Filip Kadlec

25. 05.

Až příště poletíte

Filip Kadlec Přečteno 4265 krát

S nadcházejícím létem přichází i doba dovolených a cestování. Pokud někam poletíte letadlem, dobře se na cestu připravte a na letiště přijďte s dostatečným předstihem; mohou na vás totiž čekat různé nástrahy. Kromě jiného nikdy nevíte kolik času strávíte u bezpečnostní kontroly nebo čekáním na ni. Mýlí se ovšem ten kdo už tyto kontroly absolvoval dříve a domnívá se, že nemají žádnou logiku. Jejich logika je ve skutečnosti dána přísnými předpisy které jsou ovšem tak složité, že je obyčejný cestující smrtelník nemůže pochopit.

Se zlou se potáže například ten kdo by si chtěl na palubu v zavazadle s sebou vzít nůžtičky na nehty. Zkracovat si dlouhou chvíli během letu manikúrou je asi opravdu podivný nápad, ale cestujete-li pouze s příručním zavazadlem pak máte smůlu, nůžtičky musíte nechat doma. Člověk to může přijmout s pochopením - ohrožuje-li nás terorismus, musíme se prostě nějak bránit. S tím by pravděpodobně souhlasil skoro každý. Jak si potom ale lze vysvětlit to, že bezpečnostní kontrola vědomě ponechá cestujícímu kapesní nůž s odůvodněním, že jeho čepel nepřesahuje stanovenou délku? Takovou situaci jsem osobně nedávno zažil a nevěřil jsem svým očím.

Nejnovějším přijatým opatřením je, jak známo, zákaz brát si s sebou na palubu letadel kapaliny. Zubní pasta, krém na holení nebo mléko pro děti jsou považovány za potenciálně nebezpečné látky kterých smíte přepravovat jenom malé množství, musíte je předložit ke kontrole ve speciálním protiteroristickém balení (plastový sáček) a ani tak si nejste úplně jisti, že se s nimi nebudete muset rozloučit; dlouhou cestu vám pak možná ukrátí, až budete svým dětem vysvětlovat proč přišly o mlíčko. Samozřejmě vím, že existují kapalné výbušniny i hořlaviny, a že byly zjištěny a překaženy plány zapálit je během letu. Pak ale naprosto nechápu jak je možné, že si na letišti lze zcela legálně těsně před nástupem do letadla zakoupit půllitrovou láhev propanolu s označením "desinfekční prostředek, pozor - hořlavina"...? Stojí jen pár dolarů, ano, uhádli jste, letiště kde jsem ji na vlastní oči viděl v prodeji leží ve Spojených Státech. Abych byl objektivní, musím dodat, že je zakázáno mít u sebe zápalky i zapalovače. Kdyby ovšem někdo chtěl kontrolou pronést třeba jednu zápalku, považuji za jisté, že by se mu to podařilo.

Bezpečnost letecké přepravy je jistě složitý problém a a úplnou jistotu o tom, že žádné riziko nehrozí, asi nebudeme mít nikdy. Co se týče kapalin, je tu však jedna dobrá zpráva - je dost dobře možné, že v dohledné době, řekněme během jednoho až dvou roků, bude jejich přeprava opět povolena (tedy těch které nejsou nebezpečné), aniž bychom ovšem riskovali, že se kdosi pokusí použít kapalné výbušniny k podvratné akci.

V současnosti je totiž v plném proudu vývoj zařízení, které umožňuje testování tekutin zcela novou metodou. S jeho pomocí lze, zatím v laboratorních podmínkách, během zlomku sekundy rozlišit povahu kapaliny v láhvi přiložené k jeho čidlu. Prototyp přístroje byl představen veřejnosti poprvé na letošním jarním veletrhu v Hannoveru a vzbudil pozornost nejen mezi jeho návštěvníky, ale i v německých sdělovacích prostředcích. Jediným omezením zmíněného zařízení je to, že láhve musí být skleněné nebo plastové; přístroj totiž využívá k detekci mikrovlnné záření, které neproniká kovy. V běžných láhvích však lze s jeho pomocí spolehlivě rozlišit vodu, alkoholické nápoje, rozpouštědla, kyseliny atd., to vše samozřejmě bez otevření uzávěru. Kapaliny z přepravy v kabinách letadel zcela vyloučit asi nepůjde, a i malé množství, které se smí přepravovat i v současnosti, může být nebezpečné. Proto budeme tato testovací zařízení pravděpodobně časem vídat v akci a bude možné létat například s láhví vody tak jako dříve.

Z hlediska českých vědců, z nichž většina se zabývá základním výzkumem, i pro ostatní kteří se o situaci českého výzkumu zajímají, stojí za zaznamenání nejenom způsob jakým takovýto vynález vznikl, ale i to, jak rychlá může být cesta od myšlenky k její realizaci - jsou-li k tomu ovšem příhodné podmínky. Protože se shodou okolností velmi dobře znám s autorem vynálezu jenž pracuje v Německu a v rámci spolupráce občas navštěvuje i naši skupinu ve Fyzikálním ústavu, vím, že za šest měsíců které uplynuly od prvního nápadu, došlo k podstatnému pokroku, a to jak díky cílevědomému úsilí autorského týmu, tak díky intenzivní podpoře jeho mateřské instituce. Ta jim bez prodlení poskytla výborné technické zázemí k němuž lze počítat mj. patentové oddělení zařizující všechny příslušné formality a také velkorysou finanční podporu. Díky ní bylo možno zakoupit nové přístroje a zaměstnat další osobu pouze pro tento projekt. Jen pro zajímavost: bylo potřeba také pořídit velký výběr tekutin pro testování, zvláště nápojů včetně alkoholických, všech možných druhů, značek i koncentrací... i vědecká práce může být zábavná! - A konečně, nedávno byla s výraznou finanční pomocí, zato však bez velkých administrativních průtahů, založena nová společnost jejímž účelem je uvedení této aplikace do komerční výroby. Myslím, že o takových podmínkách se nám v našich končinách ještě nějakou dobu bude moci jenom zdát.

