Jednou z podstatných položek v celonárodních výdajích za zdravotní péči jsou peníze vydané za léky. Jedním ze způsobů, jak omezit plýtvání léčivy, by mohla být změna způsobu jejich předepisování spojená se změnou praxe v lékárnách.

Většina v současné době předepisovaných a užívaných léků je do lékáren dodávána v podobě originálních balení, tedy tak, jak je do prodeje vypraví jejich výrobce. Originální balení tvoří krabička s daným počtem tablet a příbalový leták se základní informací.

Pokud někomu z nás lékař předepíše léky, je součástí jeho doporučení i počet dnů, po které máme léčbu užívat. Na receptu je potom napsaný počet originálních balení v takovém počtu, aby to na doporučené trvání léčby stačilo – většinou je tam tedy tablet více, než skutečně potřebujeme. Zbývající tablety se obvykle již do lékárny nevrátí a jsou zlikvidovány.

V USA jsem se setkal s jiným způsobem předepisování. Lékař na recept předepíše přesný počet tablet, které má lékárník pacientovi vydat. Lékárníkova práce pak nespočívá v pouhém vytažení krabiček ze zásuvky. Naopak, lékárník na základě předpisu vydá každému pacientovi zvlášť připravené osobní balení s daným počtem tablet a také s popiskem obsahujícím jméno, diagnózu a rozpis léčby spolu s přizpůsobeným informačním letákem.

Nevím, jestli se někomu podařilo spočítat, kolik procent tablet se takto ušetří, ale určitě to nebude zanedbatelné. Konkretizované popisky navíc mohou pomoci zabránit záměnám léků v rodině a chybám v dávkování.