Mezi vyspělými zeměmi se Česká republika jeví jako benevolentní k úředníkům a strohá k učitelům.

Investice do kvality vzdělání se vyplatí

Investice do vzdělání mají u nás vysokou ekonomickou návratnost. Podle výpočtů OECD, zvýší středoškolské vzdělání příjem českého muže během jeho života v průměru o téměř 2 miliony korun, vysokoškolské o více než 5 milionů. Finanční hodnota vzdělání je na našem trhu práce vyšší než ve velké většině ostatních vyspělých zemích. Vzdělání navíc zvyšuje pravděpodobnost získání pracovního místa v České republice o 30 procent u abolventa střední školy a o 40 procent u absolventa vysoké školy. Analýzy současných mezinárodních trendů naznačují, že pokračující globalizace, rostoucí mezinárodní konkurence a další technologický pokrok budou ekonomickou návratnost investic do vzdělání nadále zvyšovat.

Hospodářský rozvoj je v nedávných letech spojen především s kvalitou vzdělání (měřenou například podle výsledků studentů v testech PISA a TIMSS, citovaných publikací a patentů) a ne s počty let strávených ve škole. Ve svých mezinárodních srovnáních to dokumentují například Hanushek and Wößmann.

Hlavní podmínkou jsou schopní a motivovaní učitelé

Pro kvalitu vzdělání je hlavním kritériem kvalita a úsilí učitelů. Porovnání zemí podle výsledků hodnocení PISA a TIMSS a výdajů na školství například ukazuje, že kvalita základního a středního školství přímo nesouvisí s výší celkových veřejných výdajů na školství.

Co mají země s nejlepšími výsledky školství společného je vysoký společenský status učitelů, který do pedagogického studia na vysokých školách a následně na pedagogickou dráhu přitahuje i ty nejschopnější uchazeče o studia a práci. Na toto téma tady pan Holub nedávno citoval výsledky studia společnosti McKinsey.

Kromě společenského statusu a schopností učitelů je pro kvalitu školství také podstatné jejich úsilí. Školství v Koreji a Finsku (které patří podle mezinárodních měřítek k nejkvalitnějším, s vysokou konkurencí o učitelská místa) nabízí mzdy, které jsou v průměru o něco nižší než v jiných profesích vyžadujících vysokoškolské vzdělání. Existuje v něm ale silný motivační systém, včetně tlaku rodičů a zvláště v případě Koreji také výrazné rozvrstvení finančního hodnocení učitelů podle zkušeností a výsledků.

Česká republika je mezi vyspělými zeměmi na opačných koncích spektra v odměňování učitelů a úředníků

Podle statistik OECD odměňuje Česká republika učitele s vysokoškolským vzděláním v porovnání se zaměstnanci v jiných oborech nejméně ze všech vyspělých zemích. Platová struktura učitelů v ČR navíc patří mezi vyspělými zeměmi k těm nejplošším, bez výrazného přihlédnutí k úsilí a úspěšnosti.

Na rozdíl od mezd učitelů, je ale odměňování podle zásluh v České republice velmi rozšířené na ministerstvech. Po Velké Británii a Švýcarsku se Česká republika řadí na 3. příčku mezi vyspělými zeměmi v míře uplatnění odměňování podle zásluh u ministerských úředníků.

Transparentnost a osobní zodpovědnost

Odměňování úředníků podle zásluh je naprosto v pořádku, pokud se odměny odvíjejí od skutečných výsledků a zásluh a jsou transparentní. Transparentností Česká republika zatím za vyspělými zeměmi pokulhávala (a do nedávného mezinárodního srovnání mezd úředníků OECD nemohla být zařazena pro nedostatek údajů). Na rozdíl od odměňování ale mají výsledky a zásluhy mnohem menší váhu v obsazování pozic na českých ministerstvech, menší než ve většině jiných vyspělých zemích.

Ke zlepšení školství i státní správy může přispět zavedení transparentního systému pro objektivní hodnocení výsledků a zásluh. Takový systém vyžaduje, aby byly předem stanoveny přesně definované a měřitelné cíle, a aby se odměny i pracovní zařazení odvíjely od prokazatelných a veřejně monitorovaných výsledků. Zavedení takového systému (a s ním související úpravy odměn a posílení osobní zodpovědnosti ve veřejném sektoru) by pak mohlo pomoci k získávání a motivování schopných úředníků i učitelů.




Odkazy: OECD (2011) Government at a Glance