Zemanova pročínská ofenzíva
Nechci zde srovnávat Edvarda Beneše s Milošem Zemanem. Beneš byl vysoce inteligentní člověk, který se stal tragickou obětí svých omylů. Zeman je hulvát a oběť alkoholického stravování. Existují zde však určité historické paralely. Český občan by se měl nad nimi zamyslet...
Současný pan prezident projevoval dětinskou radost nad návštěvou hlavy světové velmoci zvané „Činská lidová republika“. Ve skutečnosti se jedná o systém modernizovaného, raného středověku, kde se klade maximální důraz na feudální rozvoj hospodářství a lidský život tam nemá takřka žádnou cenu.
Při dané příležitosti zorganizoval Zeman setkání úspěšných zdejších kapitalistů. Tam jim sliboval čínské investice v řádu stovek miliard korun. Čínský komunistický diktátor seděl vedle něho, nic neříkal a civěl do shromáždění českých podnikatelů. Ty byli poněkud zaraženi, nevědouc, co si mají o takovém divadélku myslet. Je totiž důležité podotknout, že čínská chudoba je jednou z největších na světě a umřít v této části zeměkoule hladem není žádnou výjimkou...
Více než 82 milionů Číňanů žije denně za méně než 1,- Euro (26,- Kč) a jsou prakticky bez přístřeší. Je to asi tak, jako by všichni Poláci, Češi, Slováci, Rakušané a Maďaři neměli kde bydlet a krmili by se polévkou s krajícem suchého chleba. Za takových politováníhodných okolností neseděl v československém totalitním kriminále ani Václav Havel.
Čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi je zcela jasné, že se stávajícím stavem se musí něco udělat, na co Čína nestačí. Jeho cesty z Pekingu do zahraničí spíš připomínají žebrotu než „stovky miliard“ investic. Tvrzení několika Zemanových přívrženců, že je všude vítán, neodpovídají skutečnosti. Při jeho návštěvě 14.02. 2012 v USA byl doprovázen protesty tisíců odpůrců, převážně z řad studentů a americké asijské komunity. Na rozdíl od ČR proti nim žádná policie nezasahovala.
Koketování prezidenta Zemana s čínským komunismem připomíná koketování prezidenta Beneše s komunismem sovětským.
Dne 05.02.1922 uzavřel Beneš, coby ministr zahraničí, tzv. „provizorní smlouvu“ s RSFSR (Ruská federativní socialistická republika – předchůdce SSSR). Mimo dohody týkající se diplomatického zastupitelství a spojů šlo hlavně o pravidla hospodaření a obchodu. Beneš si od toho sliboval (podobně jako Zeman) obrovský rozmach československého hospodářství. Ani za deset let poté nedošlo takřka k ničemu, mimo tragického hladomoru na Ukrajině...
Moskevské vedení však dbalo o to, aby bylo možné dopravit do tehdejší ČSR, co možná nejvíce komunistických vyzvědačů. Diplomatické uznání RSFSR jim k tomu otvíralo dalekosáhlé možnosti.
Špionážní činnost se dělila do těchto sekcí: Zpravodajští důstojníci, krytí jako „diplomaté“. Další skupinu tvořili tzv. „ilegálové“. Jednalo se o místní přívržence komunismu získané pro vyzvědačské práce ve prospěch moskevských chlebodárců. Poslední skupinou byl „mezinárodní červený kříž“, kde bylo možno umístit hlavně ženskou část špionážního snažení. Budou dnes u nás provádět čínští komunisté totéž? Byl by to zázrak, kdyby ne!
Podívejme se nejdříve na samotnou osobnost Si Ťin-pchinga.
Je prezidentem státu, nejvyšším velitelem ozbrojených sil a generálním tajemníkem Komunistické strany Činy. V jeho rukou se koncentruje veškerá absolutní moc. Je též prý znám jako „nekompromisní bojovník proti korupci“. Alespoň to nabulíkoval Zemanovi. Já bych na tomto místě byl ovšem velice skeptický.
V totalitní Číně existuje celkem 2,4 milionu milionářů a všichni jsou to komunisté. Si Ťin-pching k nim patří s majetkem v hodnotě cca. 100.000.000 dolarů. Nechť si každý položí otázku:
Jak si může státní úředník v komunistické totalitě, kde žije 82 milionů občanů za 26,- Kč denně, na hranici smrti hladem, vydělat legální cestou 100 milionů dolarů? To přece bez korupce, tunelování a zlodějen všeho možného druhu není vůbec myslitelné!
Pakliže Zemanovi přívrženci tvrdí, že Si Ťin-pching je „odvážným bojovníkem“ proti korupci, má toto hodnocení takovou faktičnost jako prezidentovo prohlášení o Ferdinandu Peroutkovi, který prý napsal glosu „Hitler je gentleman“, která neexistuje. Zdá se, jako by většina dosavadních výroků pana prezidenta Zemana připomínala kočku, kousající se do vlastního ocasu...
