Hospodářské noviny minulý týden vyzpovídaly řadu firemních manažerů a členů NERVu, ohledně názoru na to, jaká opatření by kdo vládě doporučil pro nastartování ekonomického růstu. V pátečním vydání HN jsme si zkrácené verze doporučení mohli přečíst.

Jako jeden z mála dotázaných jsem se vyjádřil skepticky: Nevěřím na zázraky. Nevěřím, že existuje opatření, které (i) rychle a (ii) za málo peněz nastartuje (iii) zdravý dlouhodobější ekonomický růst. Vláda by místo vymýšlení takto zázračných prorůstových opatření měla usilovně pracovat na zkvalitnění fungování státu. To sice nejde moc rychle a nevypadá to tak efektně, ale za vládu to nikdo jiný neudělá. A je to právě kvalita správy věcí veřejných, kde je na tom ČR dle mezinárodních žebříčků konkurenceschopnosti na štíru. A o co jde? Namátkou: fungování státní správy, snížení byrokratické zátěže podnikání, efektivnější regulace sítových odvětví, vymahatelnost práva, hodnocení výsledků výzkumu a vzdělávání, systematické hodnocení dopadů státních regulací a intervencí, pročišťování džungle zákonů včetně těch daňových, zřízení informačního systému o studiu na vysokých školách, systém studentských půjček.

Když si pročítám různé názory dotázaných, napadají mě dvě věci:
(1) Většina zapomínají na klasický ekonomický princip něco-za-něco.
(2) Úvahy o tom, co by měla vláda podpořit jsou často ovlivněny tím, kde dotazovaní sami podnikají.

Nechci slevu zadarmo
Ad 1: Existuje klasický princip ekonomické teorie "něco za něco", anglicky také krátce trade-off. Někdy se také uvádí populární překlad anglického rčení "Žádný oběd není zadarmo" nebo "Nemůžeš koláč jíst a přitom ho stále celý mít". V Československu zlidovělo rčení z povídky Exkurze do ZOO Šimka a Grossmanna, kde se učitel Zelí snaží vyloudit slevu na vstupném úplatkem slovy "Nechci slevu zadarmo". Napadají mě další blízká česká rčení jako "Z prdu kuličku neuděláš" nebo "Kde nic není ani smrt nebere".

Často jsou navrhována prorůstová opatření, která by stála peníze a některá hodně peněz. Ty peníze ale vláda musí nejdříve někde a někomu vzít. Tím že se o tom pomlčí se problém neřeší. Od očekávaného růstu, kterého se takovým opatřením dosáhne, je navíc třeba odečíst to co nebude, protože peníze na to se ubraly. Když dám miliardu na stavbu dálnic a vyčíslím multiplikační efekt, musím od výsledku odečíst miliardu (kterou nedám třeba na opravu zničených silnic) včetně jejího multiplikativního efektu. Když přidám peníze na technické školství musím dodat že je uberu z rozpočtu na nedostatkové školky nebo z již tak ostudně nízkých učitelských platů. Vysvětlení kde má vláda peníze ubrat by tedy mělo doprovázet každý dobrý návrh prorůstového opatření.

Vláda dnes krátí výdaje všude, kde to dokáže. Na důchodech, na školství, na státní administrativě, na sociální podpoře, na výstavbě a údržbě infrastruktury, na vnitřní a vnější bezpečnosti a seznam by mohl být dlouhý. Netvrdím, že se škrtá všude kde by to potenciálně šlo a kde by to třeba tolik nebolelo. V řadě případů jsou totiž výdaje a činnosti státu zahaleny mlhou i pro samotné zraky ministrů a ministerstvo financí, které po takových výdajích pase asi nejvíce. Jsou samozřejmě další zcela zbytné veřejné výdaje, jako třeba úspory díky redukci korupce ve státní správě. Ale redukce korupce je běh na velice dlouhou trať, kde si vláda stále moc neví rady a během pár měsíců se jistě moc dál nedostane.

K penězům na prorůstová opatření vede ještě jedna cesta. Vláda si je může půjčit. Ale to asi není nejlepší rada vládě, která se usilovně snaží zredukovat deficit k hranici 3 % HDP. A ten kdo to navrhuje by měl uvést, že i tyto peníze budou někde chybět. Konkrétně budou chybět na úvěrovém trhu, protože banky je raději půjčí státu než firmám a hrozba vyššího státního dluhu a deficitu zvýší dluhovou službu, tedy úroky které musí stát platit těm, od kterých si stát půjčuje.

Takže se vraťme na začátek. Každý návrh prorůstového opatření musí doprovázet realistické doporučení, kde má vláda peníze škrtnout. Existují samozřejmě i prorůstová opatření, která nestojí nic nebo velmi málo. Ale málokterá lze udělat rychle, jak požaduje zadání.

