Na začátku února jsme s větou "Pojďte dělat práci, která má smysl" spustili celorepublikovou kampaň asistujeme.cz Nedlouho na to, jsem měl telefonát od neznámého člověka. Oponoval tím, že každá práce přeci má smysl.

Jak se měří smysl práce?
Dle mého názoru nejlépe svědectvím těch, kteří tuto práci dělají. Co si myslíte o své práci? Má smysl? Věta "pojďte dělat práci, která má smysl" nic neříká o tom, které práce smysl mají a které nikoliv. Reaguje na skutečnost, že mnoho lidí má potřebu dělat práci, kterou považují za důležitou a prospěšnou druhým. A přesně takové lidi oslovujeme, aby se zapojili a podpořili lidi s postižením a seniory, kteří chtějí žít svobodně a samostatně ve svém bydlišti. Jen málokdo totiž touží po tom, strávit život v ústavním zařízení a dostupnost neformální či organizované podpory v místě bydliště je při výběru dalšího způsobu života rozhodující.

Na webu asistujeme.cz najdete příběhy asistentů a klientů osobní asistence. Najdete zde mapu poskytovatelů osobní asistence, na které si můžete vybrat toho svého a začít asistovat. Stejně jako několik desítek lidí, kteří se již zapojili:

Dobrý den, po shlédnutí televizního spotu bych se ráda dozvěděla více informací o možnosti pracovat u Vás jako osobní asistentka. Hledám totiž pracovní pozici, ve které bych mohla uplatnit svoji filozofii pomáhat ostatním a přispět tak k dobru společnosti. Předem děkuji za veškeré poskytnuté informace.

Jsem z okresu Náchod a bohužel jsem nenašla žádný kontakt na místní asistenční službu, určitě i na Broumovsku žije někdo kdo potřebuje osobního asistenta.Ráda bych dělala práci co má smysl.

Dobrý den, ráda bych se informovala o možnosti pracovat jako osobní asistentka bude mi potěšením podělit se o svůj volný čas s někým kdo mou pomoc potřebuje.



DENISA:
Ahoj blízká bytosti,
Hned úvodem si půjčuji oblíbené oslovení jedné klientky, neboť se mi tento vzkaz adresovaný Tobě začíná velice těžko. Může za to moje nejistota, protože vůbec nevím kdo jsi ani co bys rád věděl. Může za to nervozita z blížících se zkoušek. Může za to můj strach, že téma asistování nastíním nevhodně, nebo že mě špatně pochopíš. Může za to má obava, zda jsem po půl roce práce vůbec vhodnou osobou pro předávání asistentských zkušeností. Měj prosím tyto obavy během dalšího čtení na paměti a respektuj je, věřím že mi pak porozumíš lépe.
Jmenuji se Denisa, je mi 20 let a k asistování jsem se dostala úplnou náhodou. Jako začínající student medicíny toužící po kontaktu s živým pacientem mě na možnost asistování upozornil plakát ve vestibulu naší fakulty. Při opisování kontaktu mě tenkrát nenapadlo že tyto touhy vůbec nenaplním, ještě méně pak že mi to bude úplně jedno, protože získám mnohem cennější zkušenosti.
Zkušenost, že se neříká "zablokovaný" ale "zabržděný vozík". Že za to člověk při zácviku dostanet trestné kolečko naklápění přes obrubník. Zkušenost, že je naklápění ze začátku sakra velká fuška. Že výtah je spasení a porucha peklo. Že dlažky jsou taky peklo.
Zkušenost, že se člověk dokáže bavit takřka s kýmkoliv. Že poslouchání je většinou mnohem přínosnější než sebezajímavější historky. Že i postižení řeší nájem, práci, co budou mít k večeři. Jaké si vezmou náušnice, kolik si na výlet sbalí kalhot a jestli mají upravené vlasy. Že tito lidé bývají akční i klidní, zamilovaní i cyničtí, mívají špatnou náladu i veselou. Že ani asistent nemusí být animátor a nutit se do vždy veselého tónu, že i ticho bývá přijímáno s povděkem.
Zkušenost, že umíš uklízet, vařit nebo oblékat i bez zácviku. Že sebehorší situace se dají zvládnout bez hysterie. Že přejet půl Prahy za půl hodiny je pro Tebe na pořadu dne. Že se s vozíkem dostaneš i do hospody. Že se s vozíkem dá tančit a že vozíčkáři jsou nelepší tanečníci. Že se s vozíkem občas dostaneš i z hospody. Že zámecký park může být bezbariérový za předpokladu dostatku potu. A hlavně, že Tě to ohromně baví.
Při opisování kontaktu z plakátu jsem tenkrát hledala brigádu na léto. Netušila jsem, že bude mít léto šest měsíců a že asi jen tak neskončí. Zjistila jsem, že mě práce asistenta naplňuje a že mi hodně pomáhá. Odpočinout si. Zastavit se na hektickém kolotoči úkolů, povinností, neodkladných termínů a zamyslet se za čím se ženu. Za ujíždějícím bezbariérovým autobusem? Co na tom, že další pojede až za půl hodiny. Však on pojede.
Doufám, že jsem Tě svými poznatky o asistování neunavila, neodradila nebo nedej bože neurazila. Za způsobení jakékoliv nelibosti se hluboce omlouvám. Pokud jsem v tobě probudila jiskřičku pobavení, zvědavosti či zájmu, tak se omlouvám dvojnásob. Nemohu totiž než Ti doporučit vyzkoušet si asistování osobně a získat zkušenosti vlastní. Jsem zvědavá, jak se budou lišit od těch mých.
Tvoje Denisa

