Politici, jakoby se v poslední době nemohli rozhodnout, co vlastně chtějí - plnit sliby lidem, nebo raději vyhovět špinavému průmyslu, těžařům, silničářům či developerům.

Od ledna mohou lidé na Ostravsku získat dotaci z MŽP na výměnu starých kotlů na uhlí za novější. Musí být ale také na uhlí. Nízkoemisní kotle na dřevo či pelety žádnou podporu nedostanou. O dalším z hlavních zdrojů smogu právě rozhoduje Poslanecká sněmovna. Cena nových technologií stoupá, poplatky za vypouštěné škodliviny ale stagnují a už léta znečišťovatele nemotivují k investicím do čistší a efektivnější výroby. Nejvyšší kontrolní úřad varuje, že kvůli chybějící motivaci průmysl také nedostatečně čerpá dotace z evropských fondů určené na zlepšení ovzduší. Návrh nového zákona, připravený ovšem už před třemi lety, poplatky reformuje - zpoplatněných látek bude méně, velcí znečišťovatelé budou platit více, malí vůbec. Poslanci ODS Sivera a Plachý ale přišli s pozměňovacím návrhem na úplné zrušení poplatků pro velké znečišťovatele. Obratem se dočkali veřejného poděkování od ocelárny Arcelor Mittal, která už roky odmítá své zisky investovat na Ostravsku a posílá je indickému majiteli. Po(d)razí jejím jménem poslanci ODS návrh vlastní vlády?
Proti vlastní straně vystoupili i sociální demokraté z Ústeckého kraje. Při příležitosti připomínkování státní politiky životního prostředí požadovali po vládě – v poslední době už podruhé - zrušení limitů těžby uhlí. Vedení ČSSD přitom slibuje přesný opak.
Od roku 2009, kdy novela zákona o ochraně přírody zastavila masivní kácení stromořadí u silnic, probíhají standardní povolovací řízení, kde se rozhoduje mj. o výsadbě nových stromů. Ministr dopravy ale v parlamentu navrhnul, aby správci komunikací mohli zase kácet libovolně - bez posouzení, bez veřejnosti a bez náhradní výsadby. Po protestech ekologických organizací a nesouhlasu výboru pro životní prostředí však poslední lednový den vzal svůj návrh zpět.
Kácet se má i v nejcennější části národního parku Šumava – tentokrát ne kvůli kůrovci, ale kvůli developerům. Ministr Chalupa sice říká, že v jeho zákoně navržená lanovka je pro něj přijatelná jedině jako prostředek k dopravě. Sjezdovat se prý pod ní nebude. Jenže oficiální projekt stavby počítá s uměle zasněžovanou 30 metrů širokou sjezdovkou, která „umožní lyžařům sjíždět na českou stranu na občerstvení“. Nejspíše se na nás chystá občerstvení tradiční „salámovou metodou“.
V lednu do parlamentu doputovala také novela stavebního zákona. Ministerstvo pro místní rozvoj v ní původně prosazovalo vyloučení veřejnosti ze stavebních řízení. Po kritice nevládních organizací i odborníků z Legislativní rady vlády ale návrh přepracovalo. Výsledná vládní předloha účast veřejnosti sice komplikuje, ale zachovává. Navíc zavádí úřední i veřejnou kontrolu rozhodnutí autorizovaných inspektorů. Ekologické organizace přesto varují. Útok na účast veřejnosti očekávají přímo v Poslanecké sněmovně (v minulosti už se tak stalo šestkrát).