Od hrubé stavby ke kultivaci našeho zdravotního systému

13. 05. 2012 | 16:10
Přečteno 5981 krát
Když rozvoj českého zdravotnictví přirovnáme ke stavbě domu, lze říci, že hrubá stavba byla dokončena a, tak jak je, je celkem stabilní. Co hlavně zbývá je zlepšit funkčnost – snížit úniky, zefektivnit fungování jednotlivých částí a jejich propojení, nastavit racionálněji podmínky pro práci zdravotnického personálu, a lépe fungování přizpůsobit potřebám pacientů. V každé zdravotní reformě nakonec ani tak nejde o výběr toho kterého modelu (tedy té hrubé stavby) ale o vyladění všech těch drobností, které je nutným předpokladem pro dobré fungování.



Jak zlepšit náš systém?

Český zdravotnický systém je založen na oddělení funkce plátce a poskytovatele, a funkce plátce je svěřena pojišťovnám. Pojišťovny tedy mají v českém zdravotnickém systemu klíčovou roli.

Navíc v českém zdravotním systému si pojišťovny konkurují – což je mezi rozvinutými zeměmi celkem ojedinělý systém, podobný systému, který je pouze v Holadnsku, Švýcarsku a USA.

V takovém systému se očekává, že:
• Stát definuje péči hrazenou z veřejného zdravotního pojištění, pravidla při jejím poskytování a základní spoluúčast. Navíc má stát klíčovou roli dohledu a kontroly.
• Konkurující zdravotní pojišťovny musí státem definovanou hrazenou péči zajistit pro své pojištěnce nákupem u poskytovatelů zdravotní péče. Cena v takovém systému obvykle vzniká dohodou mezi plátcem a poskytovatelem. Snahou je poskytovat úhradu nikoli za výkon samotný, nýbrž za výsledek léčby.
• Poskytovatelé mají možnost usilovat o kontrakty od pojišťoven nabídkou svých služeb na základě jejich rozsahu, kvality a cen.

V systému založeném na konkurenci pojišťoven a poskytovatelé je obtížné skloubit principy rovného přístupu a solidarity na jedné straně, a tržní principy soutěže, kvality a efektivnosti na straně druhé. Otázkou je, například, kolik volnosti mají mít pojišťovny v nabídce rozsahu a podmínek péče, kterou hradí za hranice státem definované standardní péče, jaké možnosti doplňkového pojištění a jakým způsobem mohou nabízet občanům. Mezinárodní zkušenosti ukázali, že se pacienti v nabídce zdravotních pojišťoven jen velmi těžko orientují a na svou případnou špatnou volbu těžce doplácejí.

Palčivým bodem je také vymáhání odpovědnosti pojišťoven – odpovědnosti za rizika rozhodnutí, za kontrakty s poskytovateli, a za kvalitu, cenu a rozsah péče. Obsazení správní rady politiky posílení odpovědnosti pojišťoven nepomáhá. Mezinárodní zkušenosti spíše poukazují na důležitou úlohu odbornosti a přímé osobní zainteresovanosti.

Stavět na základech, které už jsou

Co je v tuto chvíli pro dobré fungování českého zdravotního systému asi nejlepší, je stavět na základech, které už máme.

Dostupná fakta naznačují, že různé systémy zdravotního financování mají své přednosti a slabé stránky. Na jednom konci spektra je monopolní plátce (pojišťovna nebo specializovaný úřad – ať už financovaný z daní nebo z odvodů/pojistného) se jeví úspěšnější v omezování nákladů.

Výhodou je silná vyjednávací pozice plátce ve vztahu k poskytovatelům. Výhodou je také administrativní jednoduchost.

Nevýhodou bývá nedostatek výběru z pohledu pacienta. Proto takový systém obvykle obsahuje i možnosti pojištění za hranice “standardu” aby kryl nadstandardní péči, rozšířil možnosti výběru poskytovatelů, anebo kryl náklady spojené se spoluúčastí pro pacienty. Takový doplňující systém má velmi silný například Kanada a Francie.

Na druhém konci spektra je systém podobný tomu našemu, holanskému, nebo švýcarskému, a částečně i americkému, tedy s konkurujícími si pojišťovnami.

Ten se jeví úspěšnější v poskytování výběru v rozsahu hrazené péče, v podmínkách poskytování péče a ve výši pojistného.

Takové systémy jsou ale v průměru mnohem dražší. Výdaje na zdravotnictví v zemích s tímto systémem rostou v průměru rychleji než v jiných zemích tvoří 12 až18 procent HDP. Výdaje na administrativu tvoří až jednu třetinu celkových zdravotních nákladů.

Povinné odvody a jejich odstupňování se na obou koncích spektra řídí podobnými kritérii jako daňová zátěž. Podobně jako financování vzdělání nebo jiných služeb se zohledňuje osobní a společenská potřeba a schopnost občanů finančně přispívat. Z ekonomického pohledu jsou povinné odvody v podstatě daní a jako daň také zvyšují cenu práce z pohledu zaměstnavatelů a investorů.

V blízké budoucnosti budou pro dobré fungování českého zdravotního systému důležité ne další velké změny celého modelu (například od systému konurujících si pojišťoven k monopolnímu plátci) ale spíše další úpravy toho systému, který už tady máme. K prioritám by se měly zařadit tyto tři oblasti:

1) Zlepšování regulované konkurence poskytovatelů o kontrakty s plátci. Pokud je méně plátců, nebo dokonce jeden monopolní plátce, je pozice plátců ve vyjednávání s poskytovateli silnější. Konkurující plátci mají slabší pozici a zatím příliš zdárně nevyjednávají směrem ani ke snižování nákladů při zajištění dostupnosti a kvality. I v Holandsku podléhá vyjednávání mezi poskytovateli a plátci pouze 20% nemocniční péče.

2) Posílení úlohy státu – především regulatorní a kontrolní role. V systému postaveném na konkurenci pojišťoven a poskytovatelů je úloha státu vlastně obtížnější než v system, kde je stát hlavním plátcem nebo existuje jeden monopolní plátce typu pojišťovny. Stát musí zajistit dohled nad zdravotními pojišťovnami a poskytovateli, vymáhat transparentnost a pravdivost poskytovaných informací (včetně informací o kvalitě a výsledcích léčby jednotlivých poskytovatelů a o výsledcích pojišťoven), zajistit prostor pro informace o výsledcích péče a o spokojenosti s péčí ze strany pacientů. V ČR je také potřebná dokonalejší implementace systému úhrad na základě diagnóz a harmonizované řešení zdravotně sociální problematiky.

3) Za pozornost by také stálo posílení role a postavení praktických lékařů jako „gate keeperů“ – strážců – systému. Praktičtí lékaři se ve většině rozvinutých zemí stáli efektivním regulátorem přistupu ke specialistům s dobrým dopadem na kvalitu a náklady celkové zdravotní péče.

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy