Národní třídu čeká smuteční pochod v černém
Od příštího úterý bude dva roky kompletně mimo provoz stanice metra Národní třída. Žádná tragédie, vystoupit se přeci dá na Můstku nebo na Karlově náměstí, mohli jsme se dočíst minulý týden v některých denících. Ani slovo ale nepadlo o tom, že nejbližší bezbariérově přístupné stanice jsou Florenc a Smíchovské nádraží a že na tramavajové zastávce v Lazarské se vystupuje do vozovky.
Karolína Chloubová aneb Jak se dostat na Pedagogickou fakultu do ulice M.D.Rettigové?
Na pivo do hospody, kde není záchod? To tak možná opravdu na jedno!
Bariéra je překážka, která vám brání v dosažení cíle. Každý se s tím setkal. Mezi nepřekonatelné překážky pro lidi na vozíku patří například schody. Když máte štěstí, k vašemu cíli vede ještě jiná cesta.
S takovým obcházením se často setkávám při cestování po Praze, pohybuji se totiž na vozíku. Jak se také dostat například do Národní knihovny (stanice metra Staroměstská), když bydlím na Černém mostě? V centru je na trase metra B bezbariérová pouze jedna stanice a tou je Florenc (mimo, na jeden rok otevřeného, výtahu na stanici metra Národní třída, která se nyní zavírá). Nezbývá nic jiného než procházka, ještě že Praha je tak krásná.
A jak se dostat na Pedagogickou fakultu UK, kde studuji? Byla jsem zvyklá opět chodit pěšky z Florence až k Lazarské, kde fakulta sídlí. V zimě či dešti to shledávám opravdu záživnou cestou. Jeden rok si mě ale Dopravní podnik města Prahy (DPP) hýčkal a zpřístupnil stanici metra Národní třída. Nicméně pohodlí prý bylo dost a Národní třída se zavírá. Prý se mám těšit na rok 2014, bude vystavěn výtah na Můstku. Hurá! Jen ještě trochu trpělivosti. DPP v nás tuto ctnost velmi rád pěstuje.

„Všechny cesty vedou na Florenc“
Florenc pro mě znamená spojení s centrem Prahy. Co když tam nefunguje výtah? To je snadné, nevystoupím. Jedu na Vysočanskou, nejbližší bezbariérovou stanici na trase B. Druhá možnost je jet na Smíchovské nádraží. Když máte štěstí, smíchovská plošina vás vyveze dál, než do půlky schodů. Jednou jsem takhle jela na přednášku, na Florenci se akorát rozbil výtah. Smíchovskou parodii na plošinu jsem rovnou vyloučila. Radši jsem jela na Vysočanskou. Následovalo čekání na nějaký ten bezbariérový autobus. Se skoro dvouhodinovým zpožděním jsem dorazila do školy.
Prahou se také kochám, když přecházím z Pedagogické fakulty na přednášku do Jinonic. Opět následuje cesta na Florenc. V Jinonicích metrem jen projedu (není zde bezbariérový přístup), vystoupím na Butovicích a vyrazím pěšky směrem Jinonice.
Kolik člověk potřebuje motivace, aby takové cestování nevzdal? Já mám to štěstí, že na to mám alespoň sílu. Někteří lidé, i kdyby sebevíc chtěli, tak je pro ně cesta příliš vyčerpávající. Samozřejmě jsou tu další možnosti - studium na dálku, elektronické knihy, zasílání zápisků. To nás však dostává do ještě horšího problému. Tím je sociální izolace.
Člověk je společenský tvor a omezovat se na pár určitých prostor není záživné ani inspirativní pro život. Tento problém se týká kin, čajoven, hospod, klubů, různých přednáškových sálů atd. Nejde pouze o to, že třeba přijdete o koncert, ale o to, s kým jste tam jít mohli. Bariéry překáží hlavně v případě, kdy pronikáte k nové skupině potencionálních přátel. Ti, co vás znají, se vám třeba i rádi přizpůsobí. Poznat někoho nového už může být problém.
