Na Slovensku se bojuje o zachování institutu sebeurčující osobní asistence
Ze Slovenska se na Asistenci, o.p.s. obracejí lidé s postižením s prosbami o podporu v jejich boji za zachování institutu osobní asistence, který je v ohrožení. Více než 10 000 lidí již podepsalo petici na jejich podporu a my jsme včera odeslali následující otevřený dopis ministrovi Milanovi Krajniakovi. Upozorňujeme v něm i na nedořešenou situaci v České republice. Nejvyšší příspěvek na péči lidem s větší potřebou pomoci nestačí na více než šest hodin pomoci denně.
Otevřený dopis Asistence, o.p.s., ministrovi práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky Milanu Krajniakovi
Podporujeme lidi se zdravotním postižením na Slovensku a “Petíciu za ochranu inštitútu osobnej asistencie”. Vyzýváme vládu Slovenské republiky, aby argumenty autorů petice brala vážně a nepřistupovala k unáhleným krokům, které mohou ohrozit samostatnost lidí s postižením.
S velkým znepokojením sledujeme debatu okolo změn v systému podpory lidí s postižením na Slovensku. Se znepokojením o to větším, že je údajně jako vzor fungujícího systému dáván i model příspěvků na péči v České republice.
Bylo by velmi potěšující, kdyby tomu tak bylo, ale není. Stávající systém v ČR, který rozděluje lidi s postižením do čtyř stupňů závislosti, dává lidem s nejvyšší mírou potřeby podpory maximální možnou částku 19 200 Kč na měsíc. Bez ohledu na to, jestli takový člověk potřebuje pět, deset nebo dvacet čtyři hodin pomoci denně. V přepočtu na hodiny osobní asistence při současných cenách to v reálu znamená šest hodin osobní asistence denně. O zbytek se mají tito lidé postarat sami, a tak není divu, že v pobytových zařízeních ústavního typu žijí tisíce lidí. Co na tom, že náklady na jejich péči se pohybují okolo 50 000 Kč měsíčně.
Ale zpět na Slovensko, kde je vážně míněný návrh nabourat příspěvek na osobní asistenci, jehož výše je odvislá od skutečné potřeby podpory asistentů s aktuální hodinovou sazbou 4,18 Euro. Využívá ho asi 11 000 lidí s postižením, kteří si sami hledají, zacvičují a domlouvají své asistentky a asistenty. Nejenom, že hodinová sazba nemá být zvýšena, ale hrozí i snížení celkového rozsahu, v jakém budou moci podporu asistentů využívat. Argumentuje se tím, že když tuto podporu poskytují rodinní příslušníci, například prarodiče, tak nemají možnost na podobný příspěvek dosáhnout a přitom poskytují podobnou péči. Opomíjí se ale skutečnost, že mnozí lidé nemají takovou pomoc v rodině dostupnou a pak i to, že vázání se na pomoc rodinných příslušníků s sebou nese značná rizika při jejich stárnutí, změně zdravotního stavu a podobně. Osobní asistenti jsou zastupitelní a čím dříve se je lidé s postižením naučí využívat, tím se zvyšuje jejich šance na možnost samostatného a svobodného života v domácím prostředí.
Pevně věříme, že celou debatu okolo tohoto tématu sleduje i MPSV ČR a bude přicházet s návrhy, jak navázat na zvýšení příspěvku na péči z minulého roku slibovanou systémovou změnou, která by přinesla možnost svobodně žít s pomocí osobních asistentů i lidem s rozsáhlou potřebou podpory.
Za Asistenci, o.p.s.,
Erik Čipera
V Praze 22.7.2020
Otevřený dopis Asistence, o.p.s., ministrovi práce, sociálních věcí a rodiny Slovenské republiky Milanu Krajniakovi
Podporujeme lidi se zdravotním postižením na Slovensku a “Petíciu za ochranu inštitútu osobnej asistencie”. Vyzýváme vládu Slovenské republiky, aby argumenty autorů petice brala vážně a nepřistupovala k unáhleným krokům, které mohou ohrozit samostatnost lidí s postižením.
S velkým znepokojením sledujeme debatu okolo změn v systému podpory lidí s postižením na Slovensku. Se znepokojením o to větším, že je údajně jako vzor fungujícího systému dáván i model příspěvků na péči v České republice.
Bylo by velmi potěšující, kdyby tomu tak bylo, ale není. Stávající systém v ČR, který rozděluje lidi s postižením do čtyř stupňů závislosti, dává lidem s nejvyšší mírou potřeby podpory maximální možnou částku 19 200 Kč na měsíc. Bez ohledu na to, jestli takový člověk potřebuje pět, deset nebo dvacet čtyři hodin pomoci denně. V přepočtu na hodiny osobní asistence při současných cenách to v reálu znamená šest hodin osobní asistence denně. O zbytek se mají tito lidé postarat sami, a tak není divu, že v pobytových zařízeních ústavního typu žijí tisíce lidí. Co na tom, že náklady na jejich péči se pohybují okolo 50 000 Kč měsíčně.
Ale zpět na Slovensko, kde je vážně míněný návrh nabourat příspěvek na osobní asistenci, jehož výše je odvislá od skutečné potřeby podpory asistentů s aktuální hodinovou sazbou 4,18 Euro. Využívá ho asi 11 000 lidí s postižením, kteří si sami hledají, zacvičují a domlouvají své asistentky a asistenty. Nejenom, že hodinová sazba nemá být zvýšena, ale hrozí i snížení celkového rozsahu, v jakém budou moci podporu asistentů využívat. Argumentuje se tím, že když tuto podporu poskytují rodinní příslušníci, například prarodiče, tak nemají možnost na podobný příspěvek dosáhnout a přitom poskytují podobnou péči. Opomíjí se ale skutečnost, že mnozí lidé nemají takovou pomoc v rodině dostupnou a pak i to, že vázání se na pomoc rodinných příslušníků s sebou nese značná rizika při jejich stárnutí, změně zdravotního stavu a podobně. Osobní asistenti jsou zastupitelní a čím dříve se je lidé s postižením naučí využívat, tím se zvyšuje jejich šance na možnost samostatného a svobodného života v domácím prostředí.
Pevně věříme, že celou debatu okolo tohoto tématu sleduje i MPSV ČR a bude přicházet s návrhy, jak navázat na zvýšení příspěvku na péči z minulého roku slibovanou systémovou změnou, která by přinesla možnost svobodně žít s pomocí osobních asistentů i lidem s rozsáhlou potřebou podpory.
Za Asistenci, o.p.s.,
Erik Čipera
V Praze 22.7.2020