Eskalace čínského exportu na Západ zatím budí více mediální pozornosti než reálné možnosti pro další růst západního exportu do Číny. Mají západní politici lépe chránit náš domácí trh před čínským zbožím a nutit Čínu ke zhodnocení čínské měny? Anebo se zaměřit na strategii dalšího dobývání čínského trhu?

Úspěšný obchod s Čínou je pro Západ velkou šancí. Kupní síla čínských firem a mohutnící střední a vyšší třídy rychle roste, a s ní sílí celková poptávka na čínském trhu.

Stále méně však platí, že západní země dosáhnou obchodního úspěchu v Číně politickým tlakem proti Číně. Na to je už Čína příliš velkým hráčem v globální ekonomice i politice.

Úspěch na čínském trhu je rostoucí měrou možný pouze na základě určitého společného zájmu mezi Západem a Čínou.

K dobré strategii a taktice v tomto směru pomůže překonání několika zastaralých mýtů. V tomto článku se podívejme na šest takových mýtů.

1. Čína vyváží jenom levné krámy.

Ne. Motorem růstu čínského exportu je strojírenství a elektronika. Strojírenské a elektronické výrobky tvoří svou hodnotou 60 procent čínského exportu. A více než polovina čínského vývozu strojírenství a elektroniky se mezinárodně řadí k nové a moderní technologii (viz Tabulka 1).

Rozbor čínského vývozu ukazuje, že se čínský vývoz svou skladbou podobá vývozu rozvinutých spíše než rozvojových zemí. Technologicky je čínský vývoz mnohem vyspělejší než vývoz zemí na podobném stupni hospodářského vývoje.

Čínský vývoz také vykazuje rostoucí specializaci směrem k technicky náročnějším produktům. Podíl technicky nejméně náročných produktů (podle mezinárodní klasifikace) v čínském vývozu za posledních 15 let poklesl z 55 procent na 30 procent. Tento posun se projevuje ve vývozu firem s podílem zahraničního kapitálu i firem plně čínských.

2. Zhodnocení čínské měny prodraží čínský export a tudíž sníží jeho konkurenceschopnost a tak pomůže západním ekonomikám.

Ne tak úplně. Téměř dvě třetiny čínského exportu spočívají ve zpracování dovezených produktů (export processing). Dovezené vstupy tvoří až 70 procent hodnoty této části čínského vývozu.

Více než polovinu čínského vývozu produkují firmy s nenulovým podílem zahraničního – z velké části západního – kapitálu.

3. Čína dováží hlavně nerostné suroviny.

Ne. Polovinu čínského dovozu tvoří strojírenství a elektronika, vesměs nové a technologicky vyspělé produkty.

Ropa, která je hlavní komoditou, kterou Čína dováží, tvoří pouze 9 procent čínského dovozu.

Více než polovina čínského dovozu putuje prostřednictvím firem se zahraničním kapitálem v Číně, jako vstupy pro zpracování na export.

4. Číňané jsou chudí a nemohou si dovolit západní výrobky.

Ne! Průměrný příjem na osobu je v Číně přes 4,000 dolarů, což je přibližně srovnatelné s Českou Republikou před necelými 20 lety (viz Obrázek 1).

Téměř 100 milionů Číňanů je sice velmi chudých, ale do střední třídy se už řadí více než polovina čínských rodin ve městech i na venkově.

Počet velmi majetných rodin v Číně také rychle roste. Podle časopisu Hurun (čínský protějšek Forbes) dnes žije v Číně 130 rodin s majetkem v hodnotě vyšším než miliarda dolarů. Dva miliony rodin vlastní majetek v hodnotě převyšující milion dolarů. Jen v Pekingu bydlí přes 200,000 čínských rodin s majetkem více než milion dolarů.

S rostoucím blahobytem se zvyšuje poptávka po západních luxusních a značkových výrobcích. Číňané nakupují značkové spotřební zboží jako potřebné vyjádření vyššího společenského statutu a úspěchu. V tomto ohledu se podobají Japoncům a Korejcům. Na projevu svého statutu nešetří. Mínění, nakolik se která značka svazuje s obrazem úspěchu a podporuje dobrý statut, se často odvíjí od specifického marketingu na čínském trhu.

5. Číňané si koupí západní technologii a výrobky nehledě na politiku.

Ne. Zahraniční obchod a politiku v Číně nelze oddělit. Politika je důležitým hlediskem státních i soukromých firemních zakázek ze zahraničí. Politika je také aspektem při rozhodování čínského spotřebitele.

Zahraniční cesta čínských nákupních delegací, ať už veřejného nebo soukromého sektoru, mívá politický rozměr. Obávám se, že například vyvěšování tibetských vlajek v Praze poněkud oslabuje potenciální poptávku po českých výrobcích a investičních projektech.

Na spotřebitelském trhu se projevuje silné vlastenectví. Mnozí čínští spotřebitelé trestají projevy zahraničního „nepřátelství“ vůči Číně dobrovolným embargem na výrobky či obchody a značky té které země.

6. Západ v obchodě s Čínou nemá šanci.

Ale má. Západní špičkové technologie a značky kvality mají na čínském trhu výraznou a dlouhodobou šanci.

Podmínkou bude udržení předstihu anebo alespoň kroku s Čínou ve vědě, vývoji a kvalitě výroby. Tuto podmínku se podaří splnit pouze vystavením západních firem tvrdé konkurenci na mezinárodních a také na vlastních domácích trzích.

Ochrana v domácích podmínkách budiž poskytnuta formou sociální podpory a rekvalifikace pro ty, kteří v konkurenci třeba ztratí práci, nikoliv však formou dovozních omezení za účelem ochrany domácího trhu před mezinárodní konkurencí.

Úlohou státu budiž hlavně podpora vzdělání, vědy a rozvoje a zajištění dobrého prostředí pro podnikání – tedy pro to, aby dobré nápady a inovace nacházely rychle cestu na trh.



Tabulka 1


Obrázek 1



Zdroje číselných údajů: China National Bureau of Statistics, World Bank