Po nás potopa, nebo budoucnost?

02. 11. 2010 | 18:27
Přečteno 8558 krát
Kritizovat umí každý vůl. Jde snad o jediný druh práce na světě, kterou všichni udělají rádi a dokonce i zadarmo. Kdekdo se s upřímným nadšením a neskrývanou radostí bez donucování připojí. Pokuste se však najít pro akutní nedostatky naší doby přijatelné řešení! To zas tak snadné vůbec není. Když se do toho pustíte, garantuji vám, že v tom budete hezky dlouho sami. Jde o zatraceně těžké a nevděčné předsevzetí. Přijít s řešením vyžaduje totiž důkladnou znalost a prostudování problematiky. Na rozdíl od přihlouplé kritiky se do této roviny nikomu ani za mák nechce…

Obdivuji Hanse A. Pestalozziho a jeho publikaci „Nach uns die Zukunft“ (Po nás budoucnost). Napsal jí sice 1979, ale její obsah je nadčasový. Do roku 1981 dosáhla kniha celkem šesti nákladů v celkovém počtu 50.000 výtisků, což je na takovou zemičku jako je Švýcarsko úctyhodný výkon. Autor se sice zabývá problematikou švýcarské společnosti začátkem 80. let, která dnes již v dané zemi není příliš aktuální, ale zdá se jako by Česká republika k dané problematice dorazila až nyní v 21. století. Podívejme se na některé pozoruhodné Pestalozziho citáty:

„Pouze 10% našeho obyvatelstva přináleží k nějaké politické straně a jenom 6% občanů má positivní postoj k současným politickým stranám. V parlamentě, pokud vím, však nesedí ani jeden nestraník. Proč si tedy nepřiznat, že naše demokracie jako taková ztratila jakýkoli smysl.“ Podle Pestalozziho, vláda sestavená z politiků, nereprezentuje vůli většiny národa. Do vlády by tím měli podle něho být delegováni odborníci a nikoli politici. Politici zastupují zájmy svých mateřských stran a nikoli národa. V České republice s tím máme praktické zkušenosti. Nejvýkonnějšími a nejproduktivnějšími vládami byly vždy vlády úřednické, které vládly bez politicko-stranické demagogie.

„Stále vychováváme své děti podle hesla ´Bez práce nejsou koláče´(´Müssiggang ist aller Laster Anfang´). Nedávno musel můj syn psát ve škole za trest úlohu pod názvem ´Nejdříve práce a potom zábava´. Podíváte-li se na tragické osudy dlouhodobě nezaměstnaných, nemáte ten dojem, že jde o cynický výsměch? Lidová moudrost ztrácí v naší perverzní společnosti jakýkoli význam.“
Pestalozzi se domnívá, že otázka nezaměstnanosti je otázkou chybné organizace státní administrativy a nikoli problémem pracovního trhu. Práci lze zajistit každému, kdo pracovat chce, přeorganizováním společensko-hospodářských hodnot, popř. regulací a snížením pracovní doby.

„Impulsy nového myšlení, nového chování a nového jednání nikdy nepřicházejí z ´mlčící většiny´, nýbrž jsou plodem menšinových seskupení. Otázkou pouze zůstává, jak dlouho to bude trvat, než ona davová většina tyto pokrokové impulsy přijme za vlastní.“ Autor varuje před primitivností jednostranné konzumní společnosti („mlčící většina“), která vede k oblbování mas, k izolaci a tím k osamělosti jednotlivce. Prosazuje zakládání kulturních, uměleckých a společenských organizací, kde dochází k přímému kontaktu mezi lidmi a k bezprostřední výměně názorů.

