádách.
Deset tisíc za semestr je horní strop školného, konkrétní výši si určí každá škola sama. Budoucí student se ji měl dozvědět hned na začátku studií. Zatím však není jasné, zda by školy mohly částku průběžně měnit.
Roční půjčka, osm let splácení
Jisté je, že školné by se mělo týkat jen nově nastupujících studentů, ne těch, kteří už studují. Zrovna tak zatím neexistuje konkrétní představa o tom, jak dlouho by se školné splácelo. "Je ale jasné, že pokud by žena s nadprůměrným příjmem šla na mateřskou, školné by zase načas platit přestala," říká Dobeš.
U 54tisícové studentské půjčky (maximální částka za rok) se zase mluví o splácení nejvýše pětistovky měsíčně, což by znamenalo závazek asi na osm let. V případě, že by si student půjčil tuto sumu každý rok, splácel by během stejné doby dva a půl tisíce měsíčně.
Zatím se teprve ladí systém výběru odloženého školného, tedy toho, které by student splácel až po škole v momentě, kdy by dosáhl nadprůměrného příjmu. Jak by se však zjišťovalo, kolik absolvent školy bere?
Na systému by se pravděpodobně podílely finanční úřady, které už dnes u každého evidují základ daně z příjmu, a využívalo by se elektronické zpracování dat. Splácení by se vymáhalo podobně, jako když dnes někdo neplatí daně nebo nějakou komerční půjčku.
"Odložené školné se mi líbí, protože bude na mých dětech, kdy a jak si na něj vydělají. Kdybych ho měla platit hned, byl by to problém," říká Kateřina Vacková z Prahy, matka dvou budoucích studentek.
Půjčky, jejichž spuštění má o rok předcházet zavedení školného, by neposkytoval přímo stát, ale běžné banky. Stát by za ně však ručil a díky tomu mají být levnější než půjčky pro běžné spotřebitele. Výzkum ministerstva školství prokázal, ž o něco podobného by měla zájem skoro polovina studentů.
Banky se na studenty těší
iDNES http://zpravy.idnes.cz/skolne-a-pujcka-studenti-se-na-startu-do-zivota-zadluzi-hned-dvakrat-1gu-/studium.asp?c=A100610_083537_studium_taj
Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, je přesvědčen, že banky se budou v této nabídce předhánět, protože studenti jsou pro ně zajímaví jako potenciálně bohatí budoucí klienti. "Banky mají rády dlouhodobé vztahy," vysvětluje analytik Hatlapatka, který studentské půjčky považuje za fungující a v mnoha zemích osvědčený model.
Ale jsou tu i rizika. "Když v USA vypukla krize, byly to právě studentské půjčky, u kterých se objevily velké problémy se splácením, protože absolventi často nemohli najít práci," upozornil Hatlapatka.
Vysoké školy, které MF DNES oslovila, zatím ke školnému přistupují váhavě. Podle Terezy Fojtové, mluvčí brněnské Masarykovy univerzity, by peníze škole posloužily k tomu, aby vůbec udržela dosavadní kvalitu vzdělávání.
"Částka, kterou školy dostávají z rozpočtu, dlouhodobě klesá, takže vzniká deficit," vysvětlila.
Michal Stehlík, děkan pražské filozofické fakulty, zatím nechce spekulovat o tom, jak by škola peníze využila. Čeká, až se školné ocitne v zákonech. Děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, který za ODS vede nynější jednání, si od školného slibuje možnost nabrat na svou školu kvalitnější učitele.
AKTUALNE http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/strany/clanek.phtml?id=670295
Praha - Studenti vysokých škol se v budoucnosti zřejmě musí připravit na placení školného.
Vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se na zavedení placeného studia shodli na dnešním jednání expertní skupiny, která má školství na starosti.
Školné by podle předběžných dohod mohlo dosáhnout 10 000 korun za jeden semestr.
Ve hře je varianta, že by ho studenti mohli splatit až po úspěšném vystudování školy. To prosazuje ODS i Věci veřejné, TOP 09 chce, aby studenti platili hned v době studia.
