Tak jak to vypadá s penězi ve státní kase po volbách? Nějaká šance, že by se dalo trochu odsypat na přilepšení bídných platů podceňovaných profesí? Zatím tomu nenasvědčuje vůbec nic.

Vznikající vláda slavnostně oznamuje změny, na které veřejnost dobře slyší - přímá volba prezidenta, zmenšení počtu poslaneckých funkcí, omezení imunity poslanců, elektronické volby…

Velké předvolební téma korupce se smrsklo na jediné – zřízení protikorupčních státních zastupitelstev a soudů. Jak by fungovaly a koho by trestaly? Dostali by se před ně i politici, kteří rozhodli či rozhodují o podivných státních zakázkách?

Vyšetřily by tyto soudy například kauzu gripenů? Zatímco v Rakousku i Švédsku byly uznány jako korupční obchod jen české úřady rozhodly o tom, že šlo o normální transakci.

Nové tváře české politiky oznamují, že to se šetřením státních peněz myslí vážně. Na důkaz toho chystají zmražení či pokles svých platů. Jenže – částka na jejich výplatní pásce je jen kapesné oproti tomu, co mohou získat díky rozhodování o miliardách v bysnysu.

Pokud by to mysleli politici se státními penězi vážně, museli by v prvé řadě oznámit, že tyto protikorupční soudy prošetří všechny podezřelé státní zakázky, kudy tečou největší peníze. Jenže o korupci v nejvyšších politických patrech zatím nepadlo ani slovo. Zřejmě tedy budou speciální soudy řešit úplatky v autoškolách, podplacené úředníčky, urychlená stavební povoleníčka a podobně. A na kolik peněz přijde zřízení takových speciálních soudů, ani nemluvě.

Nedozvěděli jsme se zatím nic ani o tom, jak chtějí politici předcházet ždímání státních peněz do budoucna. Místo toho se dočítáme, že ministerstva narychlo utrácejí peníze ve velkém – například ministryně spravedlnosti zadává v těchto dnech ještě stamilionové zakázky.

Novým tvářím mezitím ulehčují situaci i celostátní média. Novináři se politiků neptají na to, kdy se budou z podivných obchodů zpovídat Kühnl, Řebíček, Němec, Bém (další jména dosaďte dle libosti). Stejně jako před volbami, i nyní rezignoval tisk na funkci hlídacího psa. Neštěká a nekouše. Měl by přitom udělat seriózní analýzu souvislostí mezi prošustrovanými státními penězi a nedostatkem financí na lepší platy některých nedoceněných profesí.

Tímto jsem jen chtěla, milí lékaři, říct, že vaše šance na lepší platy nevidím moc růžově(viz chystaný protest lékařů - Děkujeme, odcházíme). Nemáte zatím podporu ani politiků, ani celostátních médií. Osobně vám držím palce. Jak mi ale upřímně naznačil jeden mladý lékař, není mi to moc platné. Články v Medical Tribune, kde o těchto problémech dokola píšeme, sice potěší. Čtou je ale jen zdravotníci, kteří o situaci dobře vědí. O těchto tématech by měla opakovaně psát celostátní média, aby o problémech věděli hlavně pacienti.

Možná by zabralo, kdyby se po republice objevily billboardy, na kterých by lékaři z místních nemocnic oznámili: „Dnes je doktorů tak málo, že já sám bych se bál jít do nemocnice lehnout.“ Větu, kterou mi už řekl nejeden lékař.

Jenže kdo by takovou reklamu mohl zaplatit? Komu by se v tomto státě mohlo zželet situace lékařů a jejich pacientů? Marně v hlavě lovím organizace, na které se dá obrátit, když je člověk v tísni.