„Techniku si vymyslel člověk, aby mu ulehčovala jeho denní práci a chránila ho před dřinou. Dnes jsme si ovšem naší práci ulehčili a ´dřinu´odstranili tak dalece, že na tuto lehkost našeho bytí předčasně umíráme. Srdeční infarkty následkem nedostatku pohybu jsou všudypřítomné.“
Pastalozzi si stěžuje na špatnou organizaci „volného času“ a stát by měl sám vytvářet náhradní sportovní a herní organizace jako protiváhu k nedostatku pohybu. Blahobyt přináší daleko větší procento těžkých onemocnění než bída. Nemocniční pojištění se pod tíhou nedostatku financí hroutí. Následkem smrtelných „moderních onemocnění“ jako např. srdeční infarkty, mozkové mrtvice, všechny druhy rakovin atd. v Německu nedosáhne až 1/3 práceschopného obyvatelstva důchodového věku (k tomu Jan Berwid-Buquoy, Reflex.cz, 01. 11. 2010: Tisíce lidí trpí stresem. Vyřeší to zmrzlina?), tzn. cca. 10. 000.000 lidí. Je to asi tak jako kdyby najednou vymřela skoro celá Česká republika.

„Dopravní prostředky, které ročně produkují 250.000 mrzáků a zanechávají za sebou tisíce sirotků (poznámka: myšleno je pouze Švýcarsko), nejsou technicky přizpůsobené lidským potřebám. Jsme opravdu na hlavu padlí, že si neuvědomuje rozhodující skutečnost: technika se musí přizpůsobit lidským potřebám a ne, aby se stal člověk otrokem nezvladatelné techniky.“
Autor zde nepřímo upozorňuje na vysokou nehodovost způsobenou přetížením švýcarských silničních komunikací koncem 70. let. Česká republika má sice o něco málo nižší nehodovost než Švýcarsko, ale rozhodně se nejedná o ideální stav, nad kterým by mohly dopravní policie a pojišťovny jásat.

„Nedostatečná vzdělanost je vinou vysokých škol. Jsou tam vyráběni ‚fachidioti‘ s jednostranným intelektuálním zaměřením, politicky naivní a tím pádem úplně k ničemu…“ Švýcarské školství nevyniká světovostí, podobně jako to české. Mimo bankovnictví a hotelových technologií nemá Švýcarsko z hlediska školství, nic mimořádného světu co nabídnout. Aby se zabránilo „vzdělané pitomosti“ a „fachidiotství“ zakládá Pestalozzi nedaleko Curychu světoznámý Gottlieb-Duttweiler-Institut, jehož se stává 1964 – 1979 ředitelem. Úlohou této světové vzdělávací organizace je propagace mnohostrannosti ve všech humanitních vědách.

„Máme ve Švýcarsku přes 230 000 pacientů trpící hlubokými depresemi. Většina těchto onemocnění vznikla z pocitu bezmocnosti, bezbrannosti vůči veřejným institucím, nesmyslnosti konzumní společnosti a tím konec konců osamělosti.“ Začátkem 70. let bylo Švýcarsko a Rakousko v Evropě na předních pozicích, týkajících se sebevražd a sebevražedných pokusů. Vídeň v tomto směru excelovala. Později k tomu přibyla Praha. Bylo nutné učinit rozsáhlá, ochranná stavební opatření, týkající se „Nuselského mostu“. Ve skutečnosti tím příčiny depresivních jednání odstraněny nebyly. Když je sebevrahovi znemožněna možnost sebevraždy, neznamená to, že přestal být sebevrahem. Pštros, který strčil hlavu do písku je přesto vidět. Krátkozrakost politických vládních činitelů a jejich průměrnost v zacházení s národem a to nejen ve Švýcarsku a Rakousku, je hlavní příčinou depresívní bezvýchodnosti. To, že jsme na tom v Česku o krapánek nepatrně lépe, nás rozhodně v žádném případě nemůže uspokojit. Nakonec anekdota, která je připisována švýcarskému komikovi Emilu Steinbergerovi: „V Evropě budou postaveny tři největší blázince. Jeden bude ve Vídni. Druhý bude v Praze a Švýcarsko bude zastřešeno.“