"Je to 20 tisíc korun za rok, to není tak strašné," říká vyjednavač za TOP 09 Jan Vitula. "Navíc každá vysoká škola by mohla říct, že má nulové školné. Byla to jen možnost."
"Pro nás je sociálně únosné odložené školné," prohlašuje naopak Kristýna Kočí z VV.
Spor o to, jak by mělo školné vypadat, se tak posune o úroveň výš.
Školné v programech
S úmyslem zavést školné šly do voleb všechny tři strany chystané vládní koalice a voliči jim dohromady svěřili 118 mandátů ve sněmovně.
ODS prosazovala systém odloženého školného, kdy student splácí až v době, kdy dosáhne na určitou výši platu, už ve dvojí sněmovních volbách před tím.
Věci veřejné pak v programu stanovily i výši platu, s nímž student začne školné splácet - musí to být víc než činí průměrný plat v zemi. Přitom také slibovaly, že na technických univerzitách se bude platit zpětně jen 50 procent stanoveného školného.
Školné platí leckdo už teď
Školné na veřejných vysokých školách už někteří studenti platí už teď. Týká se to "věčných studentů", tedy těch, kteří studium protahují víc, než je běžné doba. Platí také ti, kteří souběžně studují třeba dva bakalářské nebo magisterské programy.
Vysoké školy také mohou vybírat další poplatky spojené se studiem.
Peníze pro mladé učitele? Střet!
Naopak se experti stran rodící se koalice neshodli na penězích, které by Věci veřejné rády daly začínajícím učitelům. Jejich nápad škrtnout 10 miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany a dát je na školství ale rozhodně nevyvolal nadšení jejich partnerů.
"Je to nesmysl," prohlásil jeden ze členů vyjednávacího týmu v oblasti obrany ze zbylých dvou stran. "Musíme jim to vysvětlit."
"Ano, to už je dneska jasné, že je to velmi střetové téma a že je budeme muset řešit na nejvyšší úrovni," připustila vyjednavačka Věcí veřejných Kristýna Kočí.
Sama Kočí ale přiznává, že 10 miliard se třeba nenajde hned na příští rok. "Ale na druhou stranu je pro nás toto téma klíčové," dodává.
V tuto chvíli je tak jasné, že na škrtech na obraně ve prospěch školství se vyjednávací tým neshodne a bude muset rozhodnutí předat o úroveň výš.
Vrcholoví vyjednavači všech tří stran ve formě K9 se sejdou už zítra.
http://domaci.ihned.cz/c1-44174010-pospisil-student-si-sam-zvoli-kdy-bude-platit-skolne
Odložené nebo přímé školné? Rýsuje se kompromis. Studenti nejspíš dostanou na výběr, jakým způsobem chtějí školné hradit - jestli okamžitě, tedy za každý započatý semestr zvlášť, nebo formou splátek až poté, co školu dokončí.
HN to včera řekl hlavní vyjednavač ODS pro oblast školství Jiří Pospíšil. "Pokud někdo bude chtít školné platit hned, bude to samozřejmě možné. Pokud si jej bude chtít odložit, může si jej odložit. Chceme dát studentům možnost volby," řekl Pospíšil.
Zavedení školného na vysokých školách si do volebních programů napsaly všechny tři strany, které nyní vyjednávají o budoucí vládě - ODS, TOP 09 i Věci veřejné. Neshodly se jen na formě. ODS a VV propagovaly odložené školné, TOP 09 zase přímé.
Školné má činit maximálně dvacet tisíc korun za rok studia s tím, že přesnou výši si určí každá škola. "Když to přeženu, školné se může pohybovat v rozmezí od nuly do dvaceti tisíc korun," řekl Pospíšil.
Vyšší částky budou zřejmě hradit studenti žádaných oborů, jako jsou práva nebo ekonomie. Nižší školné se dá naopak čekat na technických oborech či na pedagogice.
Všechny tři strany se shodují v tom, že peníze, které univerzity na školném získají, jim také zůstanou, aby je mohly dále investovat do rozvoje studia. Stát jim nic brát nebude.
