Noví podnikatelé šli dobrovolně do pekla
Některé normální statistiky mohou i docela normální lidí přivést k poněkud nenormálním závěrům. Anebo k normálním?
-Řeknu ti, Liduš, že pandemie s námi nemilosrdně zatočila, jak tady čtu.
-S námi? Vždyť jsi, Bédo, pořád dřepěl doma u počítače na home office, zato já do práce chodit musela, tak co?
-Já nemyslím na nás dva, ale na ty tisíce sebevrahů a masochistů, co pandemie přinesla.
-Tisíce? Jaks na to přišel?
To je nějak moc, o tom psychiatři nepíšou - o nárůstu, to ano, ale takováto čísla jsem ještě nikde nečetla. Ukaž…
-Moment, tady to přímo napsané není, ale dovodil jsem si to.
Hele, tak v prvním pololetí letošního roku stoupl o 19 tisíc počet lidí s osvč, kteří se podnikáním skutečně živí, a nemají povolení jenom pro jistotu. Jako, ehm, třeba já.
-A co má být?
-To ti nestačí?
Tak si představ, že loni, byl nárůst nových podnikatelů dokonce vyšší.
O tisícovku! A to v době, kdy jsme byli skoro všichni, až na chřipečkáře, k smrti vyděšení, co covid udělá, a živnostníci měli nuceně stažené rolety.
-Hmm..
-Ty to bereš jenom tak?
Uvědom si, že takoví. co do podnikání šli, byli vlastně chudáci, sebevrazi, nebo masochisti, když se rozhodli podnikat v té pekelné době, kdy neumětelská vláda všechno zavřela, podnikání dusila a posílala podnikatelům jen almužnu na holé přežití.
Jen si vzpomeň, jak aspoň dvakrát denně v televizích pan Prouza, šéf svazu obchodu a cestování, zoufale žádal vládu, aby podnikatele nenechala na holičkách.
A jak se za ně dral profesor Fiala nebo Pekarová!
No řekni, nebylo šílenstvím dát se v té době na podnikání? Ti lidé nemohli být normální, když dobrovolně vstupovali do Babišova pekla, jak hořekovala opozice.
- Pekla? No, někdo to horké rád.
-Cyničko!
-Anebo to až zas tak horké a spalující nebylo.
-Ale asi bylo, když sto tisíc podnikatelů to peklo nevydrželo, se živností během pandemie sekli a šli jako do rajské zahrady na pracák, brát dávky.
Ne, ti noví pět pohromadě mít nemohli.
-Co ty víš? Třeba měli ochranné obleky proti ohni. Anebo to byli květináři či pohřebáci. Těm pšenka kvetla furt.
-Řeknu ti, Liduš, že pandemie s námi nemilosrdně zatočila, jak tady čtu.
-S námi? Vždyť jsi, Bédo, pořád dřepěl doma u počítače na home office, zato já do práce chodit musela, tak co?
dv/xabay.com
-Tisíce? Jaks na to přišel?
To je nějak moc, o tom psychiatři nepíšou - o nárůstu, to ano, ale takováto čísla jsem ještě nikde nečetla. Ukaž…
-Moment, tady to přímo napsané není, ale dovodil jsem si to.
Hele, tak v prvním pololetí letošního roku stoupl o 19 tisíc počet lidí s osvč, kteří se podnikáním skutečně živí, a nemají povolení jenom pro jistotu. Jako, ehm, třeba já.
-A co má být?
-To ti nestačí?
Tak si představ, že loni, byl nárůst nových podnikatelů dokonce vyšší.
O tisícovku! A to v době, kdy jsme byli skoro všichni, až na chřipečkáře, k smrti vyděšení, co covid udělá, a živnostníci měli nuceně stažené rolety.
-Hmm..
-Ty to bereš jenom tak?
Uvědom si, že takoví. co do podnikání šli, byli vlastně chudáci, sebevrazi, nebo masochisti, když se rozhodli podnikat v té pekelné době, kdy neumětelská vláda všechno zavřela, podnikání dusila a posílala podnikatelům jen almužnu na holé přežití.
Jen si vzpomeň, jak aspoň dvakrát denně v televizích pan Prouza, šéf svazu obchodu a cestování, zoufale žádal vládu, aby podnikatele nenechala na holičkách.
A jak se za ně dral profesor Fiala nebo Pekarová!
dv
- Pekla? No, někdo to horké rád.
-Cyničko!
-Anebo to až zas tak horké a spalující nebylo.
-Ale asi bylo, když sto tisíc podnikatelů to peklo nevydrželo, se živností během pandemie sekli a šli jako do rajské zahrady na pracák, brát dávky.
Ne, ti noví pět pohromadě mít nemohli.
-Co ty víš? Třeba měli ochranné obleky proti ohni. Anebo to byli květináři či pohřebáci. Těm pšenka kvetla furt.
dv