Ředitel VZP dostal milionovou odměnu. Je pojišťovna v takovém stavu, že si její ředitel prémie zaslouží? Zakázky typu IZIP jsou stále nedořešené, obraz pojišťovny v očích veřejnosti není nejlepší, přetrvává vrchnostenské jednání s poskytovateli a smluvní politika není přehledná, stěžují si ekonomové...

Správní rada VZP schválila odměnu řediteli Zdeňku Kabátkovi ve výši přes milion korun. Pojišťovna si prý vede ekonomicky dobře, zprůhlednila zakázky a zlepšila smluvní politiku. Oslovení ekonomové jsou jiného názoru. Poukazují na to, že kritéria hodnocení šéfa pojišťovny jsou velmi obecná a nejasná. VZP navíc loni dostala dvakrát zvýšenou platbu za státní pojištěnce a má dodnes nesplacené miliardové pohledávky.

Odměnu schválili sociální demokraté a TOP 09

„Po pěti letech skončila loni VZP pod vedením ředitele Kabátka poprvé s kladným hospodářským výsledkem ve výši 235 milionů korun, a to po očištění od všech výpomocí státu a předsunutých plateb,“ odůvodnil pro MT rozhodnutí správní rady její šéf Jiří Běhounek (ČSSD).

Dodal, že čistá odměna pro ředitele VZP činí 700 tisíc Kč a 200 tisíc korun z této částky věnuje ředitel Kabátek Nadačnímu fondu Krtek při dětské onkologii v Brně.

Výsledky pojišťovny pochválil také místopředseda Jiří Skalický (TOP 09): „Po několika letech pozitivního hospodaření (v roce 2013 bylo saldo hospodaření negativní a pan ředitel odměnu nedostal žádnou), došlo i k vnitřním úsporám v provozním fondu VZP. Postupně se "otevírají" výběrová řízení v oblasti IT, veřejné zakázky. Významně se změnila komunikace VZP k poskytovatelům zdravotnických služeb - zdravotníkům. Významně se mění charakter smluvní politiky tak, aby byla zajištěna zdrav péče rovnoměrně ve všech regionech.“

Pro odměnu šéfovi VZP hlasoval také exministr zdravotnictví Leoš Heger. „Řediteli Kabátkovi se podařilo v roce 2013 snížit hospodářský propad více, než se předpokládalo. Odměn se však tehdy vzdal do doby, než bude hospodaření kladné. Řadou manažerských kroků toho v loňském roce dosáhl a naprostou většinu hodnocených kritérií splnil.“

Členové správní rady z řad KSČM hlasovali proti, i když jsou s výsledky ředitele VZP spokojeni. „Ředitel Kabátek odvádí velmi dobrou práci a dnes je největší zdravotní pojišťovna - díky jeho působení, vyššímu výběru pojistného a legislativním krokům v podobě navýšení plateb za tzv. státní pojištěnce - v dobré finanční kondici, nemá závazky po lhůtě splatnosti, zveřejňuje dobrovolně smlouvy s poskytovateli zdravotní péče a přispívá tak k transparentnosti českého zdravotnictví, vstřícně komunikuje s poskytovateli i s pacienty a hlavně řádně hradí potřebnou zdravotní péči všem svým klientům. Na druhou stranu se domníváme, že výše platu ředitele je stanovena na dostatečné výši, vzhledem k tomu, že se v případě VZP nejedná o běžnou komerční firmu, ale o veřejnoprávní instituci, která hospodaří s veřejnými finančními prostředky,“ uvedla Soňa Marková.

Poslanci ANO ve správní radě VZP pro MT uvedli, že se zdrželi hlasování. Redakce MT zaslala dotazy také členům správní rady z řad ČSSD, kteří však na dotazy neodpověděli. Podle neoficiálních informací to byli právě sociální demokraté, kteří odměnu pro ředitele Kabátka podpořili.

Příliš obecná kritéria

Redakci MT zajímalo, na základě jakých kritérií byla činnost ředitele pojišťovny hodnocena. Předseda správní rady Jiří Běhounek nejprve odpověděl, že tyto informace jsou příliš obsažné a médiím je poskytnout nelze. „Rozebírat podrobně jednotlivá kritéria bych považoval za nevhodné už proto, že hodnotící zpráva má 25 stránek. Jakékoliv její zjednodušení, vytržení částí apod., které by bylo pro mediální prezentaci vzhledem k rozsahu nezbytné, by mohlo vést ke zkreslení,“ uvedl Běhounek.