Jednání o vládě: Školné se stává realitou. Do hry se vrací Julínek - čtěte ZDE
Nový kabinet zavede školné - čtěte ZDE
Školné až 20 tisíc? Společnou řeč našly ODS, TOP 09 i Věci veřejné - čtěte ZDE
Vyjednávací tým složený ze zástupců všech tří stran se kvůli školnému znovu sejde v úterý. Už nyní je ale jasné, že mezi budoucími koaličními partnery v tomto bodě panují jen minimální neshody.
Pokud se student rozhodne pro odložené školné, bude jej formou splátek hradit až zpětně poté, co školu dokončí a najde si práci. Splácení se má navíc týkat jen těch, kteří dosáhnou alespoň průměrné mzdy. Ta nyní činí 22 750 korun. Čas na uhrazení pohledávky bude mít absolvent VŠ zřejmě do 45 let věku. "O přesné věkové hranici ale budeme ještě jednat," řekl Pospíšil.
Expertní skupina musí vyřešit například i to, jak splátky na odložené školné úročit a kdo bude školné vymáhat od případných dlužníků - zda stát nebo univerzita.
MF DNES 11.6. Školné a studentské půjčky mají zajistit peníze na studia i živobytí. Těší se na ně banky, které chtějí studentům s podporou státu půjčovat. Studenti ale musí začít počítat, aby se nedostali do dluhové pasti. Některé školy navíc nemají představu, jak by se školným naložily
Student, který půjde za tři roky na vysokou školu, by měl začít počítat. V době, kdy už zřejmě poběží státem podporované studentské půjčky, po něm univerzita zároveň může začít chtít školné - až deset tisíc za semestr. Jen pečlivá úvaha, jak s půjčkami i školným naloží, ho může zachránit od budoucí dluhové pasti.
Co platit dřív: školné, či půjčku?
Školné sice bude činit nejvýše sto tisíc korun za pět let studia, ale za stejnou dobu si student bude moci s podporou státu napůjčovat až 270 tisíc. ODS a VV se přiklánějí k tomu, aby školné i půjčky student mohl splácet až po dokončení školy – půjčky hned po dostudování, školné, až by si začal nadprůměrně vydělávat. Do té doby by školné školám částečně posílal stát, kterému by ho pak studenti spláceli.
"Část lidí by školné nemusela platit nikdy, pokud by na takové příjmy nedosáhli," řekl Jiří Pospíšil z ODS.
Proti je jen TOP 09, podle které má význam jen školné, které se platí okamžitě. Je samozřejmě možné, aby student školné zaplatil právě z půjček, ale jde to proti jejich smyslu.
Ilustrační foto"Půjčky mají sloužit na pokrytí životních nákladů, ne na školné," říká Josef Dobeš z Věcí veřejných. Podle Jana Vituly z TOP 09 by pro studenty neměl být problém, aby si peníze na školné vydělali třeba na brigádách.
Deset tisíc za semestr je horní strop školného, konkrétní výši si určí každá škola sama. Budoucí student se ji měl dozvědět hned na začátku studií. Zatím však není jasné, zda by školy mohly částku průběžně měnit.
Roční půjčka, osm let splácení
Jisté je, že školné by se mělo týkat jen nově nastupujících studentů, ne těch, kteří už studují. Zrovna tak zatím neexistuje konkrétní představa o tom, jak dlouho by se školné splácelo. "Je ale jasné, že pokud by žena s nadprůměrným příjmem šla na mateřskou, školné by zase načas platit přestala," říká Dobeš.
U 54tisícové studentské půjčky (maximální částka za rok) se zase mluví o splácení nejvýše pětistovky měsíčně, což by znamenalo závazek asi na osm let. V případě, že by si student půjčil tuto sumu každý rok, splácel by během stejné doby dva a půl tisíce měsíčně.
Zatím se teprve ladí systém výběru odloženého školného, tedy toho, které by student splácel až po škole v momentě, kdy by dosáhl nadprůměrného příjmu. Jak by se však zjišťovalo, kolik absolvent školy bere?
Na systému by se pravděpodobně podílely finanční úřady, které už dnes u každého evidují základ daně z příjmu, a využívalo by se elektronické zpracování dat. Splácení by se vymáhalo podobně, jako když dnes někdo neplatí daně nebo nějakou komerční půjčku.
