Jedna slepice za 100 tisíc korun
Zítra má začít platit novela zákona o veřejných zakázkách. Zalepí vláda díry, kterými odtékají miliardy ze státních peněz? Nezalepí. Nikoliv proto, že by nevěděla, jak. O velké změny nemá zájem.
Jedinou hmatatelnou změnou je snížení limitů pro zakázky malého rozsahu z dvou milionů na jeden milion.
Jenže největší průšvihy státních nákupů se budou moci vesele dít dál. Zadavatelé budou moci nadále šít zakázky na míru, ohýbat předmět plnění dle libosti. Nadále se bude smět do drahých výběrových řízení hlásit jediný účastník.
A pokud si bude někdo stěžovat na diskriminaci, bude ÚOHS kontrolovat jen směšné formality. Prověří, jestli byly skutečně nakoupeny slepice a ne banány, a zda jsou všude správná razítka. To, zda je hospodárné kupovat jednu slepici za 100 tisíc korun, nikdo kontrolovat nebude.
Vláda také zatím odmítá ušetřit miliardy za drahé služby právnických firem, které státním úřadům sestavují zadávací dokumentaci. Proč by jinak vláda zamítla návrh vytvořit povinné vzorové zadávací dokumentace, které by si úřady jednoduše stáhly z internetu? Protože by právní firmy přišly o výhodný kšeft ze státních peněz. Vzorové zadávací dokumentace sice budou k dispozici, ale nebude povinnost je používat.
Všelékem na korupci a plýtvání má být podle současné koalice elektronizace nákupů. Jak ukázaly studie ze Slovenska, výběrová řízení formou internetových aukcí ale nepřinášejí přímý dopad na snížení ceny. Jediný dopad na státní kasu budou náklady na pořízení softwarů. Kolikpak budou tyto programy stát? Jako Opencard?
Určitě tušíte, že se tady nebavíme o pár korunách. Ročně vynaloží veřejný sektor na veřejné zakázky přes 630 miliard korun. Pětina z nich je přitom vysoutěžena s jediným účastníkem (tudíž absolutně předražená). Kolik procent z těchto zakázek je vypsáno zcela zbytečně (zakázky pro zakázky), nikdo ani spočítat neumí. Srovnejte si tato hausnumera s čísly, která vláda chce ušetřit na platech, sociálních dávkách apod.
Pokud začínáte plakat, neplakejte. Nezávislí ekonomičtí odborníci, kteří se dlouhodobě snaží zprůhlednit a zlevnit státní zakázky, nejsou tak pesimističtí. Doc. Jan Pavel, člen pracovní skupiny nového vládní NERVu předložil řadu dobrých návrhů, do zákona se zatím dostaly jen některé.
Věří, že postupně se podaří prosadit i další změny. „Všechno chce svůj čas. Když jsem před pěti lety vystoupil s tím, že zakázky malého rozsahu mají vysoký limit a je nutné ho snížit, téměř všichni se na mě sesypali, že jsem se úplně zbláznil. Nyní jsou nižší limity součástí vládního prohlášení. Ale trvalo to pět let,“ říká doc. Pavel.
Celý rozhovor s doc. Janem Pavlem čtěte ZDE
Iva Bezděková
Jedinou hmatatelnou změnou je snížení limitů pro zakázky malého rozsahu z dvou milionů na jeden milion.
Jenže největší průšvihy státních nákupů se budou moci vesele dít dál. Zadavatelé budou moci nadále šít zakázky na míru, ohýbat předmět plnění dle libosti. Nadále se bude smět do drahých výběrových řízení hlásit jediný účastník.
A pokud si bude někdo stěžovat na diskriminaci, bude ÚOHS kontrolovat jen směšné formality. Prověří, jestli byly skutečně nakoupeny slepice a ne banány, a zda jsou všude správná razítka. To, zda je hospodárné kupovat jednu slepici za 100 tisíc korun, nikdo kontrolovat nebude.
Vláda také zatím odmítá ušetřit miliardy za drahé služby právnických firem, které státním úřadům sestavují zadávací dokumentaci. Proč by jinak vláda zamítla návrh vytvořit povinné vzorové zadávací dokumentace, které by si úřady jednoduše stáhly z internetu? Protože by právní firmy přišly o výhodný kšeft ze státních peněz. Vzorové zadávací dokumentace sice budou k dispozici, ale nebude povinnost je používat.
Všelékem na korupci a plýtvání má být podle současné koalice elektronizace nákupů. Jak ukázaly studie ze Slovenska, výběrová řízení formou internetových aukcí ale nepřinášejí přímý dopad na snížení ceny. Jediný dopad na státní kasu budou náklady na pořízení softwarů. Kolikpak budou tyto programy stát? Jako Opencard?
Určitě tušíte, že se tady nebavíme o pár korunách. Ročně vynaloží veřejný sektor na veřejné zakázky přes 630 miliard korun. Pětina z nich je přitom vysoutěžena s jediným účastníkem (tudíž absolutně předražená). Kolik procent z těchto zakázek je vypsáno zcela zbytečně (zakázky pro zakázky), nikdo ani spočítat neumí. Srovnejte si tato hausnumera s čísly, která vláda chce ušetřit na platech, sociálních dávkách apod.
Pokud začínáte plakat, neplakejte. Nezávislí ekonomičtí odborníci, kteří se dlouhodobě snaží zprůhlednit a zlevnit státní zakázky, nejsou tak pesimističtí. Doc. Jan Pavel, člen pracovní skupiny nového vládní NERVu předložil řadu dobrých návrhů, do zákona se zatím dostaly jen některé.
Věří, že postupně se podaří prosadit i další změny. „Všechno chce svůj čas. Když jsem před pěti lety vystoupil s tím, že zakázky malého rozsahu mají vysoký limit a je nutné ho snížit, téměř všichni se na mě sesypali, že jsem se úplně zbláznil. Nyní jsou nižší limity součástí vládního prohlášení. Ale trvalo to pět let,“ říká doc. Pavel.
Celý rozhovor s doc. Janem Pavlem čtěte ZDE
Iva Bezděková