Pro titulek jsem si vypůjčil výrok připisovaný Karlu Čapkovi... Údajně jej kdysi kdesi napsal, pravdou ale je, že nebyl daleko od pravdy. Z pohledu jeho éry, ale i dnešní perspektivou. Doba je rychlá, někdy až neúměrně zrychlená, a komentovat již proběhlé je v podstatě marným závodem s časem s nulovou šancí zvítězit. +
Předesílám, že o citaci nejspíš nejde, a do hlavy mu nevidím – možná škoda, i když možná bych to radši ani nechtěl –, ale podle předpokladu a také následných aktivit se takový postoj k mezinárodnímu zatykači u Putina dal i očekávat...
Historie je jako perpetuum mobile. Střídají se jednotlivé etapy, ale i dílčí milníky. Samozřejmě ne jako úplně přesné kopie, ale jejich principy. A v nich najdete dokonce i podobné lidské figurky – vládce, vůdce a politiky aj. –, s podobnými osobnostními rysy. Loutka, hlupák, či nevýrazná šedá myš zapadne v propadlišti dějin, zato mocenští megalomani jsou pomalu jak přes kopírák. Často bohužel se sklony k despocii, tyranii, bezohledně se dopouštějící nelidské brutality páchané na obyčejných lidech. Obdobné v dobách Caliguly, Hitlera, Stalina, či Putina.