Česká alzheimerovská společnost oslaví své patnácté narozeniny s mírným zpožděním. Vznikla již na jaře roku 1997, ale na jaře letošního roku bylo tolik dalších důležitých akcí, například Světový kongres o stárnutí, setkání Mezinárodních Longevity center atd, že se již oslava patnáctin do programu nevešla. Dále jsme chtěli, aby se setkání mohlo zúčastnit co nejvíce lidí, kteří se na vzniku společnosti i jednotlivých programů podíleli, včetně paní Jitky Zgola, která žije v Kanadě a která při svých návštěvách a kurzech v ČR velmi napomohla směřování péče o lidi s demencí i u nás.
Nový a poněkud předčasný sníh mi připomněl, že letošní léto i podzim byly prapodivně poznamenány různými korupčními aférami a korunovány metanolovým průšvihem takového kalibru, že mi to vše bralo náladu k psaní. Nechtělo se mi přidávat další stesky k tomu, co jsme všichni viděli v médiích. S odstupem času si ale myslím, že se v letošním létě stalo mnoho sice velmi smutných, ale velmi důležitých věcí, když se naše společnost prostřednictvím svých řekněme normálních struktur začala vypořádávat s tím, co většinu z nás mnoho let zlobí: korupce a šlendrián. Přestože stesky na poměry patří snad už k naší národní povaze, rozhodla jsem se tomu vzdorovat. Žijeme přece v krásné a bohaté zemi plné tvůrčích, moudrých, slušných a šikovných lidí. Měli bychom tedy vidět i ty drobné změny, které mohou znamenat posun k lepšímu. Mohou a snad i budou.