Tuzemské prodeje naší oblíbené značky cigaret se propadly poté, co Miloš Zeman přiznal, že se bez nich nedokáže obejít. A prodej dýmkového tabáku roste…



Přijďte do Marlboro Country

Neuvěřitelný dvaačtyřicetiprocentní propad (nebo to bylo čtyřiadvacet procent?) v českých prodejích značky Marlboro ve třetím čtvrtletí se přičítá podpoře, kterou značce vyjádřil sám lidem volený prezident.

Majitel trafiky na pražském Žižkově, což je čtvrť, kterou prý mají kuřáci obzvlášť v oblibě, nám prozradil, že „nejmíň tejden už neprodal jedinou krabičku marlborek nikomu pod 12“.

Trafikant, který si přeje zůstat v anonymitě, dodává: „Vod tý doby, co slyšeli, že prezident kouří marlborky, tydle haranti chtěj jedině kamelky nebo luckiny. Pár jich dokonce přešlo na fajfku! Kdo to kdy slyšel, aby dvanáctiletej smrkáč kouřil fajfku? Za to můžou tydle Němci, na to vemte jed!“

Pan prezident se nijak netají svým přesvědčením, že kouření cigaret prospívá státnímu rozpočtu. Jeho kritici poukazují na to, že maximalizace příjmů z tabákového monopolu předpokládá, že by kuřáci měli začít se svým zlozvykem co nejdříve. Prezident však pokudy omezit prodej tabákových výrobků označuje za idiotské, a že prý poškozují jakéhosi pana Philipa Morrise (kdo to jako je?).

Respekt získal interní oběžník, který zjevně potvrzuje hypotézu žižkovského trafikanta. Oběžník připisuje propad v prodejích značky Marlboro prezidentově podpoře značky a také nezanedbatelné popularitě, které se těší habsburská aristokracie mezi studenty.

“Problém je v tom, že kampaň se sloganem ‚Maybe never fell in love. Be Marlboro‘ nastartovala raketový vzestup prodeje značky mladým kuřákům. Teď se to ale pokazilo díky prezidentovým (dobře míněným) pokusům o lobbing. Mladí zákazníci si zjevně nepřejí být spojováni se značkou cigaret, kterou kouří politik, jejž považují za dinosaura.“


„Možná“ nikdy nedostalo rakovinu plic. Buďte Možná.

Oběžník dále mluví o roli, kterou marketingová strategii firmy přisuzuje osobě označované jako „Kníže“: „Momentálně jednáme s Knížetem a pokoušíme se ho přesvědčit, aby vyměnil dýmku za krabičku cigaret. Jeho podporu potřebujeme právě pro zvýšení prodejů mezi prvovoliči.”

Dále se v oběžníku zdůrazňuje, že propad prodejů mezi mladými kuřáky částečně vyrovnávají kuřáci-senioři, kteří přecházejí k prémiovým značkám, jako je Gold Marlboro Original, jejichž cena je trojnásobná ve srovnání s diskontními značkami (např. Moon), jež upřednostňuje věková kategorie 90+.

Jeden z vrcholových manažerů firmy, který se v oboru pohybuje už celé dva teeny, ale mimo záznam upozornil, že z dlouhodobého hlediska je situace neudržitelná.

„Prezident má samozřejmě pravdu, když říká, že kuřáci umírají dříve než my, kdo mají dost rozumu na to, aby se toho svinstva ani nedotkli. Jenom bychom potřebovali, aby to neříkal veřejně.“

Dobře informovaný zdroj znalý prostředí tabákového průmyslu nám poskytl naprosto fascinující náhled na to, proč se tabáková reklama zaměřuje na silné osobnosti, které rády provozují mimořádné činnosti, jako je zamilovávání se a vítězení:

„Jak ví každý student prvního ročníku oboru sociologie, mladí lidé mají rádi sex. A jak ví každý student prvního ročníku matematické statistiky, jeden osmnáctiletý, který si zapálí po sexu, vydá za tisícovku 68letých závisláků na nikotinu. Na takovou úvahu není třeba být génius, to není politika. Zapomeňte na penzisty. To, co potřebujeme, jsou závislí lidé, které ulovíme v co nejranějším věku. Jinak máme sloveno. Tak prosté to je.“