Rychlejší vzestup Asie. Vliv Číny. Tlak na Ameriku. Otazník pro Evropu. Možnosti pro nové reformátory. Pošrámané nervy. A pár zničených životů.

Co bude za chvíli pryč…

V mnoha zemích se už krize stává minulostí. Ekonomický růst se postupně vrací do Ameriky a taky Evropy. Nezaměstnanost je sice stále vysoká, ale většina bank a podniků už vidí (a vyplácejí prémie na) světlé zítřky.

Pokud jsme neztratili práci nebo podnikatelské příležitosti doposud, máme dobrou šanci, že to nejhorší je za námi.

Jestli jsme možnosti výdělku ztratili, je možné, že na nás a naši rodinu krize zanechá dlouhodobý vliv. Naše děti budou asi šetrnější a budou si vážit životních jistot.

V rámci národní ekonomiky a politiky jsme však malou menšinou. Ještě si nás chvíli budou všímat média. Poté na nás všichni zapomenou.

Většina Američanů a Evropanů se asi postupem času vyrovná s tím, že jako daňoví poplatníci budou muset zalepit velké díry, které ve federálních a státních rozpočtech nechali jejich korporátní hrdinové v tiché spolupráci s politiky a úředníky. Daně se možná budou muset zvýšit. Proto v roce 2012 třeba Američané zase zvolí republikány. A všední politika i každodenní život půjdou dál.

Jak se ale svět smíří s tím, že Amerika teď bude tolik závislá na Číně?

… co zůstane, pokud se evropští politici nevzchopí

Jeden dopad krize, který se dostane do knih dějepisu (a s nevolí snad postupem času i na titulní stránky západních médií) je, že osobní zájem a soukromé obohacování amerických finančníků, politiků a úředníků snížil reálný vliv Ameriky a posílil vliv Číny ve světě.

Na dlouho.

Tento dopad je podle mě ten nejvýznamnější.

Že se nedávno Prezident Obama v Asii choval velmi zdvořile a téměř pokorně není tím, že by Barack Obama byl tolik zdvořilý a nedostatečně hrdý Američan.

Je to hlavně tím, v jaké pozici se teď Amerika nachází - po letech vysokých deficitů, rostoucího dluhu a s vidinou pokračující závislosti na zahraniční (převážně asijské) poptávce po amerických státních dluhopisech.

Americký "diktát" ve světě nejspíš na delší dobu končí.

Těžiště vlivu na globální scéně se přesouvá do Číny.

Nenechejme se klamat nízkou kvalitou čínského zboží na tržnici. Z „Made in China“ se v nové globální marketingové kampani stává „Made with China“ a čínské investice už řídí nejen IBM ale brzy také Volvo a celou řadu dalších hvězdných symbolů západní kvality.

Evropa může přihlížet a jednotlivé evropské země se mohou dál zabývat svými vlastními problémy.

Nebo se tento možný dlouhodobý dopad krize na rozdělení moci ve světě stane pro Evropu výzvou a příležitostí k tomu, zapomenout na ideologické šarvátky a prosazovat svůj společný zájem.

Čistě pragmaticky.