Představte si situaci, kdy jste se dostali do kolektivu nových lidí, třeba na večerní přednášce v Jinonicích. Někdo ze třídy řekne „Hele pojďte na pivo, třeba na Andělu, tady poblíž nic není.“ A vy na to „Super nápad, jdu taky. Takže teď půjdeme pár kilometrů pešky na metro na Butovice, tedy totiž není výtah. Ale nebojte, za 20 minut jsme tam. Jo ale na Anděl nemůžeme, ten není bezbariérový. Smíchov je, tam zase neznám bezbariérovou hospodu, navíc má často rozbitou plošinu. Takže pojedeme na Florenc. Pak můžeme jít pešky do Celetný, je tam studentský bar K4. Za hodinu budeme na pivu! To je do pohody!“ A v duchu si ještě říkáte „Super, tak bude i bezbariérový záchod. No to si pivo dám! Hurá!“ Ono je poměrně těžké najít hospodu s bezbariérovým záchodem. V centru je dokážu spočítat na prstech jedné ruky. Už se tedy chystám na pivo, jenže pak se někdo ozve „No já myslel, že zajdeme na jedno... Tak to necháme na příště...“. A divíte se? Kdo by absolvoval takovou cestu pro jedno pivo? KAROLÍNA CHLOUBOVÁ.
Smuteční průvod u příležitosti uzavření stanice metra Národní třída

Smuteční průvod v černém se sejde v úterý 10.7. v 10:30 v ulici M.D.Rettigové, aby na dva roky uzavřel výtah do stanice metra Národní třída. Symbolicky položíme ke dveřím výtahu květiny a svíce a za zvuků kapely se vypravíme směrem k Florenci. Cestou budeme míjet další smutná místa - bariérové stanice Můstek a Náměstí Republiky.
PŘEDVOLEBNÍ SLIBY ZŮSTALY JEN NA PAPÍŘE!
Vize Prahy, která bude mít metro bez bariér do 4,8 či 10 let byla po volbách velice rychle opuštěna. Reálnější slib o jedné až dvou zpřístupněných stanicích ročně rovněž přestal platit. V roce 2012 ani v roce 2013 neubude jediná bariérová stanice metra!
Karolína Chloubová aneb Jak se dostat na Pedagogickou fakultu do ulice M.D.Rettigové?
Na pivo do hospody, kde není záchod? To tak možná opravdu na jedno!
Bariéra je překážka, která vám brání v dosažení cíle. Každý se s tím setkal. Mezi nepřekonatelné překážky pro lidi na vozíku patří například schody. Když máte štěstí, k vašemu cíli vede ještě jiná cesta.
S takovým obcházením se často setkávám při cestování po Praze, pohybuji se totiž na vozíku. Jak se také dostat například do Národní knihovny (stanice metra Staroměstská), když bydlím na Černém mostě? V centru je na trase metra B bezbariérová pouze jedna stanice a tou je Florenc (mimo, na jeden rok otevřeného, výtahu na stanici metra Národní třída, která se nyní zavírá). Nezbývá nic jiného než procházka, ještě že Praha je tak krásná.
A jak se dostat na Pedagogickou fakultu UK, kde studuji? Byla jsem zvyklá opět chodit pěšky z Florence až k Lazarské, kde fakulta sídlí. V zimě či dešti to shledávám opravdu záživnou cestou. Jeden rok si mě ale Dopravní podnik města Prahy (DPP) hýčkal a zpřístupnil stanici metra Národní třída. Nicméně pohodlí prý bylo dost a Národní třída se zavírá. Prý se mám těšit na rok 2014, bude vystavěn výtah na Můstku. Hurá! Jen ještě trochu trpělivosti. DPP v nás tuto ctnost velmi rád pěstuje.