Si Ťin-pching není všude tak vřele vítán jako u Zemana a královny Alžběty II.
Uvítání komunistického prezidenta královnou Alžbětou II. v Londýně mi tak trochu připomíná Nevilla Chamberlaina a jeho podpis pod Mnichovskou smlouvu v roce 1938. V této souvislosti se britský premiér nechal slyšet, že „zachránil mír pro naši dobu.“ Mýlil se, jako se vždy mýlil Edvard Beneš, a vyslovil nesmysl, jako to činí Miloš Zeman na běžícím pásu. Zdá se, jako by si královna neuvědomovala, že vozí Londýnem v kočáře diktátora největší komunistické velmoci...
Papalášova manželka, Peng Liyuanová, vydávající se za „zpěvačku“, je ve skutečnosti vysokým důstojníkem čínské rozvědky v hodnosti generálmajora. Je přímo podřízena Geng Huichangovi, ministrovi pro státní bezpečnost. Tento doslova geniální organizátor výzvědné služby se stal ministrem v roce 2007 a vybudoval hustou sít velice spolehlivých vyzvědačů ve všech zemích západní Evropy i USA.
Geng Huichangova činnost se nesoustředí pouze na vojenskou rozvědku západní hemisféry, nýbrž v první řadě na výzvědnou činnost v oblastech obchodu a národního hospodářství. On sám je expertem na USA a Japonsko.
V minulém roce náhle odvolal z USA, Kanady a západní Evropy zpět do Číny celkem 120 vyzvědačů, kterým hrozilo prozrazení. Ti pracovali ve funkci zpravodajských důstojníků v oblastech obchodu, bankovnictví, vědeckých institutech a žurnalistice. Je nutné podotknout, že tito lidé, angažující se pro čínskou komunistickou rozvědku, nejsou ani zdaleka Číňané nebo Asiati.
Přeběhlík, zpravodajský důstojník, diplomatickým krytím bývalého „3. tajemníka“ čínského konzulátu v Sydney, Chen Yonglin, při výslechu před australskou kontrarozvědkou vypověděl, že komunistická Čína ve světovém měřítku disponuje cca. 800.000 špiony ve všech společenských profesích.
Zemanova pročínská ofenzíva tedy deduktivně slouží v první řadě čínským komunistickým zájmům a nikoli českému národu. Máme se tedy do budoucna na co „těšit“!
Současný pan prezident projevoval dětinskou radost nad návštěvou hlavy světové velmoci zvané „Činská lidová republika“. Ve skutečnosti se jedná o systém modernizovaného, raného středověku, kde se klade maximální důraz na feudální rozvoj hospodářství a lidský život tam nemá takřka žádnou cenu.
Při dané příležitosti zorganizoval Zeman setkání úspěšných zdejších kapitalistů. Tam jim sliboval čínské investice v řádu stovek miliard korun. Čínský komunistický diktátor seděl vedle něho, nic neříkal a civěl do shromáždění českých podnikatelů. Ty byli poněkud zaraženi, nevědouc, co si mají o takovém divadélku myslet. Je totiž důležité podotknout, že čínská chudoba je jednou z největších na světě a umřít v této části zeměkoule hladem není žádnou výjimkou...
Více než 82 milionů Číňanů žije denně za méně než 1,- Euro (26,- Kč) a jsou prakticky bez přístřeší. Je to asi tak, jako by všichni Poláci, Češi, Slováci, Rakušané a Maďaři neměli kde bydlet a krmili by se polévkou s krajícem suchého chleba. Za takových politováníhodných okolností neseděl v československém totalitním kriminále ani Václav Havel.
Čínskému prezidentovi Si Ťin-pchingovi je zcela jasné, že se stávajícím stavem se musí něco udělat, na co Čína nestačí. Jeho cesty z Pekingu do zahraničí spíš připomínají žebrotu než „stovky miliard“ investic. Tvrzení několika Zemanových přívrženců, že je všude vítán, neodpovídají skutečnosti. Při jeho návštěvě 14.02. 2012 v USA byl doprovázen protesty tisíců odpůrců, převážně z řad studentů a americké asijské komunity. Na rozdíl od ČR proti nim žádná policie nezasahovala.
Koketování prezidenta Zemana s čínským komunismem připomíná koketování prezidenta Beneše s komunismem sovětským.
Dne 05.02.1922 uzavřel Beneš, coby ministr zahraničí, tzv. „provizorní smlouvu“ s RSFSR (Ruská federativní socialistická republika – předchůdce SSSR). Mimo dohody týkající se diplomatického zastupitelství a spojů šlo hlavně o pravidla hospodaření a obchodu. Beneš si od toho sliboval (podobně jako Zeman) obrovský rozmach československého hospodářství. Ani za deset let poté nedošlo takřka k ničemu, mimo tragického hladomoru na Ukrajině...
