29. 06.

Ušetříte opravdu na volání ze zahraničí?

Zítra začne platit evropská regulace roamingu. Operátoři se musí podřídit nařízení, podle kterého musí nabídnout zákazníkům tarif s regulovanou maximální cenou 0,49 eura bez DPH za odchozí hovor a 0,24 eura bez DPH za příchozí hovor. Poté mají zákazníci dvouměsíční lhůtu na to, aby na zmíněnou nabídku odpověděli. Operátor je povinen službu aktivovat do dvou měsíců od obdržení odpovědi.

Media k této informaci přistupují vesměs nadšeně v tomto duchu: „Zlí operátoři nám musí díky hodné Evropské komisi snížit ceny za telefonování v zahraničí.“ Je tomu ale opravdu tak? Opravdu na tom ušetříme? Tento týden jsem diskutoval s jedním ze zástupců českého mobilního operátora a ten mi potvrdil tezi, že výpadek tržeb z roamingu nahradí v domácím provozu. Ti kteří necestují budou vlastně platit slevu těm, kteří cestují. Pro jeho společnost znamená regulace roamingu ztrátu 160 mil. Kč ročně. Nemá ale strach, že o 160 mil. Kč přijdou. „Nahoní“ to prý někde jinde.

Nebezpečný precedens regulace
Evropská komise se tímto opatřením místo řešení příčiny problému, že je málo licencí omezujících konkurenci, direktivně snaží řešit důsledek. Přiznává to i Komise. Bohužel chce ještě více regulovat. Koncem října by měla být připravena reforma, která má být radikální. Má za cíl zbourat národní hranice, na které se telekomunikační trhy dělí. Po schválení regulace roamingu se tak na stole objevuje návrh na vytvoření zcela nového evropského regulačního úřadu.

27. 06.

Archivace

Potýká se s tím většina z nás. Začíná to otázkou. Kde to jenom mám? Nebo. Jak se to jmenovalo? Ano, mluvím o archivaci a vyhledávání v osobních datech. Můj osobní archiv obsahuje 47,1 GB dat od roku 1996. Vyhledání některých věcí není úplně jednoduché. Zvlášť, když zapomenete název a rok vzniku hledaného dokumentu.

Tak jako zřejmě všichni i já jsem se v této oblasti vyvíjel. Do roku cca 2000 jsem žádnou archivaci neřešil. Prostě jsem to všechno měl v počítači v práci. O té doby se ale mnoho změnilo. Dnes pracuji pravidelně na dvou stolních počítačích. Na delší cesty si beru notebook a používám NOKII 9300. Na konferencích potom běžně využívám v tiskovém středisku „cizí počítače“ se vzdáleným přístupem do mých sítí. Do loňského roku jsem se snažil přibližně jednou za rok „sesypat“ data na jedno místo. Struktura složek byla logicky každý rok jiná. Měnily se i názvy složek, které měly teoreticky zůstat stejné. Prostě nepořádek.

Pomůcka USB

Před rokem jsem přešel na jiný způsob archivace osobních dat a jsem s ním nadmíru spokojen. Je triviální a funguje. Nosím s sebou USB paměť. Tam všechny vytvořené dokumenty a stažená data, která používám, prostě bez ladu a skladu ukládám. Jednou za měsíc potom na archivačním disku vytvořím složku ve formátu [rok_měsíc]. To je vše. Když následně nějaký dokument hledám, tak si většinou vzpomenu na měsíc a vyhledání je výrazně rychlejší. Největším přínosem této archivace je, že ji člověk dělá bezmyšlenkovitě.

Jak archivujete Vy?

26. 06.

Státní byrokracie a volební sliby

Efektivitu administrativy chce před volbami řešit každá strana. Není na škodu se podívat na to, jak se potom vládní strany k této problematice staví. Naše administrativa má poměrně velkou setrvačnost. Má to své výhody v tom, že se vyhýbáme excesům, které by mohly vést ke kolapsu výkonu některých agend. Druhým extrémem je stav, který se podobá seriálu „Jistě pane ministře!“ (video ČTK).

Jak je to tedy s těmi sliby? V uvedeném odkazu najdete jednoduché hodnocení všech vlád do loňských voleb. Zkoumali jsme pouze to, zda příslušná vláda opravdu slib plnila. Není hodnoceno, jestli řešení je z našeho pohledu správné. U poslední vlády Mirka Topolánka jsme vystavili v dubnu vysvědčení.

