Zdravotnictví zažívá "rotaci kádrů". Vysocí úředníci ministerstva odcházejí do lékového ústavu, který má ve světě nebývalý monopol na rozhodování o penězích na léky.


Státní ústav pro kontrolu léčiv (SÚKL) je jedinou institucí v civilizovaných zemích, která monopolizuje rozhodování o cenách a úhradách léků. Navíc mu brzy přibude další velká pravomoc - povinná elektronizace lékařských receptů. Zavádění této agendy předpokládá útratu dalších stovek milionů za vznik a údržbu potřebných softwarů. (O dosavadních neprůhledných zakázkách SÚKL jsme psali již před časem - viz Elektronizace: nový doklad tunelování ve zdravotnictví.)

Do tohoto lékového ústavu odchází od října současný náměstek ministerstva zdravotnictví Petr Nosek, který bude působit na pozici ekonomického ředitele Státního ústavu pro kontrolu léčiv.
„V rámci pracovního zařazení budu moci i nadále pokračovat v některých agendách, jimž se věnuji na ministerstvu zdravotnictví,“ vysvětluje Petr Nosek pro MT svůj důvod, proč do lékového ústavu odchází.

SÚKL jako nové pracovní místo láká i mnoho dalších úředníků ministerstva zdravotnictví. Podle informací MT jde o téměř 20 lidí z ministerstva (SÚKL potvrdilo 12 osob). Letos tam odešel také někdejší ředitel Odboru farmacie MZ Filip Vrubel. Na ministerstvu zdravotnictví, kde působil od roku 2010, měl zodpovědnost za lékovou politiku státu. Nyní působí na SÚKLu jako náměstek pro odborné činnosti.

Důvod odchodu takového množství zaměstnanců z Palackého náměstí do Šrobárovy ulice je podle Noska zřejmý: „Odchody souvisejí s nárůstem agendy tohoto ústavu.“

Vysoké pravomoci SÚKL

A má pravdu. Státní ústav pro kontrolu léčiv získal za poslední roky mnohem větší kompetence než míval dříve. Vedení lékového ústavu má nyní v rukou nejen oblast registrace léků, supervize nad klinickými studiemi a další povinnosti. Od roku 2007 mu náleží také kompetence, která až dosud patřila ministerstvu financí a kategorizační komisi – SÚKL sám rozhoduje o stanovování cen léků a úhrad léků. Ústav má tak každý rok v rukou desítky miliard korun z veřejného zdravotního pojištění. K nárůstu těchto pravomocí lékového ústavu došlo na základě nového zákona o stanovování cen a úhrad léčiv. Autory této legislativy byli tehdejší náměstci MZ Marek Šnajdr a Pavel Hroboň.

"V červenci 2007 ministerstvo zdravotnictví rozhodlo, že polotovar nového zákona bude přilepen jako pozměňovací návrh k zákonu o stabilizaci veřejných rozpočtů", vzpomíná na nestandardní legislativní proces svědek událostí - někdejší poslanec Ludvík Hovorka (KDU-ČSL). "Bohužel tento legislativní paskvil byl bez řádného projednání odhlasován těsnou většinou. Dlužno podotknout, že zcela mimo jakýkoliv zájem médií a většiny poslanců, kteří vedli válku o zanedbatelné regulační poplatky, aniž by věnovali pozornost tomuto velkému penězovodu. Původní zákon, který zaváděl regulační poplatky se tak stal nosičem pro zásadní změny v oblasti úhrad léčiv, aby se k nim odborná veřejnost a legislativní rada vlády nemohla vyjádřit," uvádí L. Hovorka - více ZDE.

Odborníci: vznikl nebývalý monopol

Pracovní skupina farmakoekonomů vyjadřovala k tehdejšímu návrhu novely znepokojení. Odborníci poukazovali na přílišnou koncentraci rozhodovacích pravomocí do rukou SÚKL, který do té doby vykonával pouze registraci léčiv a státní odborný dozor. K těmto kritikům patřil například známý farmakoekonom prof. Jan Švihovec.

"Hlavní námitkou byl celkový proces rozhodování. V rozporu s principy HTA (Hodnocení zdravotnických technologii), totiž nebyla možnost návrh hodnocení přezkoumat nezávislým orgánem (tedy na SÚKLu) který by proces hodnocení podrobil prověření a mohl vznést námitky proti navrženému závěru. V tomto orgánu, který je obvyklý ve všech státech EU, jsou zastoupeny plátci, odborné společnosti, případně i zástupci pacientských organizací případně další zainteresované subjekty. Soustředěním pravomoci hodnotit i rozhodovat do jedné instituce bez možnosti přezkoumání postupu před rozhodnutím se vytvořil naprosto ojedinělý bezprecedentní postup stanovování cen a úhrad," poznamenává pro MT prof. Švihovec a dodává:

"Při přípravě legislativy byl oddělen proces hodnocení od rozhodování a předpokládal se vznik komise, kterou bude jmenovat MZd a která bude mít možnost vznášení připomínek. Teprve ve finálním projednávání připravovaného zákona byla komise vyškrtnuta a plná pravomoc přenesena na SÚKL. Teprve později bylo definováno správní řízení jehož účastníci jsou pouze výrobci a Zdravotní pojišťovny."


O tom, že kompetence SÚKLu jsou v současnosti nepřiměřeně velké, je přesvědčen také prezident České lékařské komory MUDr. Milan Kubek. „Stávající systém nefunguje a zdravotní pojišťovny i pacienti kvůli tomu zaplatili zbytečně několik miliard korun. ČLK navrhuje opětovné rozdělení kompetencí SÚKLu tak, že SÚKL by měl garantovat bezpečnost léků, Ministerstvo financí by mělo určovat maximální ceny léku a ministerstvo zdravotnictví by mělo zřídit jako poradní orgán ministra komisi pro farmakoekonomiku. Na základě doporučení této komise, jejímž jedním z členů by měl být i zástupce ČLK, by pak ministerstvo zdravotnictví stanovilo výši maximální úhrady léků z veřejného zdravotního pojištění,“ odpověděl prezident ČLK na dotaz Medical Tribune a dodal: “Pokud se v rukách několika úředníků soustřeďuje taková rozhodovací pravomoc, pak je samozřejmě riziko korupce extrémně vysoké.“

Podle neoficiálních informací MT není hromadný přechod zaměstnanců ministerstva zdravotnictví na SÚKL konečný a v příštích měsících ještě bude zřejmě pokračovat.