"Odložené školné se mi líbí, protože bude na mých dětech, kdy a jak si na něj vydělají. Kdybych ho měla platit hned, byl by to problém," říká Kateřina Vacková z Prahy, matka dvou budoucích studentek.
Půjčky, jejichž spuštění má o rok předcházet zavedení školného, by neposkytoval přímo stát, ale běžné banky. Stát by za ně však ručil a díky tomu mají být levnější než půjčky pro běžné spotřebitele. Výzkum ministerstva školství prokázal, ž o něco podobného by měla zájem skoro polovina studentů.
Banky se na studenty těší
iDNES http://zpravy.idnes.cz/skolne-a-pujcka-studenti-se-na-startu-do-zivota-zadluzi-hned-dvakrat-1gu-/studium.asp?c=A100610_083537_studium_taj
Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, je přesvědčen, že banky se budou v této nabídce předhánět, protože studenti jsou pro ně zajímaví jako potenciálně bohatí budoucí klienti. "Banky mají rády dlouhodobé vztahy," vysvětluje analytik Hatlapatka, který studentské půjčky považuje za fungující a v mnoha zemích osvědčený model.
Ale jsou tu i rizika. "Když v USA vypukla krize, byly to právě studentské půjčky, u kterých se objevily velké problémy se splácením, protože absolventi často nemohli najít práci," upozornil Hatlapatka.
Vysoké školy, které MF DNES oslovila, zatím ke školnému přistupují váhavě. Podle Terezy Fojtové, mluvčí brněnské Masarykovy univerzity, by peníze škole posloužily k tomu, aby vůbec udržela dosavadní kvalitu vzdělávání.
"Částka, kterou školy dostávají z rozpočtu, dlouhodobě klesá, takže vzniká deficit," vysvětlila.
Michal Stehlík, děkan pražské filozofické fakulty, zatím nechce spekulovat o tom, jak by škola peníze využila. Čeká, až se školné ocitne v zákonech. Děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, který za ODS vede nynější jednání, si od školného slibuje možnost nabrat na svou školu kvalitnější učitele.
AKTUALNE http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/strany/clanek.phtml?id=670295
Praha - Studenti vysokých škol se v budoucnosti zřejmě musí připravit na placení školného.
Vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se na zavedení placeného studia shodli na dnešním jednání expertní skupiny, která má školství na starosti.
Školné by podle předběžných dohod mohlo dosáhnout 10 000 korun za jeden semestr.
Ve hře je varianta, že by ho studenti mohli splatit až po úspěšném vystudování školy. To prosazuje ODS i Věci veřejné, TOP 09 chce, aby studenti platili hned v době studia.
"Je to 20 tisíc korun za rok, to není tak strašné," říká vyjednavač za TOP 09 Jan Vitula. "Navíc každá vysoká škola by mohla říct, že má nulové školné. Byla to jen možnost."
"Pro nás je sociálně únosné odložené školné," prohlašuje naopak Kristýna Kočí z VV.
Spor o to, jak by mělo školné vypadat, se tak posune o úroveň výš.
Školné v programech
S úmyslem zavést školné šly do voleb všechny tři strany chystané vládní koalice a voliči jim dohromady svěřili 118 mandátů ve sněmovně.
ODS prosazovala systém odloženého školného, kdy student splácí až v době, kdy dosáhne na určitou výši platu, už ve dvojí sněmovních volbách před tím.
Věci veřejné pak v programu stanovily i výši platu, s nímž student začne školné splácet - musí to být víc než činí průměrný plat v zemi. Přitom také slibovaly, že na technických univerzitách se bude platit zpětně jen 50 procent stanoveného školného.
Školné platí leckdo už teď
Školné na veřejných vysokých školách už někteří studenti platí už teď. Týká se to "věčných studentů", tedy těch, kteří studium protahují víc, než je běžné doba. Platí také ti, kteří souběžně studují třeba dva bakalářské nebo magisterské programy.
Vysoké školy také mohou vybírat další poplatky spojené se studiem.
Peníze pro mladé učitele? Střet!
Naopak se experti stran rodící se koalice neshodli na penězích, které by Věci veřejné rády daly začínajícím učitelům. Jejich nápad škrtnout 10 miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany a dát je na školství ale rozhodně nevyvolal nadšení jejich partnerů.