Na závěr jen malá praktická poznámka. Kontrola obsahu lahví zřejmě bude na letištích (a možná nejenom tam) v dohledné době patřit ke standardním procedurám. Z hlediska bezpečnosti by to určitě bylo prospěšné. Jenom by potom ještě bylo potřeba zajistit, aby obchod hned za bezpečnostní kontrolou neprodával třeba půllitrové láhve benzínu. Je to sice výborný čistič skvrn, ale ...

09. 05.

Budiž světlo - kde jen být může

Filip Kadlec Přečteno 6756 krát

Až půjdete někdy pozdě domů večer a neuvidíte třeba na cestu, možná že sáhnete do kapsy a rozsvítíte si... bundu! Říkáte že to je nesmysl? Ne tak docela.

Optická vlákna nám dnes slouží více než by se mohlo zdát. Při telefonování, sledování televize i připojení na internet k nám proudí data která putovala mnoha kilometry skla ve formě světla. Skleněná optická vlákna byla vynalezena už před více než půlstoletím. Teprve mnohem později, asi uprostřed 80. let, vznikl ve Spojených státech nápad používat tyto jemné skleněné nitky také ve tkaných či pletených látkách. Svítící bunda by byla hezká věc, ale vyrobit ji tenkrát nebylo ani jednoduché ani levné. Proto se pozornost firem zabývajících se vývojem svítících látek zaměřila do jiné oblasti - do medicíny, kde šance na finanční návratnost byly vyšší.

Jednou z prvních aplikací byly svítící přikrývky. Jejich účel byste asi chvíli hádali. Čtení pod peřinou v nemocnici když večer sestra nekompromisně zhasne...? Ne, o takových nápadech si zatím můžete jen nechat zdát. Tyto přikrývky se používají v některých porodnicích pro léčení novorozenecké žloutenky. Novorozence je totiž v rámci terapie potřeba ozařovat modrým světlem. Současně však miminka potřebují teplo a nejlépe se cítí zavinuta. Svítící dečka může být proto jedním z nejlepších řešení.

Tohoto nápadu si zřejmě všimli chirurgové a přišli na to, že svítící látky mohou posloužit i jim. Ptáte se jak? Při některých operacích potřebují dobře vidět do dutiny kterou v těle pacienta vytvořili. Při osvícení zvenčí však vznikají ostré stíny a některá místa běžnými lampami osvítit ani nemohou. Stačí proto namotat kousek svítící látky na vhodný nástroj a vložit jej dovnitř. Světlo je prý daleko lepší - měkké a beze stínů, navíc nedochází k nežádoucímu zahřívání tak jako když se používá horká žárovka.

Vyrobit takovou svítící látku samozřejmě není jednoduché; optická vlákna se v ní totiž využívají odlišně od těch která tvoří kabely pro přenos dat. Zatímco v kabelech se má světlo dostat co nejdále s co nejmenšími ztrátami, v látce je potřeba z vláken naopak dostat světlo po určité vzdálenosti ven. Optické kabely jsou víceméně rovné a světlo vedou téměř dokonale díky tzv. totálnímu odrazu. K němu však nedojde pokud se skleněné vlákno v textilii silně ohne - v místě ohybu světlo dopadá na povrch vlákna pod úhlem nižším než je kritická hodnota a část jej projde do okolí. Pochopitelně vlákno musí být dostatečně ohebné, jinak by takové zakřivení nesneslo.

Člověk se může jen podivovat kam až využití svítících látek může zajít. Další aplikace je zatím ve stadiu výzkumu, nicméně cíl se zdá být už na dosah. Jedná se o léčení některých druhů rakoviny kůže pomocí tzv. fotodynamické terapie. Při ní se pacientům vnitřně podává léčivo, jímž je oxidační činidlo citlivé na světlo. Pro jeho aktivaci v místě zhoubného útvaru, která vede k ničení zhoubně bujících buněk, je ale navíc nezbytné osvícení - a právě tady by mohly ke slovu přijít nové látky. Důležité je přitom přesně ozáření dávkovat, což by s využitím svítících látek bylo snadné- nastaví se intenzita osvětlení a pak už se jen měří doba osvitu; pacient se přitom může víceméně volně pohybovat.

Svítící oděvy, které jsem zmínil v úvodu, jsou skutečně také ve vývoji, jakožto extravagantní módní doplňky. Dokonce se zdá být reálné vetkat do látky jednoduchý světelný displej. Na to svícení bych vám místo toho stejně ale doporučil obyčejnou baterku. Myslím ale, že zmíněné výsledky dobře ukazují jak někdy také vznikají nové zajímavé aplikace: spojením fantazie, nových nápadů a různých vědních disciplín. Dostatečná podpora výzkumným aktivitám je přitom samozřejmě nezbytným předpokladem.

Archiv článků: květen 2007

Až příště poletíte

Budiž světlo - kde jen být může

Blogeři abecedně