Na dotaz redakce, zda může těchto 25 stránek pojišťovna alespoň zveřejnit na svém webu, pak šéf správní rady zaslal tabulku kritérií – viz na konci článku ZDE.

Z tabulky vyplývá, že prvním kritériem je „naplnění schváleného Zdravotně pojistného plánu VZP za loňský rok“. Do těchto hodnocení patří také „dosažení výše příjmů základního fondu dle schváleného ZPP, dosažení výše nákladů základního fondu dle schváleného ZPP, dodržení limitu výdajů provozního fondu, stav pohledávek a závazků k 31. 12. 2014 – dosažení nulových závazků po lhůtě nebo efektivita výběru pojistného. Další procenta ohodnocení získal šéf pojišťovny za „řízení investic, rozvoj IT oblasti – nová koncepce IS VZP, otevřenost při budování komponent IS VZP.“

Chybí měřitelná a relevantní kritéria

Ekonom Karel Šatera, někdejší šéf ZPMV, hodnotí výše uvedená kritéria jako bezobsažné floskule. „Kritéria postrádají kvantitativní stanovení cílů (například počet nově získaných pojištěnců) a obsahuje příliš mnoho bezobsažných floskulí (například “zohlednění klientských priorit pojištěnců”) i zcela základních požadavků na výkon funkce každého řídícího pracovníka (například “vytváření podmínek výkonové motivace zaměstnanců” nebo “interní komunikace”). Ty by měly být naprostou samozřejmostí v rámci standardního platu, nikoliv být základem mimořádné odměny. Kritéria, která usilují o lepší kvalitu práce ředitele, přitom tato náplň neobsahuje,“ poznamenává ing. Šatera.

Poukazuje také na to, že argument pojišťovny o kladném hospodářském výsledku 235 milionů korun je úsměvný. „Při obratu VZP zhruba 150 miliard, činí průměrné cash-flow 3 miliardy týdně, tedy 600 milionů na pracovní den. Oněch nešťastných 235 milionů tak “proteče” pojišťovnou za pouhé tři hodiny pracovní doby.“

Šatera dále upozorňuje, že v loňském roce byla meziročně dvakrát zvýšena platba za státní pojištěnce a zdravotní pojišťovny dostaly od státu zhruba o pět, a od pololetí o dalších 2,1 miliardy více než v roce 2013. „Z toho pohledu se argumentace “kladným výsledkem” ve výši 235 milionů nejeví příliš věrohodnou. A vůbec nemluvě o tom, že VZP ČR za sebou táhne kumulovanou ztrátu z hospodaření ve výši několika miliard korun a navíc nesplacenou finanční výpomoc ze strany ministerstva financí ČR , včetně nenaplněného finančně rezervního fondu pojišťovny,“ poznamenává ing. Karel Šatera.

Šéf VZP není správcem 200 miliard

RNDr. Jiří Němec, který vedl VZP v 90. letech, upozorňuje, že vliv ředitele pojišťovny na její výsledky je poněkud přeceňován. „Otázkou je, jakou roli hraje ředitel VZP (ale i jiných zdravotních pojišťoven) pří udržování finančního zdraví řízené instituce. Zde je třeba říct, že poměrně marginální a že výroky typu, že rozhoduje o 200 miliardách korun, jsou naprosto scestné. Nerozhoduje. S možností něco ovlivnit je na tom jen o něco málo lépe než ředitel České správy sociálního zabezpečení, který hospodaří dokonce s 400 miliardami, ale odhaduji, že za třetinový plat. Finanční zdraví VZP určují příjmy z pojistného, které VZP může ovlivnit jen velmi málo (stejně jako ČSSZ), příjmy za státní pojištěnce, které ovlivnit nemůže a výdaje za zdravotní péči, které jsou dnes v naprosto rozhodující části určeny Úhradovou vyhláškou,“ říká RNDr. Němec.

Iva Bezděková, www.tribune.cz