V roce 1296 založil obec Měšice u Tábora jistý Zdislav z Měšic. Onen nově příchozí vybudoval v místě poplužní dvůr s přilehlými hospodářskými budovami. Šlechtické sídlo v té době obec neměla. Teprve v roce 1545 postavil Prokop z Hejlovce ve vsi renesanční tvrz a nechal učinit záznam v „zemských deskách“, že drží obce Měšice, Čekanice a Stoklasnou Lhotu.



Současně přikázal vystavět renesanční rotundu sloužící coby kaple pro zdejší věřící vesnické obyvatelstvo. Svatostánek však nebyl přímo součástí tvrze, nýbrž stál asi 30 metrů od předního portálu naproti západnímu křídlu šlechtického sídla. Prokop z Hejlovce nechal kapli vysvětit „Nejsvětější trojici“ a ještě dnes můžeme vidět nad hlavním vchodem do zámku zabudovaný keramický reliéf svaté rodiny – Josefa a Marii, držící v náručí malého Ježíška.

V roce 1699 koupil renesanční tvrz Jan Josef Caretto hrabě z Millesima a přebudoval ji na barokní zámek. Tím vznikla jednopatrová budova. Navíc dal Caretto přistavět k zámku východní křídlo, kterým propojil renesanční rotundu se zámkem. Kapli zrušil. Ačkoli byla vysvěcena katolickým budějovickým biskupem, obával se oživení husitství v Měšicích. Dozvěděl se od táborského rychtáře, že Prokopové z Hejlovce odvozovali svůj původ od husitského vojevůdce Ondřeje Prokopa zvaného Holý. Poslední potomci tohoto rodu Prokopů, sídlící ve Stoklasné Lhotě, se počátkem 18. století začali psát s přídomkem „zvaný Holý“. Poslední příslušník této rodiny Anna Prokopová - zvaná Holá (provdaná Bervidová), umírá 1941 v Radkově u Tábora. Tím zaniká onen rod i po přeslici.

Nový majitel šlechtického sídla Caretto hrabě z Millesima, zbudoval z prvního patra dvojité schodiště do přízemí a místo, kde byl vstup do svatostánku, předělal na hlavní vchod do barokního zámku. Tím přišli věřící obyvatelé Měšic o svůj svatostánek a to do roku 1750.

V tomto roce totiž kupuje barokní zámek v Měšicích Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu. Tento táborský rodák a věřící katolík se pouští okamžitě do práce a již v létě v roce 1751 nechává k západnímu křídlu budovy přistavět zámecký kostel. Svatostánek je sice nazýván „kaple“, ale svými rozměry (cca. 150 m2) však spíš připomíná kostel. Jan Antonín Votápek z Ritterswaldu nechává zámecký kostel vysvětit sv. Janu z Nepomuku a zpřístupňuje jej měšické veřejnosti. Tím obyvatelstvo této obce získává opět možnost, po 52 letech nucené přestávky, navštěvovat bohoslužby přímo v místě.

Destruktivní doba komunismu zpustošila nejen zámek, ale i budovu kostela. Sakrální části bývalého šlechtického sídla se nejdříve stali skladištěm JZD. Kostel začal pustnout. Od začátku 70. let byl svatostánek už jen místem, kam se svážely odpadky všeho druhu. Při vyklízení těchto prostor v roce 1997 bylo přímo v kostele nahromaděno celkem 172 cm všech druhů odpadků. Poté, co se v této části zřítil strop, se začalo s postupnou opravou sakrálních místností v měšickém zámku. Práce byly dokončeny v roce 2009 a kostel získal rekonstrukcí původní podobu, jakou měl v roce 1751.

Ještě před zahájením oprav, jsem při jedné z mezinárodních konferencí v Praze hovořil na téma osudů zámeckého kostela v Měšicích s kardinálem Miroslavem Vlkem.Tento nejvyšší hodnostář katolické církve v Čechách nesmírně hodnotil úsilí zrekonstruování tohoto objektu a opětovného zpřístupnění široké veřejnosti za účelem bohoslužeb. Byl ochoten nejen vypomoci radou a činem, ale dokonce slíbil, že svatostánek zneuctěný totalitní diktaturou znovu sám osobně vysvětí. Bez jeho spolupráce a příkladného přičinění jeho tajemníka Mgr. Tomáše Rouleho by se celé dílo asi sotva podařilo.

Návštěvou kardinála Miroslava Vlka dne 26. 03. 2010 v kostele barokního zámku v Měšicích, zaznamenává Tábor-Měšice jeden historický rekord. Je to poprvé od založení obce Zdislavem z Měšic v roce 1296, kdy na půdu tohoto regionu vstupuje nejvyšší hodnostář katolické církve v Čechách.





"Vysvěcení zámeckého kostela v Táboře-Měšicích 26. 03. 2010, kardinálem Miloslavem Vlkem (uprostřed)." Foto: Christiane Berwidová-Buquoyová. Do blogu dodáno 3. 4. 2010.