"Je to nesmysl," prohlásil jeden ze členů vyjednávacího týmu v oblasti obrany ze zbylých dvou stran. "Musíme jim to vysvětlit."
"Ano, to už je dneska jasné, že je to velmi střetové téma a že je budeme muset řešit na nejvyšší úrovni," připustila vyjednavačka Věcí veřejných Kristýna Kočí.
Sama Kočí ale přiznává, že 10 miliard se třeba nenajde hned na příští rok. "Ale na druhou stranu je pro nás toto téma klíčové," dodává.
V tuto chvíli je tak jasné, že na škrtech na obraně ve prospěch školství se vyjednávací tým neshodne a bude muset rozhodnutí předat o úroveň výš.
Vrcholoví vyjednavači všech tří stran ve formě K9 se sejdou už zítra.
HN http://domaci.ihned.cz/c1-44174010-pospisil-student-si-sam-zvoli-kdy-bude-platit-skolne
Odložené, nebo přímé školné? Rýsuje se kompromis. Studenti nejspíš dostanou na výběr, jakým způsobem chtějí školné hradit - jestli okamžitě, tedy za každý započatý semestr zvlášť, nebo formou splátek až poté, co školu dokončí.
HN to včera řekl hlavní vyjednavač ODS pro oblast školství Jiří Pospíšil. "Pokud někdo bude chtít školné platit hned, bude to samozřejmě možné. Pokud si jej bude chtít odložit, může si jej odložit. Chceme dát studentům možnost volby," řekl Pospíšil.
Zavedení školného na vysokých školách si do volebních programů napsaly všechny tři strany, které nyní vyjednávají o budoucí vládě - ODS, TOP 09 i Věci veřejné. Neshodly se jen na formě. ODS a VV propagovaly odložené školné, TOP 09 zase přímé.
Školné má činit maximálně dvacet tisíc korun za rok studia s tím, že přesnou výši si určí každá škola. "Když to přeženu, školné se může pohybovat v rozmezí od nuly do dvaceti tisíc korun," řekl Pospíšil.
Vyšší částky budou zřejmě hradit studenti žádaných oborů, jako jsou práva nebo ekonomie. Nižší školné se dá naopak čekat na technických oborech či na pedagogice.
Všechny tři strany se shodují v tom, že peníze, které univerzity na školném získají, jim také zůstanou, aby je mohly dále investovat do rozvoje studia. Stát jim nic brát nebude.
Vyjednávací tým složený ze zástupců všech tří stran se kvůli školnému znovu sejde v úterý. Už nyní je ale jasné, že mezi budoucími koaličními partnery v tomto bodě panují jen minimální neshody.
Pokud se student rozhodne pro odložené školné, bude jej formou splátek hradit až zpětně poté, co školu dokončí a najde si práci. Splácení se má navíc týkat jen těch, kteří dosáhnou alespoň průměrné mzdy. Ta nyní činí 22 750 korun. Čas na uhrazení pohledávky bude mít absolvent VŠ zřejmě do 45 let věku. "O přesné věkové hranici ale budeme ještě jednat," řekl Pospíšil.
Expertní skupina musí vyřešit například i to, jak splátky na odložené školné úročit a kdo bude školné vymáhat od případných dlužníků - zda stát nebo univerzita.
LN
http://www.lidovky.cz/studentu-je-malo-skolne-nas-znici-varuji-nektere-skoly-pgm-/ln_domov.asp?c=A100609_222201_ln_domov_kim
Studentů je málo, školné nás zničí, varují některé školy
10. června 2010 8:00
PRAHA - Navrhované zavedení školného na vysokých školách rozdělilo fakulty na dva tábory. Jedni si zavedení poplatku pochvalují, druzí jsou proti a obávají se ho.
Jak se bude platit
Maximální výše školného by byla
10 tisíc korun za semestr. Školy, o které je velký zájem, by ho měly vyšší než ty, kde zájem není. Výši by si určila každá škola sama. Stát by však výši školného mohl snížit. Škole by rozdíl doplatil. Trojkoalice uvažuje o koeficientu, kterým by stát zvýhodňoval školy, které trápí nedostatek studentů.