JITKA:
kdo jsem, co mne zajímá, co dělám, co mám za sebou

Je mi 30. Mám za sebou komplikovaný porod (kvůli němu jsem na vozíku). Mám za sebou šťastné dětství. Mám za sebou inkluzivní vzdělávání. Díky Bohu. Mám za sebou magisterský titul na FSV UK. Už za mnou jsou také tři roky ve Fondu dalšího vzdělávání, kde pracuju jako evaluátor junior. Čerstvě mám za sebou i tři měsíce komunitního bydlení na Vinohradech. Mám za sebou též mnoho kocovin (nejen na těch Vinohradech), morální kocoviny nevyjímaje. Zajímalo by mě, zda bude vyřešena záhada tunguzského meteoritu.

jak v mém životě figurují asistenti

Díky asistentům jím, piju, neběhám (haha) po světě nahá, díky asistentům se třikrát týdně dostavím do práce, díky nim jsem v té práci ještě nikdy nemusela přespat, díky asistentům se vídám s přáteli, chodím do kina, do divadla, na výstavy, díky nim mám doma zalité kytky.

co jsou asistenti za lidi, co mne na nich baví, co naopak

Jak popsat asistenty jako skupinu, vážně nevím. Každý asistent je něčím jiný, unikátní. Někteří z nich jsou moji kamarádi, jiní jsou spíš kolegové. Ráda bych napsala něco vzletného, ale pravda je taková, že u mě v poslední době převládá utilitární pojetí asistence, tudíž mě na asistentech momentálně nejvíc baví, že mě odvezou, kam potřebuju.

kdo se na to hodí / proč by to měl jít dělat / povzbuzení * motivace pro případné zájemce

Asistenti jsou pro vozíčkáře důležití jako Síla. Pokud se v jedné předaleké galaxii lidé zdravili „provázej tě Síla“, lidé na vozíku by se v tomto vesmíru měli zdravit „provázej tě asistent“. Nic užitečnějšího totiž nelze popřát. Asistujte a vězte, že i když nedostanete světelné meče, bude to síla.

Podívejte se na spot kampaně asistujeme.cz