Sněmovní úprava oddlužení má své mouchy
Najdeme dlouhou škálu důvodů, proč si posvítit na dluhy, exekuce a jejich následky. Kvůli jednotlivcům v tíživé situaci i kvůli celé společnosti.
Ze statistik vyplývá, že skoro každý desátý obyvatel České republiky čelí exekuci. Polovina z tohoto počtu má na bedrech vícečetné exekuce. Agentura Median zjistila, že 57 procent lidí postihla exekuce z důvodu krátkodobých spotřebitelských půjček.
Na vině ale nejsou jen vánoční dárky či letní dovolené. Jedni, například pubescenti, nadělali dluhy jízdou načerno v MHD. Druzí, třeba senioři, zapomněli vyrovnat účty v knihovně. Třetí, násoskové, pobývali na sekeru na záchytce. Možností je spousta. Řada lidí vytlouká klín klínem a na splacení dluhu se zadluží jinde.
Jejich starosti se ale snadno přetaví ve starosti nás všech. Zmíněný průzkum prozradil, že jedincům v exekuci tolik nezáleží, jestli zde máme demokratický, nebo nedemokratický režim. Myslí si to 56 procent respondentů, u ostatní populace to je jen 16 procent.
Výrazný je také rozdíl v důvěře v instituce, od vlády až po EU. Občané v exekuci jsou zhruba o dvacet procent skeptičtější. Soudům důvěřuje jen 37 procent lidí, kteří se setkali s exekucí.
To už je vážný problém nás všech. Lidé s podlomenou důvěrou mění svůj postoj k životu a mohou lehce naletět politickým extremistům. Ale jsou tu i další dopady na společnost, namátkou vyšší rozvodovost (rostla v době krize a chudoby) nebo horší školní prospěch dětí.
Pak tu máme šedou ekonomiku. Předpokládá se, že kvůli dluhům se do ní uchýlily statisíce lidí. Co si vydělají načerno, jim žádný exekutor nesebere. To přináší obří ztráty státu, krajům i obcím.
Stát celkem logicky ulevuje těm, co jsou na tom nejhůř. Ovšem ti, co jsou v exekuci a legálně si vydělají nad patnáct a půl tisíce korun, musí počítat s tím, že jim příjem reálně poklesne, ztratí nárok na podporu. Pravidla hry se musí změnit a poctivá snaha se musí vyplatit.
Za Sobotkovy vlády se pohnulo se spoustou věcí. S tarify advokátů a exekutorů, dohledem nad poskytovateli půjček, úroky a sankcemi a s tzv. rozhodčími doložkami. Stále je to však málo. Vláda právě předkládá změnu zákona, která má vést k tomu, aby lidé, kteří mají snahu, mohli setřást exekuční břímě a byli oddluženi. Kdo se sám přičiní, může být za pět let venku.
Sněmovní úpravy zákona připraveného vládou ale přichystaly pár nástrah. Za prvé, podmínky pro splnění oddlužení jsou matoucí a vytvářejí nejistotu. Mohou některé dlužníky i odradit. Vstoupit s dobrým úmyslem na pět let do tvrdého režimu oddlužení a žít v nejistotě, jestli soud na konci potvrdí smazání zbývajících dluhů, ne každý podstoupí.
Za druhé, poslanci snížili dostupnost oddlužení pro nejnižší příjmové skupiny. Kdo nemá alespoň devět a půl tisíce korun čistého příjmu, má smůlu. Pro řadu důchodců, zdravotně postižených a další zranitelné skupiny lidí jde o nepřekonatelnou bariéru.
Věřím, že v Senátu bude dost dobré vůle prosadit změny, jež tyto mouchy vychytají. Chceme-li lidem, kteří se k dluhům staví čelem, pomoci, neměli bychom jim klást do cesty další pasti.
Komentář původně vyšel ve čtvrtek 13. 12. 2018 v deníku Právo.
Ze statistik vyplývá, že skoro každý desátý obyvatel České republiky čelí exekuci. Polovina z tohoto počtu má na bedrech vícečetné exekuce. Agentura Median zjistila, že 57 procent lidí postihla exekuce z důvodu krátkodobých spotřebitelských půjček.
Na vině ale nejsou jen vánoční dárky či letní dovolené. Jedni, například pubescenti, nadělali dluhy jízdou načerno v MHD. Druzí, třeba senioři, zapomněli vyrovnat účty v knihovně. Třetí, násoskové, pobývali na sekeru na záchytce. Možností je spousta. Řada lidí vytlouká klín klínem a na splacení dluhu se zadluží jinde.
Jejich starosti se ale snadno přetaví ve starosti nás všech. Zmíněný průzkum prozradil, že jedincům v exekuci tolik nezáleží, jestli zde máme demokratický, nebo nedemokratický režim. Myslí si to 56 procent respondentů, u ostatní populace to je jen 16 procent.
Výrazný je také rozdíl v důvěře v instituce, od vlády až po EU. Občané v exekuci jsou zhruba o dvacet procent skeptičtější. Soudům důvěřuje jen 37 procent lidí, kteří se setkali s exekucí.
To už je vážný problém nás všech. Lidé s podlomenou důvěrou mění svůj postoj k životu a mohou lehce naletět politickým extremistům. Ale jsou tu i další dopady na společnost, namátkou vyšší rozvodovost (rostla v době krize a chudoby) nebo horší školní prospěch dětí.
Pak tu máme šedou ekonomiku. Předpokládá se, že kvůli dluhům se do ní uchýlily statisíce lidí. Co si vydělají načerno, jim žádný exekutor nesebere. To přináší obří ztráty státu, krajům i obcím.
Stát celkem logicky ulevuje těm, co jsou na tom nejhůř. Ovšem ti, co jsou v exekuci a legálně si vydělají nad patnáct a půl tisíce korun, musí počítat s tím, že jim příjem reálně poklesne, ztratí nárok na podporu. Pravidla hry se musí změnit a poctivá snaha se musí vyplatit.
Za Sobotkovy vlády se pohnulo se spoustou věcí. S tarify advokátů a exekutorů, dohledem nad poskytovateli půjček, úroky a sankcemi a s tzv. rozhodčími doložkami. Stále je to však málo. Vláda právě předkládá změnu zákona, která má vést k tomu, aby lidé, kteří mají snahu, mohli setřást exekuční břímě a byli oddluženi. Kdo se sám přičiní, může být za pět let venku.
Sněmovní úpravy zákona připraveného vládou ale přichystaly pár nástrah. Za prvé, podmínky pro splnění oddlužení jsou matoucí a vytvářejí nejistotu. Mohou některé dlužníky i odradit. Vstoupit s dobrým úmyslem na pět let do tvrdého režimu oddlužení a žít v nejistotě, jestli soud na konci potvrdí smazání zbývajících dluhů, ne každý podstoupí.
Za druhé, poslanci snížili dostupnost oddlužení pro nejnižší příjmové skupiny. Kdo nemá alespoň devět a půl tisíce korun čistého příjmu, má smůlu. Pro řadu důchodců, zdravotně postižených a další zranitelné skupiny lidí jde o nepřekonatelnou bariéru.
Věřím, že v Senátu bude dost dobré vůle prosadit změny, jež tyto mouchy vychytají. Chceme-li lidem, kteří se k dluhům staví čelem, pomoci, neměli bychom jim klást do cesty další pasti.
Komentář původně vyšel ve čtvrtek 13. 12. 2018 v deníku Právo.