Data v uvedených tabulkách potvrzují, že měnit byrokracii je jednodušší slibovat, než opravdu realizovat. Signifikantní potom je, že reformy administrativy jsou většinou realizovány ve státech, kde jsou vlády silné s jasným mandátem. Čím slabší a více koaliční vláda, tím jsou změny byrokracie méně radikální.

K tématu:
Státní byrokracie a kanceláře
Státní byrokracie a naše peníze
Byrokracie a encyklopedie

25. 06.

Státní byrokracie a kanceláře

Kolik potřebuje úředník pracovní plochy? Kolik tato pracovní plocha stojí? Co dělá stát s nepotřebnými kancelářemi? Pokusili jsme se nad těmito otázkami zamyslet a zpracovali jsme dokument „Centrální správa nemovitostí“.

Jsem přesvědčen, že by stát měl přemýšlet o efektivním využití kancelářských ploch a vystěhovat úřady mimo historické centrum. Neexistuje jediný důvod, proč například Ministerstvo pro místní rozvoj musí sídlit na Staroměstském náměstí. Ten důvod nenajdete ani u ostatních velkých úřadů v centru Prahy.

Konzervativní odhad úspor z rozsahu a přímých mzdových a personálních úspor, který vychází z dat o počtu pracovníků ve veřejném sektoru a z nákladů na veškeré komodity a služby nakupované veřejným sektorem v souvislosti se správou a udržováním nemovitostí činí dle našich výpočtů asi 7,5 miliardy korun ročně. Předpoklady optimistického scénáře pak vedou až k úsporám ve výši 12 miliard korun ročně. Hospodaření s nemovitostmi státu vykazuje všechny znaky nesystémovosti a nehospodárnosti. Reforma této části činnosti státu nabízí nejen úspory ve výdajové části rozpočtu (7,5-12 miliard), ale i potenciální dodatečné příjmy. Reálnost těchto úspor i příjmů potvrzují prověřené zkušenosti ze zahraničí (viz. uvedený dokument).

Dělají to jiní, proč by to nemohl dělat stát?
ČSOB prodala budovy v centru a postavila si nové administrativní centrum. Jen na samotné transakci "prodej, nákup pozemku a stavba" vydělala banka 500 mil. Kč a ročně uspoří 50% současných nákladů na správu kancelářské plochy.

Více »

23. 06.

Tunel v Bratislavě

Ve čtvrtek jsem jel na konferenci IDEME do Bratislavy. Z Prahy jsem vyjel ráno v 5:45, abych byl v 8:15 na okraji slovenské metropole. Pak mě překvapila zácpa (zápcha). Místo dalších deseti minut, jsem jel minut čtyřicet.

Tunel

Kdybych jel o čtyři dny později, tak se mi to nestalo. Dnes se totiž otevírá bratislavský tunel Sitina. Nový tunel pomůže nejvíce motoristům, kteří pojedou po brněnské dálnici do Rakouska nebo Maďarska. Bude tak doplněn chybějící dálniční úsek od Brna do Budapešti nebo Žiliny. Výrazně se tak zrychlí průjezd Bratislavou a myslím, že tento tunel ocení i většina českých dovolenkářů mířících na jihovýchod.

F1 projede první
Prvním tunelem projede dnes skotský závodník F1 z týmu McLaren David Coulthard.

20. 06.

Na snídani s ministrem financí

Včera jsem byl na snídani s ministrem Miroslavem Kalouskem. Týdeníku EURO, které tato setkání se zajímavými osobnostmi již tradičně organizuje, nechci brát právo na exklusivní reportáž. Ta zřejmě vyjde příští pondělí. Rád bych se s Vámi podělil o pár osobních postřehů a poznámek.

Pan ministr Kalousek upřednostňuje spíše daňové odpočty, než přerozdělování dávek. Doslova řekl: „Daně nejsou mašinou na peníze. Daně mají mít úlohu fiskálního nástroje sociálních a jiných politik.“ A uváděl příklad, že by spíše zrušil přídavky na děti a uplatnil právě odpočty na daních pro rodiny s dětmi. Já dodám, že to má logiku hlavně v tom, že se peníze při odpočtech „neztratí“ při cestě za jejich zúřadování, tak jako tomu je u dávek.

Ministr financí je zastánce společné měny EURO. Tvrdí, že přináší více výhod, než nevýhod. K Maastrichtských kriteriím uvedl: „Reformy musíme dělat kvůli sobě, ne kvůli EU. Ale je také pravdou, že kriteria EU neplníme…“

Z pohledu podnikatelů považuji za nejdůležitější informaci ministra Kalouska, že se připravuje zavedení tzv. editační povinnosti. Tedy závazného výkladu komplikovaných ustanovení českých daňových zákonů. Já k tomu zase dodám, že to vyžaduje legislativní změny a to bude trvat spíše více jak rok.

19. 06.

Státní byrokracie a naše peníze

Je to k neuvěření, ale český stát neví kolik ho stojí „úřadování“. Ví kolik přerozdělí peněz, ale nikdo se nedoví, jaký je náklad státu na jednoho úředníka. Každý živnostník má spočítáno, kolik ho stojí vedle mzdových nákladů jeden pracovník. Myslím tím náklad na pracoviště, spotřebovanou energii a podobně.

---

Zadejte částku a uvidíte její rozdělení: Kč  

---

Ve státní správě existuje termín „resortismus“. Tedy jasné vymezení spravovaných agend v rámci jednoho resortu - ministerstva. To vytváří, konkurenci v oblasti vlivu. Ministerstvo, které agendu spravuje získává absolutní vliv. Velmi těžko se potom realizují nadresortní projekty. Nutno podotknout, že této „negativní konkurenci“ přispívají i někteří politici.

V rámci zmíněného resortismu bych uvítal něco, co si dovolím nazvat „transparentní konkurencí“. Začít by se mohlo třeba u toho kolik stojí úředník z pohledu kancelářské plochy, spotřeby kancelářského papíru, softwarových licencí, mobilního telefonování, stravenek a různých fondů kulturních a sociálních služeb. Potom by se mohla čísla na úrovni resortů srovnat a zjistilo by se, že některé úřady by měly propouštět a některé přibírat státní zaměstnance.

Tato vláda se zavázala snížit počet zaměstnanců o 3%. Podle mého je to populistické a neefektivní heslo. Pohled na státní byrokracii přes peníze a následné zveřejnění by přinesl jasný a okamžitý efekt.

18. 06.

Byrokracie a encyklopedie

Mohl jsem místo slova byrokracie uvést administrativa. Synonymum, které je zabarveno spíše neutrálně. Byrokracie zní negativně. Není na škodu se podívat, jak se na toto slovo dívají některé slovníky.

Malá Československá encyklopedie (rok vydání 1984)

Vydána Československou akademii věd. Nutno podotknou, že v tomto slovníku se objevují životopisy i druhořadých funkcionářů KSČ. „Byrokracie zahrnuje privilegovanou vrstvu úředníků, stojící nad lidem a proti němu, a také určitý systém řízení, charakterizovaný formalismem, vydáváním formy za obsah činnosti, jakož i samoúčelností, kdy pravidla fungování organizace se podřizují zájmu jejího uchování a upevnění. Principy likvidace byrokracie v průběhu vítězné socialistické revoluce rozpracoval V. I. Lenin.“ Tehdejší autoři přidali i větu, které mě osobně připadá věrohodnější: „Základy buržoazní teorie byrokracie vypracoval M. Weber, který pokládal byrokracii za normální přirozenou a trvalou formu sociální organizace. Za její ideální rysy považuje řada buržoazních sociologů neosobnost, racionalitu, přísnou reglementaci a vymezení odpovědnosti.“

Ottův slovník naučný (první sešit vyšel 1888)
Sešity vycházely dvacet let, až do roku 1908. Slovník neměl v obsahu a rozsahu předchůdce, byl výběrem hesel a formou zpracování zcela originální a byl krásně ilustrovaný. Bylo to do té doby největší soustavné české literární dílo a jedna z největších světových encyklopedií vůbec.
„Následkem převratu absolutních vlád ve vlády ústavní a parlamentární i následkem rychlého vývoje některých částí státního společenského života. zvl. národohospodářského, kladou se na byrokracii jisté požadavky, při jichž nedostatku užívá se výrazu byrokracie s jakousi příhanou politickou. Příznaky byrokracie v tomto smysle jsou: mechanická, šablonovitá práce, puntičkářství, formalismus, hovění zastaralým zvykům, přílišné poručníkování, pohodlnost, libovůle, protahování záležitostí, vyřizování dle mrtvé litery zákonů, nařízení a spisův a nikoliv dle potřeb života praktického, nepřihlížení k sociálním úkolům správy, indolence vůči spravovaným, netečnost a odpor proti novotám a opravám přiměřeným měnlivým potřebám života skutečného, odpor a překážení změnám politického směru a vládního systému. Takové byrokracii se právem vytýká, že obyvatelstvo spravované není tu k vůli úřadům, nýbrž naopak, že byrokracie má sloužiti a vyhovovati pokud možno nejlépe potřebám a poměrům spravovaných.“

