Etickému kodexu poslance hnutí ANO 2011 nelze věřit
Zásady otevřenosti, svědomitosti a dobrého jména Poslanecké sněmovny, k nimž se “Kodex“ hlásí, si zásadně protiřečí s článkem 4, který kontrolou nad dodržováním “Kodexu“ označuje a pověřuje ´vedení klubu´. To při porušení některých závazků “Kodexu“ pokutuje poslance až do výše měsíčního platu. ´Laskavá mírnost´ a zároveň ´majestátnost´ “Kodexu“, který se v lůně zákonodárné moci tak úctyhodně tváří a vymezuje, aniž by aspoň jedním slůvkem zmínil stávající zákony, poslanecký slib, se nedá označit jinými slovy než za “svatou prostotu“, abych se zdržel méně jemnějšího pojmenování.
´Vedení klubu´, z logiky zásad uvedených v “Kodexu“, hodlá respektovat kontrolní úlohu veřejného mínění při výkonu poslaneckého mandátu, jak se v něm uvádí. Ocitá se tak v situaci kouzla nechtěného, když při výkonu mandátu poslance ANO hodlá dále rozhodovat, co je “maximální míra otevřenosti při poskytování informací o své činnosti poslance“, a navíc při jeho případném porušení udílet pokutu do výše měsíčního poslaneckého platu. Kdo by nepodepsal takový laskavý “Kodex“, který například politickou neodpovědnost s nevyčíslitelnými ztrátami peněz daňových poplatníků, plynoucí například z nedodržování “Kodexu“, chce tak rozšafně trestat, aniž by především respektoval stávající zákony a sankce za jejich porušování .
Ještě nedomyšlenější a zfušovaný je článek 2 “Kodexu“, v němž se „Poslanec zavazuje při výkonu poslaneckého mandátu spolupracovat pouze s osobami, které splňují odborné i morální předpoklady pro takovou činnost“. Tady by se poslanci ANO ve vlastním a především v zájmu programu ANO měli zpěčovat. Každé jejich jednání s představiteli složek státních orgánů a veřejné správy, odkud, bohužel, vzešlo mnoho korupčních skandálů a podvodů a kriminalizovaných úředníků, je potenciálně ohroženo skutečností, že ony odborné a morální předpoklady například vysocí státní úředníci často kvůli své stranické příslušnosti nesplňují. O odborných a morálních předpokladech musí dnes občan v České republice a priori pochybovat více než je zdrávo, aby při jednání se státní a veřejnou správou případně neupadl do tenat kriminalizace, či do spárů byrokraticky - nezřídka zákonem umožněné - řízené exekuce.
A zase to bude tedy podle “Kodexu“ ´vedení klubu´ ANO, které bude rozhodovat o morálních předpokladech, s nimiž - a opět jemně řečeno - je v dané situaci nejvíce na štíru asi samotný lídr a zakladatel hnutí Ano, pan poslanec Babiš. Zveřejněný závazek Babišovy spolupráce se Státní bezpečností staví otázku jeho morálních předpokladů vyžadovaných v “Kodexu“ doslova na hlavu; a to přesto (nebo právě proto), že ANO získalo postavení druhé nejsilnější parlamentní strany a pan Babiš 18955 preferenčních hlasů od voličů, kterým spolupráce se Státní bezpečností zásadně nevadila (dokument z roku 1980 je dostupný na stránkách České televize, ale i na aktualne.cz. Jde o archivní článek, ve kterém ČT citovala týdeník EURO. Ten svůj původní materiál publikoval prosinci 2011). Stejně zásadně nevadí jeho poslaneckým kolegům z klubu ANO, kteří se “Kodexu“ přijali a zavázali se k jeho dodržování.
Jak jsem v úvodu této glosy uvedl, záměr Etického kodexu poslance je možná chvályhodný. Bohužel, za daných okolností (a způsob jakým byl zpracován), nelze “Kodexu“ věřit. Jeho protiřečící si “zásady“ svádějí spíše k nemístné ironii a vlastní diskvalifikaci. Je to právě nedostatečnost odborných a morálních předpokladů hnutí ANO, jimiž se chce „Kodex“ zaštítit, než vážně míněný a uskutečnitelný dokument. Nedostatečnost odborných předpokladů se se dá pochopit malou politickou zkušeností a prvním vstupem do Parlamentu a tolerovat jistou dobu. Morální dispozice některých poslanců ANO programové cíle hnutí však diskreditují a znedůvěryhodňují.
Zbývá se snad jen ještě zeptat? Přepracuje hnutí ANO “Kodex“, anebo ještě lépe: stáhne ho z webové stránky? Práce na dodržování stávajících zákonů a jejich případné novelizaci a přijetí slibovaných protikorupčních zákonů v rámci projektu Rekonstrukce stát v sobě totiž mravnost a odbornost již dílem zahrnují.
Heřman Chromý