Komu prospívá globalizace? A jak nejlépe mohou reagovat politici?

Jako spotřebitelé si uvědomujeme, že při každodenních nákupech obyčejných i značkových výrobků ušetříme díky výrobě v rozvojových zemích a konkurenčnímu tlaku firem z rozvojových zemí. Někteří z nás si připustí, že domací firmy, ať už v Evropě nebo Americe, jsou dnes výdělečnějšími a produktivnější, než by jinak byly díky tomu, že alespoň zčásti přestěhovaly svou výrobu do rozvojových zemí a díky rostoucí konkurenci na mezinárodních trzích. Jako akcionáři z toho máme zisk. Mnozí z nás, ať už žijeme v Evropě nebo USA, si mohou dovolit více služeb všeho druhu, včetně dovolených v hotelech, stolování v restauracích nebo výpomoci v domácnosti, díky levné pracovní síle dočasných imigrantů.

Přesto se cítíme globalizací ohroženi. Obáváme se, že výroba v rozvojových zemích i imigrace nás připravují o pracovní příležitosti. Cítíme, že bychom měli chránit pracovní místa ve ztrátových odvětvích. Jsme přesvědčeni, že každé zvýšení dovozního tarifu nebo uvedení nového antidumpingové opatření je vítězstvím pro naše hospodářství. A nechceme si ani přestavit, že imigrace by mohla zdravě posílit náš pracovní trh a důchodové hospodaření v době, kdy domácí populace, tedy pracovní síla a počet poplatníků, stagnuje nebo dokonce klesá.

Politici a média se zaujetím sdílejí tyto obavy. Televizní pořady často ukazují, že mnohé pracovní příležitosti jsou exportovány nebo zabrány ve prospěch levné pracovní síly odjinud. Volba příštího prezidenta USA závisí na tom, který z kandidátů je ochoten postavit neprostupnou zeď na hranici s Mexikem a deportovat miliony tzv. ilegálních přistěhovalců.

Ekonomické analýzy však opakovaně potvrzují, že společnosti v rozvinutých i rozvojových zemích prosperují lépe díky globalizaci. Podle analýz je pracovních příležitostí, kterých v rozvinutých zemích díky globalizaci přibylo, v průměru mnohem více než těch, kterých ubylo. Ty, které přibyly jsou také v průměru mnohem lukrativnější než ty, které zmizely. Vědecké důkazy o prospěchu globalizace už byly předloženy v mnoha podobách a nových knih a studíí přibývá každým dnem.

Proč je náš náhled v průměru negativní, když je skutečnost v průměru pozitivní? Potíž je hlavně v tom, že ta menšina obyvatel a firem, která díky globalizaci neuspěje, poskytuje mnohem barvitější příběh než my ostatní, kterým globalizace tak nějak všedně prospívá.

A tady je můj návrh pro občany rozvinutých zemí. Neměli bychom na našich médiích a politicích žádat odpovědnější přístup? Co tak si ujasnit, co pro nás, naše hospodářství a společnost dovoz levného zboží a imigrace opravdu znamená. Co tak přizpůsobit veřejnou politiku ve směru, který bude ku prospěchu celému národnímu hospodářství a společnosti (a to je směrem jiným než k rostoucí ochraně trhu a odmítání přistěhovalců). A co takhle nabídnout z té rostoucí prosperity podíl těm, kteří neuspěli, otevřeně (novými programy, které pomohou k rekvalifikaci, inovaci a zlepšení produktivity) a ne skrytě a pokrytecky v podobě ochranářských omezení na trhu zboží, služeb a práce, za které všichni platíme mnohem více než si myslíme.


Dodatek 13.4.2008:

Předložený pohled na otázky mezinárodního obchodu, kapitálu a imigrace je z úhlu vývoje celé společnosti. Pokud má celá společnost z globalizace zisk, je vhodné a pro všechny prospěšné se o ten zisk podělit s těmi, kteří na globalizaci prodělávají. Hlavní otázkou by mělo být, jakým způsobem tohoto "přerozdělení" dosáhnout co nejefektivěji, a jak vytvořit co nejlepší podmínky pro posílení vlastní konkurenceschopnosti. Je pravda, že někteří by upřednostnili skromný život bez dovozu a bez přistěhovalců a že tato preference se vymyká většině ekonomických studií. V současném světě je však úplná izolace prakticky nemožná, a racionální politika v sociální i hospodářské oblasti je mnohem prospěšnější než xenofobní ochrana trhu.

Pro další čtení doporučuji studii autorů Kym Anderson a Alan Winters: The Challenge of Reducing International Trade and Migration Barriers, publikovanou v rámci Copenhagen Consensus 2008 Project, k dispozici na www.copenhagenconsensus.com. Tato studie vyčísluje ztráty, které plynou z existujících omezení mezinárodního obchodu a imigrace, a hodnotí zisk, kterého by národy mohly dosáhnout při snížení obchodních a imigračních překážek.

Nejproslulejším obráncem racionální politiky v rámci globalizace je uznávaný ekonom Jagdish N. Bhagwati. Jeho dílo In Defense of Globalization si zaslouží pozornost nejen ekonomů ale take médií, politiků a všech kterým záleží na optimálním vývoji vlastního národa.

Děkuji za komentáře a úvahy.