Politologický úvaha je uvedena v této větě: „Kdežto však liberalismus hleděl omeziti vliv a úkony byrokracie na obor pouhé právní ochrany zájmů sociálních i hospodářských a zavrhoval všeliké dalekosáhlé reglementování státního a společenského života a zasahání i do oboru svobody jednotlivce, kladou se na byrokracii od konservativních stran a zastánců státu sociálního požadavky většího přihlížení a činného zasahání v poměry zejména národohospodářské a sociálně politické.“

To co bylo navrhováno před více jak 100 lety, bych dnes bez výhrady podepsal: „Prostředky proti vadám byrokracie jsou dělení práce a specialisování úřadů, veřejná kritika tisková a parlamentární, možnost stížnosti, soudnictví správní, rozšiřování korporací samosprávných, dobré služební předpisy a hlavně dobrá a vhodná výchova úřednictva po stránce theoretické i praktické.“

Encyklopedie Universum (současné vydání)
„Byrokracie je systém správy, postavený na neosobním rozhodování podle stanovených pravidel, předpisů školenými zaměstnanci.“ Dále jsou uváděny citace různých autorů. Zajímavá je třídní definice: „Byrokracie se také používá k označení skupiny zaměstnanců úřadů (úředníků). Sociologickým i politologickým tématem je podíl této skupiny na moci, resp. její možnosti zneužívat moc. Byrokracie bývá řazena k vládnoucí třídě, která však (podle R. G. Dahrendorfa) nepracuje pro sebe, ale pro měnící se pány. Někdy je byrokracie nazývána servisní třídou."

Státní byrokracie je v demokratickém zřízení z principu apolitická a já dodám, že věčná. Jen extrémisté typu V.I. Lenina ji chtějí zlikvidovat. Ostatní, včetně samotných byrokratů by měli mít zájem o co nejefektivnější administrativu. Tu, pokud nemáme revoluci či válku, můžeme měnit prostřednictvím změny procesů a pravidel. Procesy mají v moci úředníci a pravidla (zákony) politici. Z toho vychází, že pozitivní změna může nastat jen v případě, že se tyto dvě skupiny domluví. Potom přijde kvalitativní změna, kterou můžeme nazývat Novým vládnutím.

15. 06.

Vsadím se, že porušujete zákon

Dalibor Veřmiřovský náš kolega z iniciativy eStat.cz včera v Hospodářských novinách zveřejnil článek „Záplava zákonů a jak ji zastavit“. Uvedl v něm, že v České republice platí 26 171 předpisů různé právní síly. Z toho 2086 činí zákony. Celý právní řád je tak obsažen ve 130 tisících paragrafech.

Potřeboval/a by jste informační systém na to, aby jste tuto záplavu jako běžný občan zvládl/a. Ten ovšem nemá ani vláda ani, ani kraje, ani senátoři a ani poslanci. Potom se stává, že nastávají situace, kdy si některé paragrafy z rozdílných právních norem protiřečí. Může se Vám tak stát, že porušujete zákon XY, ale podle zákona XXY je vše v pořádku. Přemíra zákonů, které nám občanům ukládají různé povinnosti logicky vede k nárůstu byrokracie. Ta je nástrojem kontroly dodržování povinností. Když se zeptáte proč se v posledních letech zvyšují počty úředníků třeba na krajských úřadech. Tak Vám úředníci i politici odpoví, že se zvyšovat musí, protože jim to ukládá zákon. A mají pravdu.

Proto musí vláda (v ideálním případě i s podporou opozice) zavést omezující pravidla zběsilé normotvorby. O tom, že to nebude jednoduché svědčí reakce Cyrila Svobody předsedy Legislativní rady vlády. Jeho reakci na naší iniciativu naleznete na stránkách Parlamentního servisu.

Jednoduchou analýzu a řešení celého problému naleznete v tomto textu: „Nutnost změn v legislativním procesu ČR“

14. 06.

