Vybírejte ... a zoufejte?
Může ve výběru více znamenat méně?
Jako pozornost vám majitel kavárny nabídne 6 druhů čokolády k ochutnání. Jednu si pak můžete vybrat a odnést jako dárek, anebo si místo dárku můžete vybrat 10 korun. Většina lidí ochutná, vybere si jako dárek nějakou čokoládu a odejde spokojena.
Při jiné příležitosti majitel kavárny nabídne k ochutnání 30 druhů čokolád a libovolnou z nich jako dárek, nebo 10 korun. Většina lidí ochutná, nemůže se rozhodnout, kterou čokoládu si vybrat, nakonec si raději vezme nabídnutých 10 korun, a odejdou nepříliš spokojeni.
Toto je výsledek jednoho z mnoha experimentů, prostřednictvím kterých se psychologové a ekonomové (a následně podnikatelé) snaží pochopit lidskou psychiku. Jedno ze zajímavějších shrnutí nedávno nabídl Barry Schwartz: The Paradox of Choice - Why more is less... How the Culture of Abudanance Robs Us of Satisfaction.
Závěrem je, že příliš velký výběr různých možností je pro člověka často zdrojem nespokojenosti. Tento závěr opakovaně psychology a ekonomy překvapuje: mít možnost výběru je přece jednou ze základních svobod, které člověk nutně potřebuje ke spokojenému životu.
Vysvětlením je, že pro člověka je často velmi obtížné najít, rozpoznat a vybrat si to nejlepší. Vybírání vyžaduje čas, informace a úsilí. Vybírání mezi mnoha dobrými možnostmi je nejhorší. Nese s sebou zvažování pro a proti podle různých kritérií, obětování jedné příležitosti pro jinou. Ještě než si člověk vybere, už je mu líto možností, které ztratí tím, že si vybere jinou. A tato lítost u většiny lidí trvá i dlouho po tom, kdy se rozhodli a vybrali si ... ať už to je auto, obor studia, byt, zaměstnání, manžel či cokoliv jiného.
Výzkum navíc ukazuje, že když si člověk své možnosti sepíše a usilovně analyzuje všechna pro a proti, pravděpodobnost toho, že se svým rozhodnutím a výběrem bude v budoucnosti spokojen, je nižší, než kdyby si vybral a rozhodl podle svého celkového dojmu a pocitu.
Zvláště prý lidé, kteří usilují o to, aby si vybrali to úplně nejlepší (spíše než to první vyhovující a dostatečně dobré podle vlastních požadavků) bývají v budoucnosti se svým výběrem nespokojeni ... a tedy méně spokojeni v životě. Často je totiž pro člověka téměř nemožné najít a rozpoznat co je nejlepší...
Tak příště o tom, co nám psychologové radí, abychom si mohli vybrat a měli se dobře -
Hana Brixi: Vyberte, rozhodněte ... a zapomeňte!
Jako pozornost vám majitel kavárny nabídne 6 druhů čokolády k ochutnání. Jednu si pak můžete vybrat a odnést jako dárek, anebo si místo dárku můžete vybrat 10 korun. Většina lidí ochutná, vybere si jako dárek nějakou čokoládu a odejde spokojena.
Při jiné příležitosti majitel kavárny nabídne k ochutnání 30 druhů čokolád a libovolnou z nich jako dárek, nebo 10 korun. Většina lidí ochutná, nemůže se rozhodnout, kterou čokoládu si vybrat, nakonec si raději vezme nabídnutých 10 korun, a odejdou nepříliš spokojeni.
Toto je výsledek jednoho z mnoha experimentů, prostřednictvím kterých se psychologové a ekonomové (a následně podnikatelé) snaží pochopit lidskou psychiku. Jedno ze zajímavějších shrnutí nedávno nabídl Barry Schwartz: The Paradox of Choice - Why more is less... How the Culture of Abudanance Robs Us of Satisfaction.
Závěrem je, že příliš velký výběr různých možností je pro člověka často zdrojem nespokojenosti. Tento závěr opakovaně psychology a ekonomy překvapuje: mít možnost výběru je přece jednou ze základních svobod, které člověk nutně potřebuje ke spokojenému životu.
Vysvětlením je, že pro člověka je často velmi obtížné najít, rozpoznat a vybrat si to nejlepší. Vybírání vyžaduje čas, informace a úsilí. Vybírání mezi mnoha dobrými možnostmi je nejhorší. Nese s sebou zvažování pro a proti podle různých kritérií, obětování jedné příležitosti pro jinou. Ještě než si člověk vybere, už je mu líto možností, které ztratí tím, že si vybere jinou. A tato lítost u většiny lidí trvá i dlouho po tom, kdy se rozhodli a vybrali si ... ať už to je auto, obor studia, byt, zaměstnání, manžel či cokoliv jiného.
Výzkum navíc ukazuje, že když si člověk své možnosti sepíše a usilovně analyzuje všechna pro a proti, pravděpodobnost toho, že se svým rozhodnutím a výběrem bude v budoucnosti spokojen, je nižší, než kdyby si vybral a rozhodl podle svého celkového dojmu a pocitu.
Zvláště prý lidé, kteří usilují o to, aby si vybrali to úplně nejlepší (spíše než to první vyhovující a dostatečně dobré podle vlastních požadavků) bývají v budoucnosti se svým výběrem nespokojeni ... a tedy méně spokojeni v životě. Často je totiž pro člověka téměř nemožné najít a rozpoznat co je nejlepší...
Tak příště o tom, co nám psychologové radí, abychom si mohli vybrat a měli se dobře -
Hana Brixi: Vyberte, rozhodněte ... a zapomeňte!