Těmi, kdo se zavedením školného nesouhlasí, jsou hlavně technické a přírodovědné fakulty a univerzity. Důvod je jednoduchý – již nyní je trápí nízký zájem uchazečů o studium na nich. A pokud si za ně budou muset vysokoškoláci ještě platit, zájemců by mohlo ubýt.
"Celého záměru se spíš děsíme. Zájemců máme už teď málo, když si budou platit školné, bude jich ještě méně," potvrdil obavu prorektor Vysoké školy chemicko-technologické v Praze Pavel Hasal.
Další podrobnosti o sporech kolem školného si přečtěte ve čtvrtečním vydání deníku
MF DNES 11.6. Školné a studentské půjčky mají zajistit peníze na studia i živobytí. Těší se na ně banky, které chtějí studentům s podporou státu půjčovat. Studenti ale musí začít počítat, aby se nedostali do dluhové pasti. Některé školy navíc nemají představu, jak by se školným naložily
Student, který půjde za tři roky na vysokou školu, by měl začít počítat. V době, kdy už zřejmě poběží státem podporované studentské půjčky, po něm univerzita zároveň může začít chtít školné - až deset tisíc za semestr. Jen pečlivá úvaha, jak s půjčkami i školným naloží, ho může zachránit od budoucí dluhové pasti.
Co platit dřív: školné, či půjčku?
Školné sice bude činit nejvýše sto tisíc korun za pět let studia, ale za stejnou dobu si student bude moci s podporou státu napůjčovat až 270 tisíc. ODS a VV se přiklánějí k tomu, aby školné i půjčky student mohl splácet až po dokončení školy – půjčky hned po dostudování, školné, až by si začal nadprůměrně vydělávat. Do té doby by školné školám částečně posílal stát, kterému by ho pak studenti spláceli.
"Část lidí by školné nemusela platit nikdy, pokud by na takové příjmy nedosáhli," řekl Jiří Pospíšil z ODS.
Proti je jen TOP 09, podle které má význam jen školné, které se platí okamžitě. Je samozřejmě možné, aby student školné zaplatil právě z půjček, ale jde to proti jejich smyslu.
Ilustrační foto"Půjčky mají sloužit na pokrytí životních nákladů, ne na školné," říká Josef Dobeš z Věcí veřejných. Podle Jana Vituly z TOP 09 by pro studenty neměl být problém, aby si peníze na školné vydělali třeba na brigádách.
Deset tisíc za semestr je horní strop školného, konkrétní výši si určí každá škola sama. Budoucí student se ji měl dozvědět hned na začátku studií. Zatím však není jasné, zda by školy mohly částku průběžně měnit.
Roční půjčka, osm let splácení
Jisté je, že školné by se mělo týkat jen nově nastupujících studentů, ne těch, kteří už studují. Zrovna tak zatím neexistuje konkrétní představa o tom, jak dlouho by se školné splácelo. "Je ale jasné, že pokud by žena s nadprůměrným příjmem šla na mateřskou, školné by zase načas platit přestala," říká Dobeš.
U 54tisícové studentské půjčky (maximální částka za rok) se zase mluví o splácení nejvýše pětistovky měsíčně, což by znamenalo závazek asi na osm let. V případě, že by si student půjčil tuto sumu každý rok, splácel by během stejné doby dva a půl tisíce měsíčně.
Zatím se teprve ladí systém výběru odloženého školného, tedy toho, které by student splácel až po škole v momentě, kdy by dosáhl nadprůměrného příjmu. Jak by se však zjišťovalo, kolik absolvent školy bere?
Na systému by se pravděpodobně podílely finanční úřady, které už dnes u každého evidují základ daně z příjmu, a využívalo by se elektronické zpracování dat. Splácení by se vymáhalo podobně, jako když dnes někdo neplatí daně nebo nějakou komerční půjčku.
"Odložené školné se mi líbí, protože bude na mých dětech, kdy a jak si na něj vydělají. Kdybych ho měla platit hned, byl by to problém," říká Kateřina Vacková z Prahy, matka dvou budoucích studentek.