Co řečeno nebylo
ad (2) Jaká doporučení ohledně prorůstových opatření Hospodářské noviny posbíraly? Jména nejsou podstatná a navíc kdo ví, jak redakce HN původní doporučení zkrácením upravila:

Teplárenské sdružení ČR: Modernizovat dálniční a železniční sítě, rozvíjet energetickou infrastrukturu.
- Hodně finančně náročně. Kde na to škrtnout peníze?
- Energetickou infrastrukturu ale snad nerozvíjí přímo vláda.
- Parciální zájmem je zřejmý.

O2: Podpořila bych výrazněji zaměstnanost žen v České republice. Recesi to nevyřeší, ale považuji to za velmi důležité.
- Není to opatření na startování růstu.
- Jak to ale reálně a bez peněz provést?

Brano Group: Z dotací EU financovat jen smysluplné projekty, osekat náklady vládních organizací, investovat do infrastruktury a technického vzdělávání:
- Projekty financované z EU se připravují dlouho.
- Brano zaměstnává technicky vzdělané a vyváží, takže zřejmá motivace parciálním zájmem.

Svazu průmyslu a obchodu ČR: Odstranit administrativní zátěž podnikání, zlepšit vymahatelnost práva, podpořit technické vzdělání a export.
- S prvními dvěma zcela souhlasím, ale těžko to rychle nastartuje růst
- Druhá dvě doporučení by stála peníze, které někde jinde budou chybět a jsou navíc motivována parciálním zájmem.

ČKD Group: Daně bych nezvyšoval. Průmysl potřebuje strategii konkurenceschopnosti a musíme se soustředit na technické školství:
- Strategie konkurenceschopnosti existuje. Ale jaksi čeká v šuplíku a těžko nastartuje růst rychle.
- Další podpora technického školství by stála peníze, které někde jinde budou chybět a je to navíc parciální zájem.

FINEP: Důležité je zvýšení důvěry občanů v českou ekonomiku a ochota bank financovat české podniky a projekty:
- To se snadno řekne, ale těžko na úrovni vlády udělá.
- Asi parciální zájem sektoru finančnictví.

Plzeňská teplárenská: Novelizoval bych zákon o státním rozpočtu.
- Tak zde HN asi něco důležitého v odpovědi usekly.

Škoda JS: Drastické omezení rozbujelého státního aparátu, investice do rozvoje země, nezvyšovat daně, zefektivnit sociální podporu:
- Státní aparát rozbujelý v některých oblastech určitě je, ale drastické omezení může nastat až tehdy, kdy bude jasné kde, což se ukazuje nebýt vůbec jednoduché.
- Chtělo by to dodat, jakou sociální podporu, protože ta již byla osekaná hodně.

Lesy ČR: Jednoznačně investice do oprav a rekonstrukcí budov.
- Někde se na to ale musí uzmout peníze. Na již tak mizerných platech učitelů, kteří v těch opravovaných školních budovách učí?

NERV, Partners: Nejlepší prorůstové opatření je stabilní daňový systém, omezení korupce a předvídatelnost.
- Mluví mi to s duše. Ale rychle se tím ekonomický růst nenastartuje.

Škoda Auto: Stabilita investičního prostředí, snížení administrativní zátěže, flexibilita pracovního trhu, podpora technického vzdělání a exportu.
- První tři mi mluví z duše, ale rychle se tím ekonomický růst nastartovat nedá.
- Na poslední dvě je někde třeba uzmout peníze. Třeba z oprav zanedbaných silnic nebo z již tak nízkých platů učitelů?

Unimex Group: V oblasti státního rozpočtu bych vyhlásil výjimečný stav... začal bych konečně něco dělat s korupčním prostředím.
- To asi růst moc rychle nenastartuje.

UPC ČR: Krátkodobě stimulovat spotřebu, dlouhodobě vzdělanost. Sečteno a podtrženo: daně se snižují, zpívat se smí.
- Takže prohloubit deficit a veřejný dluh. Možná by to zafungovalo, ale co když ne?

Energo-Pro: Možná jsem konzervativní a nemoderní, ale nic vhodnějšího než americký New Deal ze 30. let podle mě zatím nalezeno nebylo.
- Takže výrazně prohloubit deficit a veřejný dluh. Možná by to zafungovalo, ale co když ne?

Dalkia: Odložil bych restituce církevního majetku... a snažil se nabízet "Made in Czech Republic" v zemích, jako jsou Indie, Brazílie nebo Čína.
- Myslím si, že dořešení vlastnických vztahů k chátrajícímu hibernovanému majetku může naopak růstu pomoci, byť to opět nebude startovat růst rychle.
- To by spíše než stát měly dělat firmy, které výrobky "Made in Czech Republic" vyrábí. Stát propagovat moc neumí a pokud ano, bude to stát peníze na administrativu, které většina ostatních chce osekávat.

Headhunter: Daně bych nezvyšoval, některé bych naopak specificky snížil, to by mohlo stimulovat růst.
- Možná ano, ale možná také ne a co potom? Risknout to?