Karolína Chloubová na Smogovém dýchánku
„Všechny cesty vedou na Florenc“
Florenc pro mě znamená spojení s centrem Prahy. Co když tam nefunguje výtah? To je snadné, nevystoupím. Jedu na Vysočanskou, nejbližší bezbariérovou stanici na trase B. Druhá možnost je jet na Smíchovské nádraží. Když máte štěstí, smíchovská plošina vás vyveze dál, než do půlky schodů. Jednou jsem takhle jela na přednášku, na Florenci se akorát rozbil výtah. Smíchovskou parodii na plošinu jsem rovnou vyloučila. Radši jsem jela na Vysočanskou. Následovalo čekání na nějaký ten bezbariérový autobus. Se skoro dvouhodinovým zpožděním jsem dorazila do školy.
Prahou se také kochám, když přecházím z Pedagogické fakulty na přednášku do Jinonic. Opět následuje cesta na Florenc. V Jinonicích metrem jen projedu (není zde bezbariérový přístup), vystoupím na Butovicích a vyrazím pěšky směrem Jinonice.
Kolik člověk potřebuje motivace, aby takové cestování nevzdal? Já mám to štěstí, že na to mám alespoň sílu. Někteří lidé, i kdyby sebevíc chtěli, tak je pro ně cesta příliš vyčerpávající. Samozřejmě jsou tu další možnosti - studium na dálku, elektronické knihy, zasílání zápisků. To nás však dostává do ještě horšího problému. Tím je sociální izolace.
Člověk je společenský tvor a omezovat se na pár určitých prostor není záživné ani inspirativní pro život. Tento problém se týká kin, čajoven, hospod, klubů, různých přednáškových sálů atd. Nejde pouze o to, že třeba přijdete o koncert, ale o to, s kým jste tam jít mohli. Bariéry překáží hlavně v případě, kdy pronikáte k nové skupině potencionálních přátel. Ti, co vás znají, se vám třeba i rádi přizpůsobí. Poznat někoho nového už může být problém.
Představte si situaci, kdy jste se dostali do kolektivu nových lidí, třeba na večerní přednášce v Jinonicích. Někdo ze třídy řekne „Hele pojďte na pivo, třeba na Andělu, tady poblíž nic není.“ A vy na to „Super nápad, jdu taky. Takže teď půjdeme pár kilometrů pešky na metro na Butovice, tedy totiž není výtah. Ale nebojte, za 20 minut jsme tam. Jo ale na Anděl nemůžeme, ten není bezbariérový. Smíchov je, tam zase neznám bezbariérovou hospodu, navíc má často rozbitou plošinu. Takže pojedeme na Florenc. Pak můžeme jít pešky do Celetný, je tam studentský bar K4. Za hodinu budeme na pivu! To je do pohody!“ A v duchu si ještě říkáte „Super, tak bude i bezbariérový záchod. No to si pivo dám! Hurá!“ Ono je poměrně těžké najít hospodu s bezbariérovým záchodem. V centru je dokážu spočítat na prstech jedné ruky. Už se tedy chystám na pivo, jenže pak se někdo ozve „No já myslel, že zajdeme na jedno... Tak to necháme na příště...“. A divíte se? Kdo by absolvoval takovou cestu pro jedno pivo? KAROLÍNA CHLOUBOVÁ.
Smuteční průvod u příležitosti uzavření stanice metra Národní třída

Smuteční průvod v černém
Smuteční průvod v černém se sejde v úterý 10.7. v 10:30 v ulici M.D.Rettigové, aby na dva roky uzavřel výtah do stanice metra Národní třída. Symbolicky položíme ke dveřím výtahu květiny a svíce a za zvuků kapely se vypravíme směrem k Florenci. Cestou budeme míjet další smutná místa - bariérové stanice Můstek a Náměstí Republiky.
PŘEDVOLEBNÍ SLIBY ZŮSTALY JEN NA PAPÍŘE!
Vize Prahy, která bude mít metro bez bariér do 4,8 či 10 let byla po volbách velice rychle opuštěna. Reálnější slib o jedné až dvou zpřístupněných stanicích ročně rovněž přestal platit. V roce 2012 ani v roce 2013 neubude jediná bariérová stanice metra!