Půjčky, jejichž spuštění má o rok předcházet zavedení školného, by neposkytoval přímo stát, ale běžné banky. Stát by za ně však ručil a díky tomu mají být levnější než půjčky pro běžné spotřebitele. Výzkum ministerstva školství prokázal, ž o něco podobného by měla zájem skoro polovina studentů.
Banky se na studenty těší
iDNES http://zpravy.idnes.cz/skolne-a-pujcka-studenti-se-na-startu-do-zivota-zadluzi-hned-dvakrat-1gu-/studium.asp?c=A100610_083537_studium_taj
Marek Hatlapatka, analytik společnosti Cyrrus, je přesvědčen, že banky se budou v této nabídce předhánět, protože studenti jsou pro ně zajímaví jako potenciálně bohatí budoucí klienti. "Banky mají rády dlouhodobé vztahy," vysvětluje analytik Hatlapatka, který studentské půjčky považuje za fungující a v mnoha zemích osvědčený model.
Ale jsou tu i rizika. "Když v USA vypukla krize, byly to právě studentské půjčky, u kterých se objevily velké problémy se splácením, protože absolventi často nemohli najít práci," upozornil Hatlapatka.
Vysoké školy, které MF DNES oslovila, zatím ke školnému přistupují váhavě. Podle Terezy Fojtové, mluvčí brněnské Masarykovy univerzity, by peníze škole posloužily k tomu, aby vůbec udržela dosavadní kvalitu vzdělávání.
"Částka, kterou školy dostávají z rozpočtu, dlouhodobě klesá, takže vzniká deficit," vysvětlila.
Michal Stehlík, děkan pražské filozofické fakulty, zatím nechce spekulovat o tom, jak by škola peníze využila. Čeká, až se školné ocitne v zákonech. Děkan plzeňských práv Jiří Pospíšil, který za ODS vede nynější jednání, si od školného slibuje možnost nabrat na svou školu kvalitnější učitele.
AKTUALNE http://aktualne.centrum.cz/domaci/volby/strany/clanek.phtml?id=670295
Praha - Studenti vysokých škol se v budoucnosti zřejmě musí připravit na placení školného.
Vyjednavači ODS, TOP 09 a Věcí veřejných se na zavedení placeného studia shodli na dnešním jednání expertní skupiny, která má školství na starosti.
Školné by podle předběžných dohod mohlo dosáhnout 10 000 korun za jeden semestr.
Ve hře je varianta, že by ho studenti mohli splatit až po úspěšném vystudování školy. To prosazuje ODS i Věci veřejné, TOP 09 chce, aby studenti platili hned v době studia.
"Je to 20 tisíc korun za rok, to není tak strašné," říká vyjednavač za TOP 09 Jan Vitula. "Navíc každá vysoká škola by mohla říct, že má nulové školné. Byla to jen možnost."
"Pro nás je sociálně únosné odložené školné," prohlašuje naopak Kristýna Kočí z VV.
Spor o to, jak by mělo školné vypadat, se tak posune o úroveň výš.
Školné v programech
S úmyslem zavést školné šly do voleb všechny tři strany chystané vládní koalice a voliči jim dohromady svěřili 118 mandátů ve sněmovně.
ODS prosazovala systém odloženého školného, kdy student splácí až v době, kdy dosáhne na určitou výši platu, už ve dvojí sněmovních volbách před tím.
Věci veřejné pak v programu stanovily i výši platu, s nímž student začne školné splácet - musí to být víc než činí průměrný plat v zemi. Přitom také slibovaly, že na technických univerzitách se bude platit zpětně jen 50 procent stanoveného školného.
Školné platí leckdo už teď
Školné na veřejných vysokých školách už někteří studenti platí už teď. Týká se to "věčných studentů", tedy těch, kteří studium protahují víc, než je běžné doba. Platí také ti, kteří souběžně studují třeba dva bakalářské nebo magisterské programy.
Vysoké školy také mohou vybírat další poplatky spojené se studiem.
Peníze pro mladé učitele? Střet!
Naopak se experti stran rodící se koalice neshodli na penězích, které by Věci veřejné rády daly začínajícím učitelům. Jejich nápad škrtnout 10 miliard korun z rozpočtu ministerstva obrany a dát je na školství ale rozhodně nevyvolal nadšení jejich partnerů.
