Političtí představitelé hlavního města v tomto roce poměrně úspěšně zapracovali na tom, aby svými spory zastínili to mnohé, co se podařilo. V oblasti odstraňování bariér ve veřejné dopravě toho nebylo málo a je na místě poděkovat.
Narodil jsem se do doby rozvinutého socialismu do rodiny otce fotografa a maminky projektující lidem domy. Jelikož jsem se narodil asi o měsíc a půl dřív, dostal jsem do vínku dětskou mozkovou obrnu. Celé dětství (co si pamatuju) jsem strávil po různých doktorech, rehabilitacích a v pozdější době i léčitelích. Někteří tehdejší lékaři rodičům říkali, ať mě dají do ústavu, se slovy, že ze mě stejně nic pořádného nebude.
Pro mne osobně je letošní rok speciálně i rokem dobrovolnictví ve prospěch uprchlíků. České působení v této oblasti bylo nepřehlédnutelné a nesmírně důležité. Nejenom pro lidi přímo na místě, ale i pro nás ostatní, kteří jsme tyto aktivity sledovali s pocitem, že alespoň na určitém místě, v určitou chvíli je snaha o "vše je, jak má být". Děkuji.