V předchozích příspěvcích jsme se věnovali podílům uživatelů internetu v ČR a důvody nepoužívání internetu. V tomto článku ještě zůstaneme u empirických dat a ukážeme si, co Češi dělají na internetu a v čem se odlišují od uživatelů internetu v jiných zemích. Jak naznačuje titulek, ve sledování stránek se sexuálním obsahem, v online hraní a v IP telefonii jsme dokonce nejlepší!

Nejprve se podívejme, jaké činnosti Češi na internetu dělají. Data vychází z již zmiňovaného „World Internet Project“. V dotazníku nebylo ještě bohužel zařazeno používání sociálních sítí, takže je v grafu nehledejte. Jednotlivé činnosti v grafu jsou seřazeny dle celkové míry jejich využití.



Vidíme, že nejvíce lidé používají e-mail (96%), taktéž přílohy v mailu umí posílat 88% lidí. Překvapivě vepředu z hlediska míry využití je hledání informací o cestování, které sice dělá jen málo lidí denně, nicméně minimálně měsíčně tyto informace hledá 87% českých uživatelů internetu. Velmi vysoko v žebříčku je také hraní online her, které někdy hrají dvě třetiny uživatelů internetu a pětina hraje dokonce denně. Zdánlivě málo lidí pak používá online telefonování (v součtu 54%) a dívá se na stránky se sexuálním obsahem (40%), jak si však ukážeme dále, vzhledem k ostatním zemím jsou tato čísla velmi vysoká. U hodnoty prohlížení stránek se sexuálním obsahem musíme vzít samozřejmě v úvahu podhodnocení kvůli „sociálně žádoucímu“ odpovídání a stydění se před tazatelem. Povšimněme si také, že 51% uživatelů internetu někdy nakupuje online a 38% používá někdy online bankovnictví.
Z hlediska každodenního používání pak mezi aplikacemi vede opět e-mail a „brouzdání webem“, na dalších místech je však sledování zpráv a používání online messengerů (ICQ, MSN atp.).
Nyní se podívejme na srovnání se světem u vybraných činností a aplikací.



Nejvíce se stahuje a poslouchá hudba ze sledovaných zemí v Číně, ČR je hned na druhém místě. Graf naznačuje odstup mezi vyspělými zeměmi versus zeměmi bývalého východního bloku a Čínou, přičemž ve vyspělých zemích se stahuje a poslouchá hudba online méně. Výsledky zde sice nejsou rozlišené na stahování legální a nelegální, nicméně se můžeme dohadovat, že v zemích východního bloku a Číně je nelegální stahování online hudby patrně častější.
Nyní se podívejme na oblast, kde je ČR přímo velmocí a tou je volání přes počítač, tj. nejjednodušší možnost IP telefonie.



Ve vyspělých zemích volá přes IP telefonii tímto způsobem 10 až 20% uživatelů internetu, u nás to je 44%, přičemž 14% lidí uvádí volání online denně. Druhé je Maďarsko s výrazným odstupem. Důvody „vítězství“ postkomunistických zemí jsou zde zřejmé – v obou zemích již historicky oblast telekomunikací za vyspělými zeměmi zaostává, což se odráží mimo jiné v cenách za volání přes pevné linky a mobilní telefony, které jsou jedny z nejvyšších přinejmenším v Evropě. Také tarify s neomezeným voláním jsou proti zahraničí velmi drahé, např. v USA je „flat rate“ tarif běžně používaný. Uživatelé internetu v ČR si tak hledají jiné cesty levnějšího telefonování a volání přes počítač (primárně Skype) je právě nejlevnější variantou.
Nyní se podívejme na srovnání u hraní online her.



Vidíme, že titulek článku jsme maličko nadsadili (nyní s pozdní omluvou), neboť ještě o 1% více online hráčů než v ČR je v Číně. ČR a Čína jsou však vůči ostatním zemím výrazně vepředu, jelikož hrají cca dvě třetiny uživatelů internetu, v ostatních zemích kromě Maďarska hraje online hry všude méně než polovina uživatelů internetu. Ve všech zemích kromě Nového Zélandu hrají muži více než ženy, čeští muži jsou dokonce nejintenzivnějšími hráči ze všech sledovaných zemí – v ČR někdy online hry hraje 72% mužů proti 57% žen. Mladší samozřejmě hrají více a častěji než starší, čemuž se můžeme věnovat někdy ve speciálním článku. Bohužel v těchto datech nemáme rozlišeny typy online her, což by mohlo přinést další zajímavá zjištění.
Poslední oblastí, které se budeme věnovat, je sledování stránek se sexuálním obsahem.



Vidíme, že jsme opět velmocí! Ačkoliv v ČR byl příslušný výzkum prováděn s využitím rozhovorů v tváří v tvář, přiznalo se k prohlížení stránek se sexuálním obsahem nejvíce uživatelů internetu (v součtu 40%). Některé jiné země totiž použily jako metodu telefonní interview (USA, Kanada, Singapur), takže se teoreticky dal očekávat vyšší podíl „přiznavších se“ při tomto více anonymním způsobu dotazování. Nicméně na druhém místě je opět Čína a na třetím Maďarsko. V této oblasti je však těžké odhadovat, jaký je skutečný stav. Zkreslení v otázkách ptajících se na sex jsou vždy velká, je tedy možné, že ČR zde „vede“ primárně díky velmi liberálním postojům Čechů vůči sexu a prohlížení pornografie. Je třeba dodat, že ve všech zemích se muži přiznávají ke sledování stránek se sexuálním obsahem více než ženy (v ČR 55% versus 24%), což může být opět dáno do jisté míry skutečným stavem a do jisté míry větší mírou sociálně žádoucího chování v tomto směru u žen (mužům se sledování pornografie „toleruje“ spíše než ženám).
Co říci závěrem: ve všech oblastech mezinárodního srovnání je třeba mít na mysli fakt zmíněný v prvním příspěvku na blogu: čeští uživatelé internetu jsou v průměru mladší než uživatelé internetu ve vyspělých zemích, což může ovlivnit některé výsledky. Nicméně když se podíváme například v oblasti online hraní a sledování stránek se sexuálním obsahem pouze na adolescenty, čeští dospívající opět vedou. Naplňuje se tak tvrzení autorů Hasebrinka, Livingstonové a Haddona (2008), kteří v hlavním výstupu projektu EU Kids Online (www.eukidsonline.net) označili ČR za zemi s vysokým „indikátorem rizika“ používání internetu pro děti. Nicméně důvodů pro toto tvrzení je více, můžeme je rozebrat v některém z dalších příspěvků.

Použitá literatura:
Hasebrink, U., Livingstone, S., & Haddon, L. (2008). Comparing children's online opportunities and risks across Europe: Cross-national comparisons for EU Kids Online. London: LSE. Retrieved 30 March 2009, from www.eukidsonline.net