Pilotní ukázka řešení odstranění zásadní bariéry metra v Praze je nainstalována na nástupišti stanice metra Anděl.

Malá/velká bariéra

Pro mnohé je mezera mezi nástupištěm a soupravou metra nepodstatným problémem. Například pro pana Lukáše Obermajera:

"Zajímalo by mě, pro kolik blbců je ta deseticentimetrová mezera nepřekonatelný problém. Pro dva za deset let? To je jako když si před pár lety neukázněný spratek vecpal nohu do eskalátoru a najednou byly eskalátory životu nebezpečné, pomalu vražedné stroje které se snaží vyhubit lidstvo...přitom to byl první případ za více než 30 let provozu."

Jiní, jako například paní Jana Jarská Mikotová, to chápou:
Super, něco takového bych uvítala už dávno. nikdy nezapomenu, na okamžik, kdy tehdy tříleté dceři uvízla mezi nástupištěm a vlakem noha. Takže to rozhodně není "jen" pro vozíčkáře.

Pro lidi, kteří cestují veřejnou dopravou na vozíku, je právě tato mezera velice odrazující. Případů, kdy přední kola vozíku zapadnou a dochází k pádu, se stalo bezpočet. Mnoho lidí s postižením právě kvůli této bariéře metro vůbec nevyužívá. Ne náhodou se právě toto téma stalo jedním z bodů petice "Za MHD přístupnou", kterou v roce 2008 podpořilo svým podpisem více než 10.000 lidí. Od té doby se mnohé změnilo a stále mění. Praha má Koncepci pro odstranění všech bariér do roku 2025 (další z důležitých naplněných požadavků), ale hlavně má v čele města politiky, kteří bezbariérovou veřejnou dopravu skutečně podporují.

Bariéry totiž vznikají zejména v hlavách lidí a pak jim brání problémy skutečně řešit.