Den bez mobilu – doporučuji

V úterý jsem doma zapomněl mobil. Zjistil jsem to při cestě do práce. Nejdříve mě polilo horko, že se musím okamžitě vrátit, jinak den nepřežiji. Pak jsem si uvědomil, že bych tím ztratil více jak hodinu. Ptal jsem se sám sebe, zda mi ta hodina stojí za to. S notnou dávkou nejistoty jsem se rozhodl, že ne. Strávil jsem tedy pracovní den bez mobilu.

Po příchodu do práce jsem rozeslal 5 sms zpráv lidem, kteří mi často volají, že jsem k dispozici pouze na pevné lince. To bylo všechno. Pracovní den proběhl v úplné pohodě. Měl jsem pocit, že jsem vyřídil podstatně více věcí, než s mobilem. Dokonce jsem si uklidil pracovní stůl. Je pravda, že chvílemi jsem měl pocit, že mi něco uniká, protože nejsem ve spojení.

K večeru po mém příchodu domů jsem našel 12 nepřijatých hovorů a 11 zpráv. Důležité byly ale jen 2 hovory a k nim se vztahující 2 zprávy. Volající si mě ale našli jinou cestou. Ostatní záležitosti byly informační a řekněme operativní záležitosti typu: „Zdržím se o 10 min“. Část promeškané komunikace se k večeru ukázala jako úplně zbytečná a vyřešila se tak říkajíc sama.

Nejsem blázen, abych brojil proti mobilní komunikaci. Přináší nepopiratelné výhody, ale jak říká klasik: „Všeho s mírou.“ Francouzský autor detektivek Philippe Marso v roce 2001 vyhlásil francouzský Den bez mobilních telefonů (6. únor), aby podnítil diskusi o společensky přijatelném využití mobilů. Já se dokonce po prožité zkušenosti přikláním k názoru, že si zavedu jednou týdně „mobilní půst“. Je to očistné....

Pro pobavení:
Jste závislí na mobilní komunikaci?
Jak poznáte že jste závislí na internetu

Více »

11. 06.

Táta včera vyhrál Primátorky

Můj tatínek žije v Olomouci. V mládí vesloval a před pár lety začal znovu. Včera se svými parťáky vyhrál za veterány nejznámější veslařský závod v České republice – pražské Primátorky. Ty se letos jely jako 94. ročník.

Večer jsem se potom, tak jako u jiných sportů, chtěl podívat na výsledky a fotografie. Sedl jsem si k počítači a nenašel jsem nic. Při tom hledání jsem s využitím Googlu mimoděk vytvořil tabulku, která svým způsobem vypovídá o popularitě některých sportů. Zadal jsem si do vyhledávače název sportu a ten mi spočítal počet shodných slov na internetu. Zkusil jsem to stejné se Seznamem a pořadí mi vyšlo shodné. Toto hodnocení nemá žádnou zásadní relevanci, ale může pomoci pochopit jak je v dnešní době důležité „píár“ (public relation) jakékoliv lidské aktivity. U sportu navíc platí dvojnásob, že pokud je „píár“, tak jsou sponzoři.

Včera byla pro vítěze hlavní kategorie Primátorek byla vyhlášena v historii veslování nejvyšší finanční odměna: 5000,- EUR. Tedy částka, kterou měsíčně dostane lepší ligový fotbalista. V tomto směru má přiložená tabulka určitou logiku.

Přikládám pro pobavení „píár“ tabulku s Bursíkem, Čunkem, Paroubkem a Topolánkem. Dva předsedové nejvetších politických stran jsou na tom podle Googlu a Seznamu lépe jako házená. S plaváním drží krok, ale na volejbal už nemají.

06. 06.

Kolik Vám bude v roce 2025?

Proč se ptám? Připravujeme v rámci našich aktivit v eStat.cz ve spolupráci s ostatními evropskými a americkými think-tanky dokument „Svět v roce 2025“, ten bude hotov na podzim tohoto roku.

V pondělí jsem byl v Madridu, kde jsme řešili v rámci neformálních diskuzí některé úvodní demografické odhady, které jsou převzaty ze studie z ISS (Ústav EU pro Studium Bezpečnosti):

Celkový počet obyvatel světa by měl v roce 2025 dosáhnout zhruba osm miliard lidí, přičemž 4,6 miliardy populace budou představovat Asiaté.