Blogeři abecedně

A Aktuálně.cz Blog · Atapana Mnislav Zelený B Baar Vladimír · Babka Michael · Balabán Miloš · Bartoníček Radek · Bartošek Jan · Bartošová Ela · Bavlšíková Adéla · Bečková Kateřina · Bednář Vojtěch · Bělobrádek Pavel · Beránek Jan · Berkovcová Jana · Bernard Josef · Berwid-Buquoy Jan · Bielinová Petra · Bína Jiří · Bízková Rut · Blaha Stanislav · Blažek Kamil · Bobek Miroslav · Boehmová Tereza · Brenna Yngvar · Bureš Radim · Bůžek Lukáš · Byčkov Semjon C Cerman Ivo · Cizinsky Ludvik Č Černoušek Štěpán · Česko Chytré · Čipera Erik · Čtenářův blog D David Jiří · Davis Magdalena · Dienstbier Jiří · Dlabajová Martina · Dolejš Jiří · Dostál Ondřej · Dudák Vladislav · Duka Dominik · Duong Nguyen Thi Thuy · Dvořák Jan · Dvořák Petr · Dvořáková Vladimíra E Elfmark František F Fafejtová Klára · Fajt Jiří · Fendrych Martin · Fiala Petr · Fibigerová Markéta · Fischer Pavel G Gálik Stanislav · Gargulák Karel · Geislerová Ester · Girsa Václav · Glanc Tomáš · Goláň Tomáš · Gregorová Markéta · Groman Martin H Hájek Jan · Hála Martin · Halík Tomáš · Hamáček Jan · Hampl Václav · Hamplová Jana · Hapala Jiří · Hasenkopf Pavel · Hastík František · Havel Petr · Heller Šimon · Herman Daniel · Heroldová Martina · Hilšer Marek · Hladík Petr · Hlaváček Petr · Hlubučková Andrea · Hnízdil Jan · Hokovský Radko · Holásková Kamila · Holmerová Iva · Honzák Radkin · Horáková Adéla · Horký Petr · Hořejš Nikola · Hořejší Václav · Hrabálek Alexandr · Hradilková Jana · Hrstka Filip · Hřib Zdeněk · Hubálková Pavla · Hubinger Václav · Hülle Tomáš · Hušek Radek · Hvížďala Karel CH Charanzová Dita · Chlup Radek · Chromý Heřman · Chýla Jiří · Chytil Ondřej J Janda Jakub · Janeček Karel · Janeček Vít · Janečková Tereza · Janyška Petr · Jelínková Michaela Mlíčková · Jourová Věra · Just Jiří · Just Vladimír K Kaláb Tomáš · Kania Ondřej · Karfík Filip · Karlický Josef · Klan Petr · Klepárník  Vít · Klíma Pavel · Klíma Vít · Klimeš David · Klusoň Jan · Kňapová Kateřina · Kocián Antonín · Kohoutová Růžena · Koch Paul Vincent · Kolaja Marcel · Kolářová Marie · Kolínská Petra · Kolovratník Martin · Konrádová Kateřina · Kopeček Lubomír · Kostlán František · Kotišová Miluš · Koudelka Zdeněk · Koutská Petra Schwarz · Kozák Kryštof · Krafl Martin · Krása Václav · Kraus Ivan · Kroupová Johana · Křeček Stanislav · Kubr Milan · Kučera Josef · Kučera Vladimír · Kučerová Karolína · Kuchař Jakub · Kuchař Jaroslav · Kukal Petr · Kupka Martin · Kuras Benjamin · Kutílek Petr · Kužílek Oldřich · Kyselý Ondřej L Laně Tomáš · Linhart Zbyněk · Lipavský Jan · Lipold Jan · Lomová Olga M Máca Roman · Mahdalová Eva · Máchalová Jana · Maláčová Jana · Málková Ivana · Marvanová Hana · Mašát Martin · Měska Jiří · Metelka Ladislav · Michálek Libor · Miller Robert · Minář Mikuláš · Minařík Petr · Mittner Jiří · Moore