"Je to nesmysl," prohlásil jeden ze členů vyjednávacího týmu v oblasti obrany ze zbylých dvou stran. "Musíme jim to vysvětlit."
"Ano, to už je dneska jasné, že je to velmi střetové téma a že je budeme muset řešit na nejvyšší úrovni," připustila vyjednavačka Věcí veřejných Kristýna Kočí.
Sama Kočí ale přiznává, že 10 miliard se třeba nenajde hned na příští rok. "Ale na druhou stranu je pro nás toto téma klíčové," dodává.
V tuto chvíli je tak jasné, že na škrtech na obraně ve prospěch školství se vyjednávací tým neshodne a bude muset rozhodnutí předat o úroveň výš.
Vrcholoví vyjednavači všech tří stran ve formě K9 se sejdou už zítra.
http://domaci.ihned.cz/c1-44174010-pospisil-student-si-sam-zvoli-kdy-bude-platit-skolne
Odložené nebo přímé školné? Rýsuje se kompromis. Studenti nejspíš dostanou na výběr, jakým způsobem chtějí školné hradit - jestli okamžitě, tedy za každý započatý semestr zvlášť, nebo formou splátek až poté, co školu dokončí.
HN to včera řekl hlavní vyjednavač ODS pro oblast školství Jiří Pospíšil. "Pokud někdo bude chtít školné platit hned, bude to samozřejmě možné. Pokud si jej bude chtít odložit, může si jej odložit. Chceme dát studentům možnost volby," řekl Pospíšil.
Zavedení školného na vysokých školách si do volebních programů napsaly všechny tři strany, které nyní vyjednávají o budoucí vládě - ODS, TOP 09 i Věci veřejné. Neshodly se jen na formě. ODS a VV propagovaly odložené školné, TOP 09 zase přímé.
Školné má činit maximálně dvacet tisíc korun za rok studia s tím, že přesnou výši si určí každá škola. "Když to přeženu, školné se může pohybovat v rozmezí od nuly do dvaceti tisíc korun," řekl Pospíšil.
Vyšší částky budou zřejmě hradit studenti žádaných oborů, jako jsou práva nebo ekonomie. Nižší školné se dá naopak čekat na technických oborech či na pedagogice.
Všechny tři strany se shodují v tom, že peníze, které univerzity na školném získají, jim také zůstanou, aby je mohly dále investovat do rozvoje studia. Stát jim nic brát nebude.
Jednání o vládě: Školné se stává realitou. Do hry se vrací Julínek - čtěte ZDE
Nový kabinet zavede školné - čtěte ZDE
Školné až 20 tisíc? Společnou řeč našly ODS, TOP 09 i Věci veřejné - čtěte ZDE
Vyjednávací tým složený ze zástupců všech tří stran se kvůli školnému znovu sejde v úterý. Už nyní je ale jasné, že mezi budoucími koaličními partnery v tomto bodě panují jen minimální neshody.
Pokud se student rozhodne pro odložené školné, bude jej formou splátek hradit až zpětně poté, co školu dokončí a najde si práci. Splácení se má navíc týkat jen těch, kteří dosáhnou alespoň průměrné mzdy. Ta nyní činí 22 750 korun. Čas na uhrazení pohledávky bude mít absolvent VŠ zřejmě do 45 let věku. "O přesné věkové hranici ale budeme ještě jednat," řekl Pospíšil.
Expertní skupina musí vyřešit například i to, jak splátky na odložené školné úročit a kdo bude školné vymáhat od případných dlužníků - zda stát nebo univerzita.
"Nejste v kondici." Vondráček to od Pekarové schytal už ve studiu. To byl jen začátek
Jak drahé bude máslo ve válce? To je otázka!
Fiala II slibuje platy jako v Německu, babišuje a trumpuje. Ale není Babiš ani Trump
Bezpodmínečná podpora Ukrajiny je klíč k míru. Američané to už pochopili
Klaus tvrdí, že se blížíme k 50. letům, k totalitě. Je to lež a nebezpečná manipulace