Budeme svědky nerovnoměrného demografického vývoje a to především v některých regionech:
• Afrika: dojde ke zvýšení počtu obyvatel o 43% (tzn. na africkém kontinentu bude žít miliarda lidí, která bude na globalizaci benefitovat jen minimálně);
• Střední Východ: počet obyvatel vzroste o 38% (půl miliardy obyvatel) přičemž ve skupině pod 25 let věku bude 45% míra nezaměstnanosti;
• Spojené Státy Americké budou z hlediska demografického vývoje velmi dobře držet krok; počet obyvatel se zvýší o 16% (celkem bude v USA žít 360 milionů obyvatel) především díky Hispánské komunitě;
• Rusko: počet obyvatel se sníží o 10% - tato demografická změna bude představovat ZÁSADNÍ bezpečnostní problém Ruska v následujících dvaceti letech (počet obyvatel Ruska bude v roce 2025 pouze cca 130 milionů);
• Počet obyvatel Evropské Unie se zvýší o skromná 2%, přičemž skutečný nárůst počtu obyvatel se bude lišit zemi od země.

V roce 2025 bude v Evropské Unii žít 6% světové populace. A když populaci Evropské Unie spojíme dohromady s Americkou populací, „Západ“ nebude tvořit více než 10% celkové světové populace. To je v porovnání s devatenáctým stoletím, kdy evropské koloniální snahy dosáhly vrcholu a evropská populace představovala 22% světové populace, velký rozdíl.

V Asii bude mít stejný problém Čína. Podíl obyvatelstva ve věkové kategorii nad 65 let se ze současných 7% zvýší do roku 2025 na 20%. Obrovské sociální problémy a zpomalení ekonomického růstu v Číně způsobí především rychlost, s jakou se demografické změny budou odehrávat. Indie bude mít v roce 2025 populaci srovnatelnou s tou čínskou, tedy 1,44 miliardy obyvatel, ale mnohem mladších. Počet obyvatel Japonska se bude mírně snižovat, ale největším problémem bude zvýšení průměrného věku japonského obyvatelstva ze 42,9 let na 50 let. Dramaticky poklesne počet práceschopného obyvatelstva a státní finance budou do značné míry zatíženy velkým počtem důchodců.

Shodli jsme se, že výše zmíněné údaje jsou důkazem nepochybné evoluce: svět už není jen „Západním“ světem – především z hlediska své ekonomiky, demografie, hodnot a kultury. Tato skutečnost bude mít rozsáhlé důsledky včetně sociálního napětí v jednotlivých zemích a problémy s migrací vyplývající ze skutečnosti, že v některých zemích se demografické trendy budou vyvíjet odlišně.

V roce 2025 mi bude 54 let…..

01. 06.

Olympijská daň 15 korun

Zatím... Praha vložila do obecně prospěšné společnosti Praha olympijská 15 milionů korun na zpracovaní studií a přípravu podání přihlášky k pořádání olympijských her v roce 2016. Když jsem si včera na aktualne.cz přečetl, že se začínají vykupovat pozemky na olympiádu, začal jsem přemýšlet, zda chci olympiádu.

Průběh přemýšlení byl zajímavý. Okamžitá reakce byla: „ANO, chci olympiádu, olympiáda je přece fantastická věc.“ Pak mi do uvažování vstoupila politika a peníze. Politika někoho a peníze mé vlastní. Tak jako radar, tak olympiáda jsou politická témata. Pro nositele radaru se znaménkem mínus – voličům se spíše nelíbí. Pro nositele olympiády se znaménkem plus – voličům se spíše líbí. Podle úhlu pohledu je radar buď otázkou bezpečí či nebezpečí. Olympiáda je zase politickým tématem typu „chléb a hry“.

Olympijské hry někdo musí zaplatit. Zatím každý Pražan vydal "ze svého" cca 15 korun. Při předpokladu, že hry budou stát cca 135 miliard, zaplatí každý občan České republiky přibližně 13,5 tisíce korun. Naše čtyřčlenná rodina by tedy zaplatila 54 tis. korun. Je to velice zjednodušená úvaha, ale mé nadšení pro olympiádu opadlo.

VIDEO: Pozemky v Praze a olympiada

Je legitimní, že jsou politici, kteří si myslí, že téma olympiády je pro ně z různých důvodů zajímavé. Měli by ale říci také toto: „Občané, olympiáda je fantastická věc! Naše společná věc! Bude to ale něco stát. Pokud mě v tomto úsilí podpoříte, zavedu olympijskou daň."

Odkaz: Olympiádu v Praze chce jen menšina Čechů