Markéta · Mrkvička Jan · Müller Zdeněk · Mundier Milan · Münich Daniel N Nacher Patrik · Nachtigallová Mariana Novotná · Návrat Petr · Navrátil Marek · Němec Václav · Nerudová Danuše · Nerušil Josef · Niedermayer Luděk · Nosková Věra · Nouzová Pavlína · Nováčková Jana · Novák Aleš · Novotný Martin · Novotný Vít · Nožička Josef O Obluk Karel · Ocelák Radek · Oláh Michal · Ouhel Tomáš · Oujezdská Marie · Outlý Jan P Pačes Václav · Palik Michal · Paroubek Jiří · Pavel Petr · Pavelka Zdenko · Payne Jan · Payne Petr Pazdera · Pehe Jiří · Peksa Mikuláš · Pelda Zdeněk · Petrák Milán · Petříček Tomáš · Petříčková Iva · Pfeffer Vladimír · Pfeiler Tomáš · Pícha Vladimír · Pilip Ivan · Pitek Daniel · Pixová Michaela · Plaček Jan · Podzimek Jan · Pohled zblízka · Polách Kamil · Polčák Stanislav · Potměšilová Hana · Pražskej blog · Prouza Tomáš R Rabas Přemysl · Rajmon David · Rakušan Vít · Ráž Roman · Redakce Aktuálně.cz  · Reiner Martin · Richterová Olga · Robejšek Petr · Ruščák Andrej · Rydzyk Pavel · Rychlík Jan Ř Řebíková Barbora · Řeháčková Karolína Avivi · Říha Miloš · Řízek Tomáš S Sedlák Martin · Seitlová Jitka · Schneider Ondřej · Schwarzenberg Karel · Sirový Michal · Skalíková Lucie · Skuhrovec Jiří · Sládek Jan · Sláma Bohumil · Slavíček Jan · Slejška Zdeněk · Slimáková Margit · Smoljak David · Smutný Pavel · Sobíšek Pavel · Sokačová Linda · Soukal Josef · Soukup Ondřej · Sportbar · Staněk Antonín · Stanoev Martin · Stehlík Michal · Stehlíková Džamila · Stránský Martin Jan · Strmiska Jan · Stulík David · Svárovský Martin · Svoboda Cyril · Svoboda Jiří · Svoboda Pavel · Sýkora Filip · Syrovátka Jonáš Š Šebek Tomáš · Šefrnová Tereza · Šimáček Martin · Šimková Karolína · Šindelář Pavel · Šípová Adéla · Šlechtová Karla · Šmíd Milan · Šojdrová Michaela · Šoltés Michal · Špalková Veronika Krátká · Špinka Filip · Špok Dalibor · Šteffl Ondřej · Štěpán Martin · Štěpánek Pavel · Štern Ivan · Štern Jan · Štětka Václav · Štrobl Daniel T T. Tereza · Táborský Adam · Tejkalová N. Alice · Telička Pavel · Titěrová Kristýna · Tolasz Radim · Tománek Jan · Tomčiak Boris · Tomek Prokop · Tomský Alexander · Trantina Pavel · Tůma Petr · Turek Jan U Uhl Petr · Urban Jan V Vacková Pavla · Václav Petr · Vaculík Jan · Vácha Marek · Valdrová Jana · Vančurová Martina · Vavruška Dalibor · Věchet Martin Geronimo · Vendlová Veronika · Vhrsti · Vích Tomáš · Vlach Robert · Vodrážka Mirek · Vojtěch Adam · Vojtková Michaela Trtíková · Vostrá Denisa · Výborný Marek · Vyskočil František W Walek Czeslaw · Wichterle Kamil · Wirthová Jitka · Witassek Libor Z Zádrapa Lukáš · Zajíček Zdeněk · Zaorálek Lubomír · Závodský Ondřej · Zelený Milan · Zeman Václav · Zima Tomáš · Zlatuška Jiří · Zouzalík Marek Ž Žák Miroslav · Žák Václav · Žantovský Michael · Žantovský Petr Ostatní Dlouhodobě neaktivní blogy