Moskevské vedení však dbalo o to, aby bylo možné dopravit do tehdejší ČSR, co možná nejvíce komunistických vyzvědačů. Diplomatické uznání RSFSR jim k tomu otvíralo dalekosáhlé možnosti.
Špionážní činnost se dělila do těchto sekcí: Zpravodajští důstojníci, krytí jako „diplomaté“. Další skupinu tvořili tzv. „ilegálové“. Jednalo se o místní přívržence komunismu získané pro vyzvědačské práce ve prospěch moskevských chlebodárců. Poslední skupinou byl „mezinárodní červený kříž“, kde bylo možno umístit hlavně ženskou část špionážního snažení. Budou dnes u nás provádět čínští komunisté totéž? Byl by to zázrak, kdyby ne!
Podívejme se nejdříve na samotnou osobnost Si Ťin-pchinga.
Je prezidentem státu, nejvyšším velitelem ozbrojených sil a generálním tajemníkem Komunistické strany Činy. V jeho rukou se koncentruje veškerá absolutní moc. Je též prý znám jako „nekompromisní bojovník proti korupci“. Alespoň to nabulíkoval Zemanovi. Já bych na tomto místě byl ovšem velice skeptický.
V totalitní Číně existuje celkem 2,4 milionu milionářů a všichni jsou to komunisté. Si Ťin-pching k nim patří s majetkem v hodnotě cca. 100.000.000 dolarů. Nechť si každý položí otázku:
Jak si může státní úředník v komunistické totalitě, kde žije 82 milionů občanů za 26,- Kč denně, na hranici smrti hladem, vydělat legální cestou 100 milionů dolarů? To přece bez korupce, tunelování a zlodějen všeho možného druhu není vůbec myslitelné!
Pakliže Zemanovi přívrženci tvrdí, že Si Ťin-pching je „odvážným bojovníkem“ proti korupci, má toto hodnocení takovou faktičnost jako prezidentovo prohlášení o Ferdinandu Peroutkovi, který prý napsal glosu „Hitler je gentleman“, která neexistuje. Zdá se, jako by většina dosavadních výroků pana prezidenta Zemana připomínala kočku, kousající se do vlastního ocasu...
Si Ťin-pching není všude tak vřele vítán jako u Zemana a královny Alžběty II.
Uvítání komunistického prezidenta královnou Alžbětou II. v Londýně mi tak trochu připomíná Nevilla Chamberlaina a jeho podpis pod Mnichovskou smlouvu v roce 1938. V této souvislosti se britský premiér nechal slyšet, že „zachránil mír pro naši dobu.“ Mýlil se, jako se vždy mýlil Edvard Beneš, a vyslovil nesmysl, jako to činí Miloš Zeman na běžícím pásu. Zdá se, jako by si královna neuvědomovala, že vozí Londýnem v kočáře diktátora největší komunistické velmoci...
Papalášova manželka, Peng Liyuanová, vydávající se za „zpěvačku“, je ve skutečnosti vysokým důstojníkem čínské rozvědky v hodnosti generálmajora. Je přímo podřízena Geng Huichangovi, ministrovi pro státní bezpečnost. Tento doslova geniální organizátor výzvědné služby se stal ministrem v roce 2007 a vybudoval hustou sít velice spolehlivých vyzvědačů ve všech zemích západní Evropy i USA.
Geng Huichangova činnost se nesoustředí pouze na vojenskou rozvědku západní hemisféry, nýbrž v první řadě na výzvědnou činnost v oblastech obchodu a národního hospodářství. On sám je expertem na USA a Japonsko.
V minulém roce náhle odvolal z USA, Kanady a západní Evropy zpět do Číny celkem 120 vyzvědačů, kterým hrozilo prozrazení. Ti pracovali ve funkci zpravodajských důstojníků v oblastech obchodu, bankovnictví, vědeckých institutech a žurnalistice. Je nutné podotknout, že tito lidé, angažující se pro čínskou komunistickou rozvědku, nejsou ani zdaleka Číňané nebo Asiati.
Přeběhlík, zpravodajský důstojník, diplomatickým krytím bývalého „3. tajemníka“ čínského konzulátu v Sydney, Chen Yonglin, při výslechu před australskou kontrarozvědkou vypověděl, že komunistická Čína ve světovém měřítku disponuje cca. 800.000 špiony ve všech společenských profesích.
Zemanova pročínská ofenzíva tedy deduktivně slouží v první řadě čínským komunistickým zájmům a nikoli českému národu. Máme se tedy do budoucna na co „těšit“!