V minulém článku jsme se zabývali podíly uživatelů internetu v různých zemích, přičemž jsme ukázali, že Česko za vyspělými zeměmi zaostává. Diskuse čtenářů předchozího článku mě pobídla k sepsání tohoto článku, který se zabývá důvody nepoužívání internetu v ČR ve srovnání se světem. Mnoho čtenářů totiž vysvětlovalo nízkou penetraci internetu u nás příliš vysokými cenami připojení k internetu – já se však domnívám, že primární důvody jsou jiné.

Nebudeme dlouho teoretizovat a podíváme se rovnou na první graf, který ukazuje odpovědi neuživatelů internetu ve čtyřech zemích: USA, Švédsku, Itálii a ČR. Data opět pochází z databáze World Internet Project (www.worldinternetproject.net), sběr dat byl realizován v průběhu roku 2008. Odpovídali lidé, kteří vůbec nepoužívají internet – tedy ani doma, ani v práci, ani nikde jinde.



Vidíme, že zatímco v ostatních zemích je nejčastější odpovědí „nemáme zájem – internet není užitečný“ (Švédsko 78%), v ČR takto odpovědělo pouze 18% lidí. Nejčastější odpovědí u nás je, že lidé nemají počítač nebo připojení k internetu, což je podle mého (bohužel) odpověď, která nabízí dvě interpretace: (1) jednak může být důvodem cena samotného počítače a také internetu, což se překrývá s odpovědí „je to moc drahé“ anebo (2) lidé nemají počítač prostě proto, že ho neumí používat, což se v rozhovoru stydí přiznat – zde je překryv s odpovědí „neví jak internet používat“. Každopádně v ČR je oproti ostatním zemím nejvyšší podíl těch, kteří říkají, že internet je moc drahý (15% proti 1 až 4%). Internet u nás vzhledem ke kupní síle skutečně drahý je, nicméně cenu internetu jako důvod nepoužívání stále uvádí poměrně minimální podíl lidí. I důvod, že lidi „neví jak internet používat“, byl uváděn častěji.
Nicméně jak jsme uváděli v minulém článku, populace neuživatelů internetu je u nás jiná než ve vyspělých zemích, takže se podívejme na rozdělení důvodů nepoužívání internetu do třech věkových skupin (mladší skupiny neuvádíme, neboť v nich není dost respondentů).



Zde mě překvapilo, že struktura důvodů nepoužívání internetu je u jednotlivých zemí velmi podobná u všech třech věkových skupin. Pouze je možné říci, že mladší lidé (27 – 39 let) méně často přiznávají, že neumí používat počítač, naopak častěji říkají, že „nemají počítač nebo internet“. Starší 60 let pak většinou častěji než mladší skupiny říkají, že nemají o internet zájem, respektive že neví, k čemu by jim byl užitečný.
Jaké jsou tedy hlavní důvody nepoužívání internetu v ČR? Jak uvádí ve své analýze Lupač a Sládek (2008), pouze přibližně čtvrtina až pětina neuživatelů internetu jsou potenciální uživatelé. Základním problémem je dle autorů nedostatek veřejně přístupných míst, kde mohou lidé internet používat, nedostatek „digitální vzdělanosti“ či schopností a nedostatek znalostí o tom, k čemu by mohl být internet dobrý či užitečný. I z výše uvedených výsledků dle mého názoru spíše vyplývá, že cena připojení k internetu není tou základní překážkou pro jeho používání v ČR. Starší lidé nejsou motivováni k jeho používání, neumí používat počítač, natož pak internet. Když se podíváme na starší výsledky z Eurostatu, zjistíme, že z hlediska používání samotného počítače (bez ohledu na internet) byli Češi v roce 2005 v Evropě sedmí od konce (Demunter, 2006) .
Nižší cena internetu by k jeho vyššímu rozšíření samozřejmě pomohla, nicméně si přiznejme, kolik neuživatelů internetu sleduje současné ceníky internetu? Domnívám se, že nižší ceny internetu by spíše přispěly k většímu rozšíření „broadband“ připojení v domácnostech a tedy spíše zvýšily kvalitu i kvantitu používání, než že by výrazně přitáhly současné neuživatele internetu. Hledáme-li tedy viníka současné nízké penetrace internetu v ČR, kloním se spíše k důvodu nízké digitální gramotnosti v ČR.

Použité zdroje:
Demunter, C. (2006). How skilled are Europeans in using computers and the Internet? Eurostat 2005. WWW: http://epp.eurostat.ec.europa.eu/cache/ITY_OFFPUB/KS-NP-06-017/EN/KS-NP-06-017-EN.PDF
Lupač, P., & Sládek, J. (2008). The Deepening of the Digital Divide in the Czech Republic. Cyberpsychology: Journal of Psychosocial Research on Cyberspace, 2(1), article 2. WWW: http://cyberpsychology.eu/view.php?cisloclanku=2008060203